Rozhovor Haló novin se starostou Tvrdonic Zdeňkem Tesaříkem, kandidátem KSČM ve volebním obvodu č. 56 - Břeclav

Nejhorší je říct, že to nejde

Kandidujete do Senátu v břeclavském obvodu na jižní Moravě, proč by právě váš hlas měl za tuto oblast znít v horní komoře?

Chtěl bych lidi přesvědčit, že kandidáti z levicových stran mají co nabídnout a hlavně chtějí hájit zájmy všech, nejen z jižní Moravy nebo tohoto obvodu. Myslím si totiž, že když jsem už 16 let starostou, tak znám problémy nejen komunální politiky, ale znám problémy občanů, s kterými se potýkají v běžném životě. Umím se domluvit se všemi a je mi jedno, jestli jsou třeba ateisté nebo mají náboženské založení, prostě nedělím lidi dle přesvědčení. Snažím se pomoci každému v různých životních situacích. Myslím, že i Senát má smysl. Minimálně proto, že má možnost revidovat zákony, což vidíme i v dnešní době. Kupříkladu především ve státní správě, tam je spousta byrokracie a s tím se potýkáme každý z nás a nemusíme být zrovna ve veřejné funkci. V komunální politice se potkávám s každodenními problémy lidí a vidím, že občané ztrácejí důvěru ve státní správu, protože je mnohdy neefektivní. Je spousta věcí, které je třeba napravit. V Senátu ta možnost je.

Když byste shrnul své priority?

Vezmu to zkrátka. Jde o věci, o kterých každý v našem nádherném kraji ví, že je nutné je řešit. Především je tedy třeba podpořit naše zemědělství, samozřejmě s důrazným přihlédnutím k boji proti suchu, se kterým se tady u nás na jižní Moravě dlouhodobě potýkáme. Velice rád bych se také zasadil o vyšší mzdy a důležité je také, aby lidé měli zajištěny sociální jistoty, přičemž zásadní je dostupnost kvalitního bydlení. Ať už prvního bydlení pro nízkopříjmové skupiny a mladé rodiny s dětmi, tak pro seniory. Mimochodem dění pro seniory, nejenom otázka bytů pro ně, ale celkové zázemí na podzim jejich života, je též třeba zkvalitnit. Samozřejmě s tím souvisí i podpora lidí, kteří se o seniory starají, tedy zdravotní personál či pečovatelky.

Na prvním místě je ale samozřejmě bezpečnost občanů. Rád bych také, aby se konečně rozštípla otázka obecného referenda a zároveň, aby byla omezena již zmíněná byrokracie. Té je, myslím, víc než dost. Také bych rád zlepšil podmínky pro sport a celkově pro výchovu mladých sportovců. Financí se totiž nedostává a obce to často suplují ze svých rozpočtů, které jsou poměrně napjaté. Proto si myslím, že stát by měl v tomto těmto spolkům, které činnost vyvíjejí a hlavně se chtějí věnovat mládeži a dětem, pomoci. Stejně tak, to je hlavně naše místní záležitost, je třeba pomoci rozvoji turistiky a cestovního ruchu. Ta naše jižní Morava je krásná a lidé by měli vědět, že stojí za to se k nám podívat.

Zmínil jste, že už »nějaký ten čas« v Tvrdonicích starostujete a očividně ne nadarmo, přeci jenom 16 let… Co například se vám podařilo?

Myslím si, že ať už za mnou, nebo za mými kolegy, kteří pracujeme pro komunální politiku, je vidět, že jsme udělali i v naší obci spoustu práce. Věnujeme se všem činnostem, ať už je to kultura, sport či činnost spolková. Mimochodem za práci s mládeží byla naše obec v roce 2012 oceněna prestižní cenou Bílá stuha v soutěži Vesnice roku. Udržujeme kulturní tradice a společenské akce, jejich nabídku navíc rozšiřujeme.

Třeba už jenom v minulém volebním období, to jsme vybudovali nový sběrný dvůr, opravili a modernizovali knihovnu, zastřešili hlediště amfiteátru, zateplili a vyměnili okna školy, navíc jsme zlepšili její vybavení. Také se nám podařilo opravit některé komunikace, vytvořili jsme pro výstavbu nová stavební místa na Tabulkách, rekonstruovali zdravotní středisko, pořídili nový vůz pro Sbor dobrovolných hasičů, vybudovali dětské hřiště, zprovoznili multifunkční sportovní hřiště a odbahnili rybník. Plánů je samozřejmě mnoho i nadále. Věřím, že přehled z té komunální politiky je výhodou pro činnost v Senátu.

A když byste chtěl popsat, co se vaší obce konkrétně z hlediska celostátního významu týká?

Jsme příhraniční obec, sousedíme s Rakouskem a se Slovenskem, dotýká se nás tedy i bezpečnostní situace, o které se teď hodně mluví. My jsme před otevřením schengenského prostoru zažili, že přes nás - i přes naši obec, přecházeli migranti, ale Česká republika je zatím naštěstí jen taková tranzitní země. Každopádně si myslím, že bychom měli být připraveni na neočekávané výzvy, které by mohly nastat. Pokud by došlo k nějaké větší migrační vlně. Zmíněné se dá iniciovat i na půdě Senátu, je potřeba, aby i na tamější půdě zaznívaly tyto názory a i hlas z jižní Moravy byl slyšet.

Také jste zmiňoval sucho…

Žijeme v krásném a plodném koutě naší země. Jsme na jižní Moravě, jsme známí tím, že zde máme úrodnou půdu, máme vinohrady, vinice, kvete zde ovocnářství. Nyní se ale potýkáme s tím, že je nízký stav vody, a to nejen pro vinice, ale hlavně právě pro to ovocnářství. Našemu kraji se tak nyní přezdívá »moravská Sahara«. Nedostatky způsobené suchem přitom pociťujeme dlouhodobě. Potýkáme se tak totiž i s erozí půdy. Možná nás v nejbližší době zavlaží nějaká voda, ale problémy sucha a nedostatku vody bude do budoucna rozhodně nutné řešit. Měli bychom se na to připravit. Myslím si, že by se měly změnit zákony tak, aby pomohly zemědělcům v tom, že by neměli dostávat dotace pouze na řepku do biopaliv, ale mělo by se taky víc věnovat na potravinářství. Pyšníme se sice špičkovou zemědělskou produkcí, naše vína jsou známá i za hranicemi, ale je především potřeba si těchto hodnot vážit. Musíme tedy lépe hospodařit s vodou a půdou a podporovat mladé a nadějné zemědělce.

S tím souvisí rozvoj závlah a udržení vody v krajině. Když to vezmu konkrétně, máme zde třeba v blízkosti Novomlýnské nádrže, které byly postaveny i pro zadržení vody v krajině, ale v současnosti je stav hladiny tak nízký, že není možné využívat naplno závlahový systém. Jednak je za tu dobu už poměrně zaostalý a bude jej nutné modernizovat, také ho ale bude nutné rozšířit. Bude i problém, kde vzít vodu. Celkově pak bude v zemědělství nutné rozložit celý proces i osevní postupy.

Několikrát jste zmínil, jak je jižní Morava krásným krajem, je zřejmé, že jste patriotem, a nedivím se vám. Co ale dělat pro to, aby to tak vnímali i »přespolní«?

Myslím si, že je zájem nás všech, abychom pracovali i na podpoře turistického ruchu, což samozřejmě ruku v ruce přináší zaměstnanost. Cestovní ruch je tedy důležité podporovat. Dostávám ale třeba i spoustu dotazů, co dělat, když je tu tolik cyklostezek, s případnou tolerancí alkoholu – nyní se to mimochodem řeší třeba i u vodáků. Je tedy nastoleno téma, zda cyklisté či třeba vodáci mohou požít trochu alkoholu. A k té jižní Moravě prostě patří nejen ty tradice kulturní, ale i ten skvostný nápoj – víno. Uvědomme si, že sousedíme se Slovenskem i Rakouskem, a třeba v Rakousku určitá tolerance existuje. Takže lidé se po právu ptají, zda by s tím nešlo něco udělat. Samozřejmě se snažíme jednat. Víte, nejhorší je jednoduše říct, že to nejde! Kdybych takto fungoval a říkal pouze, že něco prostě nejde, tak myslím, že bychom se nedostali nikdy nikam. Je rozumné vždy hledat nějaké schůdné cesty, kterými bychom mohli napomoci k řešení. Proč i toto téma by nešlo nastolit v Senátu? Rád se ujmu toho, aby to tam znělo.

Když už jsme u toho vína, vy sám jste vinař, máte i z této praxe nějaké postřehy pro Senát?

Měl bych například pár připomínek k vinařskému zákonu, protože se na mne obracejí kamarádi i zahrádkáři, hlavně jsou to tedy malovinaři. Vinařský zákon, jak je v současnosti napsaný, je totiž spíš pro velké vinařské firmy. Všichni říkáme, ano, je důležitý a mělo by se zamezit pančování vín, ale pro malovinaře není zrovna dobře nastavený. Na jižní Moravě má skoro každý vinný sklípek a vinohrad. Všichni zde nějakým způsobem dělají víno a chtějí také, aby se s ním mohli prezentovat na obecních výstavách.

Dříve si také lidé prodejem přebytků alespoň částečně pokrývali náklady. Nyní se potýkáme s tím, že začínají chodit kontroly, ať už z živnostenského, případně z finančního úřadu. Jsme v mnoha ohledech papežštější než papež a tak je to třeba i s kouřením či s EET, kde by určitě měly existovat nějaké výjimky. Některým věcem se často bráníme, aniž bychom je vůbec vyzkoušeli.

Ani v době, která byla před 89. rokem, policie ani státní úřady nikdy nenaháněly drobné vinaře tak jako dneska. Spousta vinařů se přitom nebrání tomu, že tak jako třeba u kolegů v Rakousku zajde na finanční úřad a zakoupí za určitou částku kolky. Částečně by si tak mohli svou produkci, kterou mají navíc, i trochu zpeněžit a tím kolkem zaplatit daň. Je to jedna z možností, kdy by ti malovinaři splnili daňovou povinnost a zároveň by měli možnost i prezentovat veřejnosti své vzorky vín.

Všichni se rádi chválíme hotovým výrobkem, ale nikdo se nechválíme tím, kolik za ním je práce. Dnes je sice spousta mechanizovaných prvků ve výrobě, a to i pro ty drobné vinaře, ruční práce je tedy sice méně, ale přesto je to stále hlavně o ní. Ať už prší, nebo svítí sluníčko, tak do těch vinohradů, polí či zahrádek se prostě jít musí. Celý rok je to dřina a v každém období je co na vinici dělat. V zimě se pracuje s vínem, školí se vína, lahvují se vína a už zkraje prosince se chodí do vinohradu stříhat, musí se vše přichystat. Tuto náročnou fyzickou práci neprezentujeme, my se pyšníme hotovým produktem.

Co vzkazujete voličům?

Myslím, že mé motto to říká tak, jak to prostě je: Porvu se za vás, pro lepší kraj a bez kompromisů! Pokud získám vaši důvěru, vaše názory zazní na půdě Senátu. Ve volbách je příležitost ke změně. Chtěl bych vás, vážení voliči, vyzvat, abyste se zúčastnili jak komunálních, tak senátních voleb, a myslím si, že byste měli zauvažovat a dát hlas levicovým kandidátům, kteří vám mají co nabídnout a chtějí prodat i své zkušenosti.

Tomáš CINKA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 9 hlasů.

Tomáš CINKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.