Rozhovor Haló novin s Václavem Homolkou, kandidátem KSČM do Senátu ve volebním obvodu Chomutov

Zastupoval jsem běžné občany a hodlám to dělat i nadále

VÁCLAV HOMOLKA – VÁŠ HLAS V SENÁTU. S tímto heslem se budete v podzimních volbách ucházet o hlasy voličů. Co jim tím chcete říct?

Občané nejen z mého okresu mohli v minulosti sledovat, jak se vyjadřuji k problémům doby a jaká řešení bych preferoval. Několikaleté zkušenosti ukazují, že můj hlas byl i jejich hlasem. Nyní jen voličům sděluji, že pokud budou chtít i nadále slyšet můj hlas, který je i jejich hlasem, musí mi dát v senátních volbách svůj hlas, abych je mohl dál reprezentovat v horní komoře PČR.

Vzhledem k tomu, že v horní parlamentní komoře působíte již od roku 2007, můžete své tvrzení doložit i konkrétními činy. Tak například, za co jste se i svým hlasem zasadil?

Na to, že jsem byl opozičním politikem, jsem podpořil poměrně hodně zákonů. Byly většinou z oblasti zdravotnictví, sportu, dopravy nebo ze sociální oblasti. Někdy také rozumnější zákony přicházející z EU, neboť nám hrozila sankce za nepřijetí do určité doby apod. Uspokojení z práce jsem měl například po schválení novely o nemocenském pojištění, kdy otcové získali nárok na týdenní placenou dovolenou po narození dítěte, dobrovolní hasiči a další záchranáři na vyšší nemocenskou, i rozšíření nároku na sirotčí důchod. V poslední době se hodně diskutoval návrh ústavního zákona o bezpečnosti ČR, který měl podporu mou i klubu, ale neprošel.

Před přijetím kterého zákona jste naopak varoval?

Těch bylo samozřejmě také dost. V poslední době např. před novelou »školského zákona«, která zavedla plošně širokou inkluzi, a tím přispěla k narušení systému speciálního školství, někde i k rušení praktických škol. Navíc do běžných základních škol přinesla problémy žáků s mentálním postižením, s nimiž umí pracovat speciální pedagogové. Negativa se zvlášť projevují v okresech našeho Ústeckého kraje. Zásadně nepodporuji zahraniční politiku účelově zaměřenou na zájmy Západu, která často přibližuje svět k další válce. Nehlasuji pro vyslání vojáků do zahraničí bez souhlasu RB OSN.

Byly i chvíle, kdy nebyla šance, aby váš hlas v Senátu vůbec zazněl?

Ano, bylo to za vlády premiéra Mirka Topolánka, kdy ODS měla v Senátu většinu a dávala to znát. Když dorazily návrhy zákonů asociálního ražení, tzv. Topolánkův batoh, nebyla k tomu připuštěna žádná diskuse. ODS si je schválila institutem »nezabývat se«, což znamená rovnou bez rozpravy. Poznámku k tomu mohli dát jen předsedové klubů, takže jsem neměl právo se o slovo ani přihlásit.

Původní profesí jste učitel, předpokládám, že tuto oblast bedlivě sledujete i nadále. Jaké je podle vás současné školství? Co ho nejvíce trápí?

Oblast školství nemohu pominout, neboť manželka je učitelka, starší syn také a mladší právě dokončuje studium pedagogické fakulty. Odezvy z praxe mám tedy z první ruky. Musím říci, že kritika převažuje. Bylo by toho hodně, co bych mohl zmínit. Od financování přes nepřipravenost vzdělávacího systému na potřeby praktického života až po experiment široké inkluze a další dlouhodobě neřešené problémy. Někdy se mi zdá, že se to děje jaksi záměrně, aby vzdělanost našeho národa stagnovala nebo i klesala. Neustálé sliby mnoha vlád za sebou, střídání ministrů jako na běžícím páse a další nechvalné politické kroky vedou naše školství stále do větší krize. Už bychom se měli vzpamatovat.

Které kroky podle vás školství nejvíce ublížily?

Ty, co se provedly špatným směrem a odklonily se od tradičně vysoké úrovně výchovy a vzdělávání. Sem patří zavedení již zmiňované široké inkluze. Ale i ty kroky, které se neprovedly. Třeba splnění slibů adekvátního odměňování pracovníků ve školství, především těch s vysokoškolským vzděláním.

Jste členem senátního výboru, který se zabývá nejen otázkami školství, ale také peticemi. Která z nich na vás nejvíce zapůsobila?

V minulosti to byla petice »Lázně Kyselka«, která řešila důsledky privatizace památkových objektů. Nový majitel se o ně v podstatě nestaral. Po projednání mé zpravodajské zprávy se situace zlepšila.

V současné době to je petice »Za lepší podmínky pro vzdělávání«, kterou řeším jako zpravodaj několik měsíců a návrh pro plénum Senátu by měl být projednán 17. října tohoto roku, tedy po volbách. Doufám tedy, že mi tu možnost usnadní právě voliči z řad pracovníků ve školství, protože zvýšení platů se týká i nepedagogů.

V Senátu jste prožil období pod taktovkou pravice, ale i naopak, kdy hlavní slovo měly levicové strany. Jak se lišila atmosféra jednání a vůbec přístup většiny v jednotlivých obdobích?

Zpočátku mého působení v Senátu byla pravice zcela dominantní, což jsem uváděl na příkladu antisociálních zákonů. Když proběhlo »volební tsunami ČSSD«, tak se situace změnila. Levice však nevládla tak silnou rukou, atmosféra podle mne byla demokratičtější. Daly se dohodnout rozumné kompromisy. Moc jsem však nepochopil situaci před a po prezidentských volbách, kdy pro mne ČSSD začala být nečitelná a očividně nejednotná.

Stejně tak jste zažil časy, kdy jste byl členem senátorského klubu, ale i časy, a to je i v tuto chvíli, kdy se klub rozpadl a musíte si poradit sám. Je to velký rozdíl?

To je pravda, osobně jsem spíš kolektivní hráč, takže spolupráce v klubu mi velice vyhovovala. Ve chvíli, kdy to zázemí pro každodenní práci přestane fungovat, tak několik činností, které zastane tajemník klubu, je na vás. Navíc předem naplánované akce v termínech se musí zvládnout. Jde hlavně o administrativu, zajišťování kulturně společenských akcí a další jednání. Rozdíl to je, zvlášť když si zvyknete na zavedený systém. Navíc absence klubu znevýhodňuje nezařazené senátory nejen finančně, ale i tím, že kompetentnost vyjednávat není plnohodnotná pro výkon mandátu. Platí heslo: V kolektivu je síla.

Voliče ale určitě zajímá nejen vaše činnost v Senátu, ale také to, jak se zasazujete o vyřešení problémů, které je trápí přímo ve vašem volebním obvodu. O jaké problémy jde především?

Senát je pojistkou demokracie. Práce na přípravě i schvalování zákonů je základem činnosti každého senátora. Zákony platí pro všechny, nějaké výjimky třeba pro konkrétní volební obvod v podstatě nejde dohodnout. To někdy občané nechtějí slyšet. Proto se problémy regionů zobecňují a hledá se zákonná cesta pro jejich řešení. Přitom samozřejmě čerpám ze zkušeností a názorů občanů Chomutovska, abych je zúročil při projednávání zákonných norem. Lidé se však na mě obracejí v souvislosti se sousedskými vztahy, se stížnostmi na úředníky a žádostmi, abych se zasadil o vyšší penzi nebo lepší bydlení… V kompetenci senátora není přímo zasahovat, doporučuji tedy předat stížnost k vyřešení policii nebo veřejnému ochránci práv, což málokdo udělá. Lidem často stačí si popovídat, svěřit se.

Máte »recept« na to, jak region některých problémů zbavit?

Samozřejmě přijímáním dobrých zákonů, které lidem neotravují život. Je třeba stále pomáhat a vyjednávat na úrovni vedení měst a obcí. Základem je však výchova v rodině a vzdělávání ve školách, osobní příklad rodičů a učitelů, také politiků a dalších veřejných činitelů včetně třeba známých sportovců a herců. Recept je ve spolupráci všech stran, nutné je upřednostnit zájmy společnosti a sladit je s těmi soukromými. Ne naopak.

Jak chcete přesvědčit voliče, aby v podzimních volbách dali svůj hlas právě vám? Co jim můžete slíbit? Na co se mohou po vašem zvolení spolehnout?

Občané voliči si již zvykli, že se jim ze všech stran hrnou různé sliby, dokonce opakovaně, aniž by byly splněny, jako například učitelům. Je na každém, jak si to vyhodnotí. Myslím, že občané už vědí, co mohou ode mne očekávat. Jsem konzistentní v názorech, moc neslibuji, ale sliby plním. Zastupoval jsem běžné občany a hodlám to dělat i nadále. Mohou se spolehnout, že v rozdělané práci budu pokračovat tak, aby byla prospěšná všem.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.2, celkem 11 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.