Osudové okamžiky

Jsou dramatické události, trvale zapsané do historie našeho národa. Nelze je přebít. Jsou projevem odhodlání a silné vůle bránit svou svébytnost. Mobilizace vyhlášená 23. září 1938 v Československu bezprostředně ohroženém nacistickým Německem a opuštěném Francií i Anglií, kdy pouze Sovětský svaz byl ochoten stát při naší zemi, je toho dokladem.

Bezprostředně před podpisem potupného mnichovského diktátu v noci z 29. na 30. září 1938 britský ministr zahraničí Nevill Chamberlain dne 27. září v rozhlasovém vysílání řekl: »Ať máme jakoukoliv sympatii k malému národu, který stojí ve sporu se svým velkým a mocným sousedem, nemohli bychom se za každých okolností uvolit strhnout britskou říši do války jenom pro tento malý národ. Budeme-li muset bojovat, pak to bude muset být důvod mnohem závažnější než tento!« V té době události stahující se kolem Československa mají rychlý spád. Předcházely jim neméně dramatické události, které ukázaly slabost Francie a Anglie, nerozhodnost v mnoha pohledech i československé vlády.

Přes záruky poskytnutí pomoci ze strany Sovětského svazu předkládají 21. září 1938 Anglie a Francie Československu ultimativní požadavky na přijetí německých požadavků s tím, že nemohou ve vzniklé situaci dostát pomoci Československu. Hodžova vláda tyto požadavky přijala. Generální stávka, pád Hodžovy vlády a ustanovení vlády generála Syrového vedou pod tlakem veřejnosti k vyhlášení mobilizace Československé armády 23. září 1938. Odhodlání lidí bránit svou zemi bylo obrovské a spontánní. Pro vládnoucí elity Francie a Anglie však nic neznamenalo. Podivná hra o ujišťovaném přátelství, ale bez možnosti poskytnout záruky a dostát svým závazků, však pokračuje. Teď již se zjevným nátlakem a vyhrožováním. Zájmy mocností byly zcela zjevně nadřazeny nad zájmy Československa a maskovány voláním po udržení míru. Tvář kapitalismu a politika imperialismu se ukázala v plné nahotě. Bylo to varovné a falešné. Nikoliv nepředvídatelné.

Po projevu Adolfa Hitlera v závěru sjezdu NSDAP v Norimberku 12. září 1938 propuklo v československém pohraničí povstání z velké části organizované henleinovci. Povstání bylo sice potlačeno a došlo k vyhlášení stanného práva v zasažených okresech, ale zcela zlomit odpor se nepodařilo. Dne 22. září nepokoje zachvátily oblasti Moravy a Slezska. Po zákazu Sudetoněmecké strany 16. září dává následující den Konrad Henlein souhlas se vznikem sudetoněmeckého freikorpsu. Okamžitě dochází k dalším ozbrojeným útoků na československou státní moc, především četnictvo. Ke zklidnění situace nepřispívá ani tajná mise ministra Nečase vyslaná 15. září prezidentem Benešem do Paříže, kdy je tlumočena ochota s odstoupení části území v pohraničí. Téhož dne se ministr zahraničí Anglie Chamberlain schází s Hitlerem, který trvá na odstoupení celého pohraničí.

Tyto události o skutečném cíli politiky nacistického Německa vůči Československu nemusely nikoho, ani naše tzv. spojence, nechat na pochybách, co bude následovat. Vlády Anglie, Francie, jejich ministři zahraničí, Chamberlain a Daladier, sehráli tragickou roli. To, co se dělo v Československu, nechtěli vidět.

Německé nároky vůči Československu před druhou světovou válkou byly hojně vysvětlovány veřejnosti jako tzv. částečná náprava Versailleského systému. Argumentovalo se tím, že právě tento systém nastavil po skončení prvé světové války Německu tvrdé podmínky a pominul naplnění tzv. přirozeného práva na sebeurčení pro etnické Němce v Československu. Francie a Anglie obětovaly Československo. Jde o nehorázný alibismus. Sudetoněmecká interpretce mnichovské dohody zastává názor, že za zničení československého státu nese odpovědnost sama československá vláda a její diplomatické selhání. V kontextu se stále živými a zvyšujícími se dnešními požadavky Sudetoněmeckého landsmanšaftu je to velice nebezpečné a varovné. Těmto pohrobkům henleinovců nejde o smíření, ale o revanš, osmdesát let od mnichovské zrady. Historickým varování je i nadřazování svých zájmů imperialistických mocností nad zájmy jiných. I to by mělo být dnes pro politiku České republiky varovným mementem. Česko-německá deklarace v této otázce nechává velice volný možný výklad.

Stanislav GROSPIČ, poslanec a místopředseda ÚV KSČM


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 75 hlasů.

Stanislav GROSPIČ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-09-24 11:30
Pane Prchal? A třeba turbínu ze Škodovky jste někdy viděl? Nebo
Delfína či Albatrose? Pokud jste ovšem jezdíl na trakaři, byla to
pouze Vaše věc. Ostatní jezdili na Škodovkách a Tatrovkách Strojařů
asi bylo málo a bylo jich potřeba, když jich brali na studia víc.
možná je vyvraždili za války naši současní "druhové" ve
zbrani. A na které "vejšce" učili tak perfektně urážet,
jak tady neustále tupě předvádíte, jste to studoval Vy?
fronda
2018-09-24 00:41
jaroslavprchal: Právě komunisti kladou na filosofii největší důraz. A
dialektický materialismus je přímo v rozporu s nějakými dogmaty. Ale
aby technici něco vytvořili, k tomu filosofy nepotřebují. --- Stalin
nemusel couvat, on své závazky neporušil. Pomoc bylo kudy poskytnout.
--- SSSR měl s Hitlerem nepřátelský vztah, válčili proti sobě ve
Španělsku. Případný obdiv jedné osoby druhou, to je úplně jiná
věc.
joska.korinek
2018-09-23 22:32
Máte Prchale pravdu v tom, že filosofie má své opodstatnění. Jenže
ne každý, kdo ji vystuduje, je filosofem. Podobné je to s historií.
Snad jen časové údaje a jména osob se dají akceptovat (i když…),
ale vyznění a důsledky událostí, - to má chameleonskou náturu. To
mění autoři i glosátoři podle zadání právě vládnoucích. Nemusí
jít o události před staletími či tisíciletími (např Bible
křesťanů), stačí události z roku 1989. Dá říct, že je spousta
pamětníků; přitom co osoba, to jiný historický názor. A ještě
něco. Nepouštějte se do debat o průmyslu a technice všeobecně.
Očividně (stále opakuji) ničemu užitečnému nerozumíte.
jaroslavprchal
2018-09-23 20:36
hajek.jiri51 - O Polsku platí totéž, co o Rumunsku. Přečtěte si
odpověď frondovi.
jaroslavprchal
2018-09-23 20:34
fronda - S Rumunskem máte pravdu. Jenomže Stalin vzápětí couvnul a
prohlásil, že půjde na pomoc Československu jenom společně s Francií
Byl to lišák, věděl, že Francie nepůjde. Bylo to mnohokrát
publikováno i za bývalého režimu, poměrně nedávno o tom psali i
ruští historikové.
jaroslavprchal
2018-09-23 20:21
joska.korinek - Předpokládám, že od sebe nejsme příliš daleko
věkem. Za mého mládí byla strojní fakulta útočiště zoufalců,
kteří se nedostali na jinou vysokou školu. Dokonce tam byl tak velký
nedostatek studentů, že soudruzi byli ochotni slevit ledacos z
kádrových předpokladů. Ta "labilní" věda, jak hezky
označujete filozofii, je základem všech věd. Kdyby jí nebylo,
nejspíš bychom se dodnes klaněli nějakým pohanským bůžkům a
vrcholem snažení vás slavných strojařů by byl trakař. Na nic víc
byste se nezmohli, protože byste ani netušili, na co člověk ty stroje
potřebuje. Proto náš národ dopadl tak, jak dopadl, protože
komunistický režim preferoval technické obory, z filozofie udělal
marxistickou pavědu a tu postavil na roveň náboženskému dogmatu.
felgro
2018-09-23 18:20
Je možné dlouho diskutovat o tom co předcházelo válce výsledek
známe.
hajek.jiri51
2018-09-23 16:19
Pro pana P. Tři roky sem, tři roky tam. Adolf nebyl v 1938 taky v té
ideální kondici, aby se pustil do křížku se Stalinem. A ten i
profašistickým Polákům vzkázal, že pokud ho nepustí, což
zamýšleli, projde do ČSR silou. Byli to naši "demokrati"
kteří řekli NE. Nebo máte ještě jiné informace?
joska.korinek
2018-09-23 16:01
Prchale, vaše informační zdroje jsou tak důvěryhodné, jako celá
slavná historická věda. Noviny i odborné publikace, o nichž se
zmiňujete, vedou více či méně zaujatí sebestřední nýmandi,
podobní vám. Takže věřit něčemu takovému může jen ten, kdo moc
praktického v žití neabsolvoval. Mými obory byla strojní technika,
technologie a milovaná matematika a i když jsem se během studií dotkl
filosofie, historie a podobných labilních nauk, rozhodně jsem si
zachoval racionální pohled. Takže ten Hitlerův pakt se Stalinem
vnímám jako taktickou nutnost pro aspoň krátký čas na přípravu. A
ještě něco; plkáte a urážíte tady vy. Já jen říkám, že jste
namyšlený pražský budižkničemu. A to není urážka, ale pouhé
konstatování.
jaroslavprchal
2018-09-23 13:53
fronda - Dobré vztahy měl Stalin i s Hitlerem. Obdivoval ho. Přečtěte
si o tom něco.
fronda
2018-09-23 10:24
jaroslavprchal: Ty dobré vztahy měl SSSR s buržoazně demokratickou
výmarskou republikou. Pravicové diktatury se v meziválečné době
prosadily skoro v celé Evropě, Německo nebylo žádnou výjimkou. A
koloniální mocnosti se chovaly demokraticky jen ve svých mateřských
zemích. --- Rumunsko bylo spojencem ČSR a byl dojednán minimálně
přelet stíhaček, což byla největší slabina ČSR.
jaroslavprchal
2018-09-23 09:58
joska.korinek - To, co jsem napsal, nevyvrátíte jediným faktem. Umíte
jenom plkat a urážet. Když už nevěříte odborným publikacím, jděte
do knihovny, půjčte si prvorepublikové noviny a tam se to všechno
dočtete. O smlouvách a obchodech Německa se SSSR, o cvičení
německých vojáků v SSSR a další věci. Znovu musím opakovat, jaké
bylo štěstí, že vás z toho školství vyhodili. Vy byste dal mladé
generaci zabrat.
joska.korinek
2018-09-23 09:02
Svatá prostoto. Jak má ta chudinka historie k něčemu vypadat, když se
do ní montují odborníci typu jaroslavprchal.
jaroslavprchal
2018-09-22 22:38
rosemil71 - Nejde jen o paktování Stalina s Hitlerem. Je všeobecně
známo, že jsme se SSSR neměli společnou hranici a nikdo ze sousedů by
Rudé armádě nepovolil průchod přes své území. Na tento fakt
upozorňovali seriózní historici dokonce už za komunistů. Řeči
sovětských politiků o tom, jak jsou ochotni nám pomoci, byly jen
zastírací manévry pro uklidnění světového komunistického hnutí.
Vztahy SSSR a Německa byly dlouhodobě nadstandardní, protože je
spojovalo opovržení ostatních evropských států - Němců za
rozpoutání světová války, SSSR za vítězství komunistů. A také
mnoho společných bodů ve vnitřním uspořádání; Německo i SSSR byly
prvotřídní diktatury. Oba státy měly velmi dobré obchodní vztahy,
Němci cvičili na sovětském území své vojáky, protože na vlastním
území jim to zakazovaly poválečné dohody. První smlouvu o
přátelství a vzájemné neutralitě podepsaly obě země již v roce
1926 a Němci půjčili sovětům obrovské úvěry. Také pakt Molotov -
Ribbentrop ze srpna 1939 samozřejmě nevznikl ze dne na den. Byl jen
logickým vyústěním přátelských vztahů obou zemí.
rosemil71
2018-09-22 22:20
Pane Prchale,nemáte pravdu a víte to moc dobře,jen se snažíte pro
mladé obracet historii.To další,co jste napsal snad s vámi nemá cenu
rozebírat.Snažte se být objektivní.
fronda
2018-09-22 21:29
Smlouva o neútočení byla důsledkem paktování "demokratů" s
Hitlerem.
jaroslavprchal
2018-09-22 14:07
Iluzi o tom, že nám byl v roce 1938 Sovětský svaz ochoten pomoci,
věří už jen naivní lidé. Těžko by se pustil do války s velmocí,
s níž o jedenáct měsíců později podepsal pakt o přátelství a
spolupráci a rozdělil si s ní východní Evropu. Navíc je známo, ž
Rudá armáda nebyla na válku absolutně připravena ani v roce 1941,
natož o tři roky dříve.
hajek.jiri51
2018-09-22 11:01
Dobrý článek. Chamberlainova slova platí dodnes. Nevěřme Danaům!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.