Mnohým pomůže a nikomu neublíží

Dva návrhy, týkající se institutu manželství, leží v Poslanecké sněmovně. Od lidovců vzešla iniciativa vložit do Listiny základních práv a svobod ustanovení, že manželství je jen svazkem muže a ženy. Skoro by se chtělo zvolat »Amen!«. Druhý návrh, kterým je novela občanského zákona iniciovaná poslankyní Radkou Maxovou (ANO), jde naopak vstříc realitě, kdy část společnosti žije ve stejnopohlavních párech a vychovává v nich i děti. Čelí ale různým byrokratickým překážkám, z nichž nejzávažnější je ta, že děti nemají právní ochranu.

Návrh staví tyto svazky na roveň manželství, institut by mohli uzavřít i muž s mužem a žena se ženou. Jednak by je to v právech i povinnostech zrovnoprávnilo s ostatními, jednak by to pomohlo dětem, které v takových rodinách vyrůstají. Lidovecká norma reaguje na předpoklad manželství pro všechny - jako jakási demonstrace síly. Vůbec nepřekvapí, že autoři této rigidní předlohy, která manželství bere jako svátost jen pro muže a ženu, odmítli oslovit komunistické poslance, žijí ve schématech Dobra a Zla, přičemž Zlo je pro ně vše, co emancipuje člověka.

Naopak iniciativa »Jsme fér!«, prosazující manželství pro všechny, komunisty nijak neostrakizuje a mluví s nimi, návrh podepsal i poslanec KSČM Jiří Dolejš. Komunisté se i z minulosti mohou pochlubit progresivním přístupem: průkopnicí zákona o registrovaném partnerství, který se podařilo prosadit až na několikátý pokus, byla tehdejší komunistická poslankyně Zuzka Rujbrová. Z bývalých poslankyň české Sněmovny byly v tomto směru aktivní i Kateřina Konečná, Květa Čelišová či Soňa Marková. Registrované partnerství hodně prosazoval kupříkladu i dosavadní poslanec Vladimír Koníček. A když zajdeme ještě dál do minulosti, Československo, co se týče lásky lidí stejného pohlaví, bylo - oproti nejen jiným státům někdejší východní Evropy - velmi liberální. Homosexualita přestala být u nás trestná již v roce 1962.

I v Evropě (a ve světě vůbec) je přiznání stejných práv všem doménou levice. Tím, komu to naopak nevoní, bývá pravice, a kdo úplně zuří, je ultrapravice. Věřím proto, že pro změnu občanského zákoníku a navazujících norem zvedne ruku více komunistických zákonodárkyň a zákonodárců. Pomohlo by to mimo jiné v následujících praktických záležitostech: Manžel či manželka si mohou při-osvojit dítě druhého manžela či druhé manželky (například z předchozího vztahu), manželé si mohou společně osvojit dítě z ústavního institutu, mohou být společnými pěstouny, což není u registrovaného partnerství možné. Podmínkou rozvodu je úprava vztahů k dětem, u registrovaného partnerství to není upraveno, partner, který není biologickým rodičem, nemá automaticky možnost děti dále vídat a nemá ani povinnost platit výživné. Stejně tak dítě nemá zajištěn kontakt s člověkem, který ho do té doby vychovával, ani nemá od něj nárok na výživné.

U manželství mají děti nárok na sirotčí důchod po svém rodiči, u registrovaného partnerství děti tento nárok nemají ve vztahu k partnerovi, který není biologickým rodičem. Existují i další praktické důvody. Po uzavření automaticky vzniká společné jmění manželů, jeho existence zlehčuje život manželům, kteří si nemusí ke všemu udělovat plnou moc. Znamená to i to, že na manžela může při dědění připadnout větší podíl než na registrovaného partnera, společné jmění je výhodnější z hlediska daní. U manželství je na rozdíl od registrovaného partnerství nárok na vdovský a vdovecký důchod, po úmrtí jednoho z manželů přechází na druhého nárok na různé dávky (důchod, nemocenské apod.). Dalo by se pokračovat, nemluvě o množství symbolických důvodů.

Manželství pro stejnopohlavní páry podporují skoro tři čtvrtiny české společnosti. Je to i proto, že většina lidí cítí, že rodina není jen rigidní pojetí muž-žena-dítě (děti), ale především společenství lidí, kteří se mají rádi, pomáhají si, starají se o sebe a jsou si oporou. Do důsledků vzato - je to vlastně konzervativní hodnota, podpora rodiny. A argument, že dítě má mít ženské i mužské vzory, které mu v domácnosti se stejnopohlavním párem prý chybějí? Proboha! Nežije přece ve skleníku, tak jako v něm nežije, i když ho vychovává po rozvodu jen matka nebo otec. Má babičky, dědy, tety, strejdy, učitelky, učitele, spolužačky, spolužáky... Shrnuto: přijetí manželství pro všechny by mnohým pomohlo a nikomu neublížilo. A přesně o to - o lepší a jednodušší život pro všechny - přece jde a mělo by jít především komunistům.

Andrea CERQUEIROVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 17 hlasů.

Andrea CERQUEIROVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2018-10-03 02:14
Jak je to s právy žen muslimů v Česku?
http://news.ivcrn.cz/125-psychologie-kultury-proc-zustal-islam-po-1-400-let
-stredovekym
hajek.jiri51
2018-09-16 19:02
Mne homosexužlové taky neostrakizují. Ale když je tak najednou
podporovat, proč taky nepodporopvat třeba šíření AIDS?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.