Mnichov, osmdesát let poté

Bavorský Mnichov. Toto město se stalo synonymem zrady, bezmoci a kapitulace českého národa. Je tomu právě 80 let, kdy byl podepsán mnichovský diktát. Stalo se tak 29. září 1938, kdy představitelé Německa, Francie, Velké Británie a Itálie podepsali v Mnichově dohodu o postoupení pohraničí českých zemí Německu. Více než jeden milion Čechů se v té chvíli ocitl v německé říši, mnozí z nich si vzali nejnutnější věci a přesunuli se do vnitrozemí.

Projevy obětavosti lidí, jejich vlastenectví a rozhodnutí bránit vlast vůči německé přesile byly tehdy v září 1938 obrovské. Skutečnost, že českoslovenští vojáci ve zbrani tehdy nebojovali proti nepříteli, se odrazila na morálce všech. Nutno podotknout, že Mnichov 1938 stále rozděluje národ na dvě skupiny – jedni si myslí, že jsme se měli bránit, a druzí jsou naopak odpůrci aktivního odporu. Jinak v té době přemýšleli vojáci, kteří tehdy se slzami v očích opouštěli hraniční opevnění. Odlišný pohled po Mnichovu měli třeba lidé, kteří měli rodiny a děti. Českoslovenští vojáci by tehdy možná statečně bojovali, několik dnů by odolávali v bunkrech na hranicích, ale těžko říci, jak by dopadli sami civilisté. Nesmíme zapomenout ani na to, že proti nám byli tehdy kromě Němců také sousední Poláci, Maďaři a Slováci. A to vskutku nevěstilo nic dobrého.

Historici jako důvod pro aktivní obranu českého národa většinou poukazují na naši výbornou a velmi dobře vyzbrojenou armádu, zmiňují proslulé pohraniční opevnění a skutečnost, že se lidé chtěli bránit. Vynucená kapitulace se tak stala velkou národní tragédií. Následné obsazení Československa v březnu 1939 bylo pak pro některé československé vojáky, kteří museli složit zbraně, důvodem odejít bojovat proti Němcům do zahraničí. Doplňme, že pozdější legendární britský premiér Winston Churchill nemohl výsledek mnichovské konference, kdy Velká Británie s Francií odmítly jít svému spojenci, Československu, při jeho napadení na pomoc, charakterizovat výstižněji: »Mohli jsme si vybrat mezi hanebností a válkou. Zvolili jsme hanebnost a budeme mít válku.«

I po osmdesáti letech je nám Mnichov mementem. Musíme proto přijmout skutečnost, že v tehdejším Československu, stejně tak, jako v celé Evropě, převládla snaha zabránit další evropské válce. S odstupem mnoha desítek let bychom neměli tyto pokusy o mírové řešení odsuzovat, ač se nakonec ukázaly jako marné. Tehdy nešlo o otázku odvahy, nýbrž o posuzování dramatické situace na základě velice omezených informací a o rozhodnutí týkajícím se milionů lidských životů. Nechť je nám proto Mnichov 1938 výstrahou toho, kam až může dojít podcenění jakéhokoliv fanatismu.

Radek NEJEZCHLEB, předseda OV KSČM Jindřichův Hradec


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 54 hlasů.

Radek NEJEZCHLEB

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


vacstan
2018-10-02 08:07
prchale, a co - sebrali Ti lopatičku na písečku ???????????
jaroslavprchal
2018-10-02 00:28
vacstan - A už jsem ti jednou řekl, že pro tebe nejsem žádnej Jarda,
burane.
jaroslavprchal
2018-10-02 00:26
vscan - Bojovali Norové dva měsíce s německou přesilou? Bojovali.
Odletěl norský král do Anglie až když všechno bylo ztraceno?
Odletěl. Odletěl Beneš 22. října 1938? Odletěl. U kdyby sis ukousal
uši, tak pravdu nepředěláš. Jsou prostě chvíle, kdy národ musí
bojovat sám za sebe, i když je to předem ztracené. Udělali to v
září 1939 Poláci a udělali to konec konců v jedenačtyřicátém
Sověti. Taky mohli říct nikdo nám nepomůže, tak to zabalíme.
Čtyřicet let jste dělali z Beneše buržoazního zpátečníka a
zbabělce, odvolávali jste se na Gottwalda, který mu na Hradě řekl, že
i bosí Habešani se bránili italské převaze a teď z něj děláte
hrdinu. Svatá prostoto.
fronda
2018-10-02 00:01
K incidentu na demonstraci: ten slouha za to vlastně nemůže, zřejmě
má důkladně vymytou dutinu lebeční.
fronda
2018-10-01 23:57
jaroslavprchal: Rozdíl byl ten, že Norsku "spojenci"
nevyhrožovali, že ho budou považovat za viníka války, bude-li se
bránit. --- Beneš nebyl po válce zlomený, ale triumfující, jeho
politika ve všech ohledech uspěla.
vacstan
2018-10-01 22:12
Beneš 14.12.1945 řekl o svých dekretech "Přijde brzo chvíle,
kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem
očišťovat s toho, co v těchto letech napáchali. A budou tomu sami
věřit, až tyto své nové lži budou přednášet. Říkal jsem při
jiných příležitostech, že máme všecko zaznamenat a povědět to,
co jsme zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne
snad jen proto, abyste nám všem řekli o svém trápení, ale proto,
abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou s tou svou
"očišťovací" kampaní. Že začnou - o tom buďte
přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od očištění
přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok na
pokrok sociální, s útokem na naší svobodu národní a lidskou.
***---*** Kam zmizely busty prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše?
---
http://obcan.ckrumlov.info/docs/cz/20180122_Busty_prezidentu_Masaryka_a_Ben
ese.xml
vacstan
2018-10-01 20:48
Jardo, jaká fakta ??? Leda tak velký houno. Kolem Mnichovské zrady je
tolik faktů, že si z toho vybere každý jen to, co právě jemu
vyhovuje. Možná Tě trošku probere tato rozhlasová verze o skutečných
faktech. ***---*** 2018-09-30 – Studio Beta – 80 let od Mnichovské
zrady ---
http://svobodne-radio.cz/2018-09-30-studio-beta-80-let-od-mnichovske-zrady/
jaroslavprchal
2018-10-01 15:39
vacstan - Nenapsal jsem nic, než fakta a nijak jsem je nekomentoval.
Jenomže vy chlapci, kteří jste vsadili na neúspěšnou komunistickou
ideologii, máte stále rudo před očima a nejste schopni vnímat realitu.
A tak vzýváte i Beneše, kterého jste, dokud jste byli u moci,
označovali za slabocha a zrádce. Mimochodem, jestlipak víte, kdo o vás
řekl následující slova: Kdo je komunista, je lhář. To je společný
rys komunistů, a zvlášť těch ruských. Ano, prezident Edvard Beneš.
vacstan
2018-10-01 11:18
Na Beneše si může vyskakovat jak malý jarda, tak akorát nějaký
nedouk. ***---*** Ale k věci: Pokusy o antikomunistickou kriminalizaci v
České republice nesmí projít! MÁME JEŠTĚ NAŠI POLICII, NEBO SI
Z DANÍ UŽ PLATÍME GESTAPO A ESESÁKY ???
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨ Byl jsem na té manifestaci u koně. Po jejím
ukončení tam, najednou z ničeho nic, kde se vzalo tu se vzalo (jako v
nějaké západoněmecké pohádce se špatným koncem) zastavilo
fašistické teroristické havloidní komando (pravděpodobně ukradené
policejní auto, s posádkou do policejních uniforem přestrojenými
teroristy), snažících se po vystoupení z vozu vyprovokovat střet s
námi pokojnými občany. Pokud by to ale byla skutečná policie, je mi
záhadou, kde ti kluci byli, když v průběhu předešlé hodiny, kolem
našeho poklidného mírového shromáždění, procházející
havlérští extrémističtí teroristé na nás pokřikovali své
protektorátní fašistické provokace ??? Toto je přece tím
nejčastějším trestným činem proti zákonu § 404, projevu sympatií k
fašistickému hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod
člověka. Takže se ptám: MÁME JEŠTĚ NAŠI POLICII, NEBO SI Z
DANÍ UŽ PLATÍME GESTAPO A ESESÁKY ? -VIDEO Akce proti politice Západu:
Zasáhla policie. Postavil se jí Josef Skála a vysmál se jí-
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/VIDEO-Akce-proti-politice-Zap
adu-Zasahla-policie-Postavil-se-ji-Josef-Skala-a-vysmal-se-ji-553540
jaroslavprchal
2018-09-30 10:44
vacsan - Beneš byl po válce zlomený nemocný člověk a jeho rady měly
cenu zlámané grešle. A neříkej mi Jardo, naštěstí se neznáme,
křupane.
vacstan
2018-09-30 10:27
Beneš nás těsně po válce varoval před podobnými rozumbrady, jako
jardaprchal tady. Apropó, to rozhodnutí poválečných vítězných
mocností, platí navěky. Za vlastizradu je PROVAZ !!!
jaroslavprchal
2018-09-29 18:56
V roce 1940 napadl Hitler Norsko, které mělo sotva třetinu obyvatel
tehdejšího Československa. Dva měsíce se bránilo prakticky samo,
protože pokus Západu o pomoc ztroskotal. Norský král ustupoval do
poslední možné chvíle s armádou a teprve potom opustil zemi. Prezident
Beneš balil kufry více než pět měsíců před faktickou okupací.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.