Lid promluvil. A přišla mobilizace…

Je sobota, den před 23. zářím. Tehdy před osmdesáti lety byl však pracovní den. Události dostaly své nebývalé tempo. Nastala chvíle, kdy bylo třeba hájit naše hranice. Nová vláda proto odmítla ultimátum Francie a Anglie a vyhlásila mobilizaci. Ale po pořádku. Noc z 21. na 22. září byla pro dr. Beneše, prezidenta republiky, hektická. V noci ho probudili dva vyslanci – britský Newton a francouzský de Lacroix – a předali mu ultimátum svých vlád. Československá vláda vedená premiérem Slovákem Milanem Hodžou měla přijmout podmínky Hitlera a odstoupit československá území Německu. Narychlo svolaná vláda dala po vzrušené debatě k tomu souhlas. Ten také putoval do Londýna a Paříže. Také v Berlíně si mnuli ruce. Dokonáno jest! Dokonáno jest? Nebylo dokonáno.

Ještě večer 21. září za rozhodujícího podílu Klementa Gottwalda vznikl Výbor na obranu republiky vedený nezávislým, ale velmi populárním politikem, synem v dvacátých letech zavražděného ministra financí, Ladislavem Rašínem. Jeho členy se stali významní představitelé společnosti. Narazilo na sebe kapitulantství Hodžovy vlády a myšlení »obyčejných lidí«. Vše dotvrdila 22. září generální stávka vyhlášená sice narychlo, ale téměř stoprocentní. Vláda musela kapitulovat. Podala demisi přijatou prezidentem okamžitě. Do čela nové byl jmenován hrdina Velké války, jednooký generál Syrový. Ta okamžitě odvolala svůj souhlas s odstoupením pohraničních území Německu. Dalším krokem kabinetu bylo vyhlášení mobilizace. A jsme u 23. září 1938.

Připomeňme, že se na naši stranu postavil Sovětský svaz, který v emotivním projevu ministra (komisaře) zahraničí Litvinova v plénu Společnosti národů proklamoval svůj pročeskoslovenský postoj. Zrádcovská Anglie, v jejímž vleku byla slabá francouzská vláda, ovšem nelenila. Právě 23. září, před osmdesáti lety, její premiér Chamberlain přímo u Hitlera v Godesbergu odsouhlasil nacistické požadavky. Mělo být dokonáno.

Jsme osmdesát let poté. Nejsme ve stejné situaci, ale přece jen mnohé otázky si v souvislosti se zmíněnými událostmi musíme klást. Jsme na rozdíl od září 1938 schopni bránit své hranice? Nejsme. Naše armáda není určena pro naši obranu. Je ale přesto schopna hranice bránit i za sounáležitosti ostatních států NATO? Není, jak dokazuje prostupnost eurounijních hranic a v podstatě není žádná obrana před pronikáním dokonce nepřátel evropské, a tedy i naší civilizace, a to ve statisících. Máme mezi sebou »malověrné«, kteří tehdy v Hodžově vládě zvedli ruku pro vydání pohraničí? Ve vládě možná ne, ale v opozičních stranách, mezi protivládními politiky ano. I to, jak se stále vkrádá do naší propagandy a politických jednání nutnost přijímání migrantů, a to pod nejrůznějšími záminkami a nejrůznějším způsobem.

Můžeme se na naše »přátele« spolehnout? Bojím se, že nikoli. Vždy je bližší »košile než kabát«. Stačí si připomenout aktivity paní Merkelové aj. v případě kvót a občasnou hrozbu sankcemi, jež se plně projevila v eurounijním hlasování o Maďarsku. Také někteří naši europoslanci se totiž postavili za sankcionování Maďarů odmítajících migrantské kvóty. Nebo si připomeňme otevřenou podporu »kavárně« v její snaze znevážit prezidenta Zemana a premiéra Babiše. Kam až může jít tato podpora? K nějaké akci typu »protificovských událostí« v Bratislavě, anebo dokonce ke krvavému Majdanu?

Myslím, že zase bychom měli své dějiny vzít především do svých rukou. Odmítnout nadřazenost Bruselu a kohokoli nad naši suverenitu. Jinak nás čeká nový Mnichov či Rambouillet.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 53 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-09-24 11:36
Pane Motl, nakousl jste to správně. Je opravdu rozčilující, když se
chce vehementně bránit někdo kdo není ohrožen, případně si důvody
"ohrožení" musí vymýšlet a to často systémem - "to je
blbý, to se bude líbit".
fronda
2018-09-22 21:34
NATO je agresivní imperialistický pakt a je to Rusko, kdo se oprávněně
cítí ohrožen. Nemít tak silnou armádu, jistě už dávno následovalo
osud Jugoslávie, Libye...
o.motl
2018-09-22 11:31
Kdykoli dá NATO najevo odhodlání bránit Polsko a státy v Pobaltí,
soudruh Kojzar a jeho soukmenovci ze zdejší pátá kolony Ruska spustí
povyk o harašení zbraněmi. Takže ať si ta normalizační fosilie
strčí kecy o obraně hranic tam, kam slunce nesvítí.
o.motl
2018-09-22 11:26
Beneš si na něm léčil mindrák ze svého selhání v roce 1938.
hajek.jiri51
2018-09-22 11:13
Asi by bylo dobré, mimo A říci taky B. Za co byl vlastně konkrétně
souzen?
jirichmelarcik
2018-09-22 10:26
V dvaasedmdesáti vrátným. I v současných Čechách jak obvyklé!
jaroslavprchal
2018-09-22 10:14
Hrdina Velké války a podzimní mobilizace 1938 Jan Syrový byl po válce
odsouzen na dvacet let, z nichž čtrnáct si v komunistickém vězení
vskutku odseděl. Přestože se za války nijak neangažoval - ani na
straně okupantů ani v odboji. Na Svobodu vyšel jako zlomený muž a ve
dvaasedmdesáti letech se musel živit jako vrátný.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.