FOTO - Pixabay

Změna volebního systému? Pozor na nastražené pasti

Českou republiku možná čekají velké změny v systému voleb. Ze Senátu, Sněmovny i z vlády vzešla celá série návrhů, o nichž nyní parlamentní strany zahájily konzultace. Za KSČM je vede místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič, který neskrývá obavy z některých nápadů.

Jedna z nejradikálnějších navrhovaných změn, která vzešla z dílny senátora Jiřího Dienstbiera, se týká voleb do Senátu. K návrhu se zpočátku připojili i lidovci, v posledních dnech však svou podporu i oni stáhli. Návrh počítá s tím, že by se volilo jednokolově, a to tzv. australským modelem, v němž volič dává nejen hlas jednomu z kandidátů, ale ještě jakýsi druhotný, podpůrný hlas dalšímu kandidátovi, případně dvěma. Hlasy kandidátů, kteří na konkrétním volebním lístku nedostali hlas žádný, by se připočítávaly těm, co na něm nějaký získali. Lidovci jako středová strana se patrně domnívali, že jejich kandidáti bývají obvykle pro voliče »druhou uvažovanou« volbou a mohli by z tohoto systému těžit. Nakonec ale uznali, že systém by byl pro voliče složitý. Grospič je stejného názoru. »Je určitě vhodné otevřít diskusi o tom, jak systém voleb do Senátu zjednodušit. Avšak samotný australský model vnímám jako problémový. Rozhodně nezjednodušuje,« řekl Haló novinám Grospič.

Mají počítat komise, nebo ČSÚ?

Návrh vzbudil pochybnosti i v jiných stranách. »Australský model je poměrně komplikovaný, a to potvrzuje i to, že se jinde ve světě dále neuplatnil,« řekl například předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Proti jsou i ostatní strany. Většina z nich podle dostupných vyjádření preferuje zachovat systém dvoukolový, krom ANO, které by chtělo prostý jednokolový systém, v němž »vítěz bere vše«. Je to logické vzhledem k tomu, že je ANO nyní stranou se zdaleka nejvyššími volebními preferencemi.

Počítání hlasů v australském modelu by podle senátního návrhu neprováděly okrskové volební komise, ale Český statistický úřad (ČSÚ). Komise by měly povinnost pouze hlasovací lístky očíslovat, zvolené pořadí na každém z lístků přepsat do počítače a odeslat ke zpracování ČSÚ. Tato centralizace se však kritikům jeví jako nedemokratická a potenciálně zneužitelná. Jiní naopak argumentují nedávno odkrytou neschopností řady volebních komisí poradit si s prostým faktem dvoustranného volebního lístku – řadu hlasů z druhé strany zapomněly komise započíst, ODS dokonce uspěla s jednou ze svých stížností a muselo se dodatečně měnit pořadí zvolených kandidátů.

Hrozí dovoz voličů z ciziny?

Za mnohem nebezpečnější, ba podezřelý, však Grospič považuje další návrh, který míří do Sněmovny: aby volební právo v České republice získali cizinci s přechodným pobytem. Dosud toto právo mají cizinci s pobytem trvalým. »Proti tomu se jednoznačně stavíme. Vůbec nechápeme, proč by někdo s přechodným pobytem měl volit u nás, své volební právo přeci realizuje v mateřské zemi. Kdyby takový návrh prošel, byli by podle nás znerovnoprávněni čeští občané,« uvedl Grospič, podle nějž by tak vznikaly dvě kategorie občanů – ti méně vlivní, »lokální«, a ti více vlivní, jacísi »globálové«, kteří mohou ovlivňovat dění ve více zemích najednou. Navíc by tento systém mohl časem vést k podvodům s »dovážením hlasů« ze zahraničí.

Korespondenční volba?

Velké rozpaky u komunistů vyvolal také další nápad na změnu volebních pravidel, podle nějž by čeští občané v zahraničí mohli volit korespondenčně. Tento model je znám z Rakouska, ale tam také způsobil při posledních prezidentských volbách takový chaos, že se tyto volby dokonce musely opakovat. To je podle Grospiče velké varování. »Tomuto návrhu neříkáme nějaké dramatické a definitivní NE, ale je s ním spjata řada technických problémů a podle nás není tento systém dostatečně imunní vůči zneužití. Jsme tedy k principu korespondenčního hlasování velmi zdrženliví,« řekl našemu listu Grospič.

Komunisté jsou naopak podle Grospiče ochotni diskutovat o zastabilizování hranic senátních obvodů a o tom, aby se tyto hranice kryly s hranicemi krajů. »Tento návrh má něco do sebe,« uznal Grospič.

Problém malých obvodů

Piráti zase dlouhodobě prosazují odstranit z volebního systému do Sněmovny tzv. bonus pro vítěze. Nelíbí se jim, že strana, která dnes získá 40 procent hlasů, dostane nadpoloviční většinu mandátů. Kritici však upozorňují, že tento bonus byl zaveden kvůli tomu, že český volební systém znesnadňoval sestavování vlády a nebylo výjimkou, že se znepřátelené tábory ve sněmovně sešikovaly v poměru blížícímu se pověstným 100:100. To otevřelo diskuse o přechodu na systém většinový. Aby k němu nemuselo dojít, rozhodli se politici právě pro kompromis uvedeného bonusu pro vítěze.

Zelení zase dlouhodobě bojují za zrušení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny. Tvrdí, že systém se tak uzavírá menším stranám. Současná situace ve Sněmovně, kam se po posledních volbách propracovalo hned devět stran, většinou s menším volebním ziskem, jejich názor však vyvrací a o pětiprocentní hranici už se pomalu přestává debatovat. »Pouze je zde návrh lidovců, který chce vyřešit nesrovnalost u malých volebních obvodů. V nich totiž pětiprocentní hranice de facto znamená, že kandidát musí reálně získat třeba 13 procent hlasů, aby do Sněmovny prolezl. Lidovcům se to zdá nespravedlivé. Myslím, že lze diskutovat o tom, zda by tento nepoměr nešlo nějak zredukovat,« podotkl Grospič.

(ste)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 38 hlasů.

(ste)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.