Veřejné shromáždění k 80. výročí mnichovské zrady v Praze. FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

Za neutralitu a spolupráci se všemi národy

Československá hymna a verše Zpěvu úzkosti básníka Františka Halase v interpretaci pražské zastupitelky a kandidátky do Senátu Marty Semelové uvedly shromáždění k 80. výročí mnichovské zrady a rozbití Československa, které v neděli 30. září připravily Středočeský a pražský KV KSČM, Klub českého pohraničí, Slovanský výbor ČR, Levicové kluby žen, Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska a další vlastenecké organizace na místě, kde v září 1938 manifestovali čs. občané za obranu vlasti - před pražským Rudolfinem.

Zrada někdejších spojenců Československa na nás zanechala hluboké stopy, řekl předseda ÚV KSČM a první místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip, který však odmítl zkazky, že prý zlomený duch v našem národě přetrvával i dále. Bylo to naopak, naši lidé se po Mnichovu napřímili a bojovali ve druhé světové válce za národní samostatnost na východní i západní frontě, v partyzánském hnutí či v domácím protifašistickém odboji. Mnichov znamenal první rozdělení našeho státu, další rozdělení Československa, jak poznamenal Filip, nastalo až po roce 1989. Zrada na Československu se jejím strůjcům »vymstila milionkrát«, vzhledem k počtu obětí v dosud největším a nejkrutějším válečném konfliktu, jakým Německem rozpoutaná druhá světová válka byla.

Nesmíme spoléhat na ty, kteří se tváří jako přátelé a přitom jim jde jen o ukořistění výsledků naší práce, aktualizoval Filip výročí mnichovské dohody uzavřené z 29. na 30. září 1938 Německem, Itálií, Británií a Francií. Současná Česká republika se musí proto dívat všemi směry - na východ, západ, jih i sever. ČR jako suverénní země musí realizovat své zájmy, nikoli zájmy euroatlantické. »Pokusme se na základě historické zkušenosti ukázat, že umíme jednat jako rovný s rovným i s největšími státy,« vyzval.

Znovu pátá kolona

Místopředseda ÚV KSČM, předseda OS ČMS poslanec Stanislav Grospič upozornil, že 80 let po mnichovské zradě jsme svědky přepisování dějin za vědomého přihlížení vládnoucích elit, k čemuž jim slouží i některé neziskové organizace. Osmdesát let po Mnichovu stojíme proti novému nebezpečí. »Stále větší měrou se aktivují struktury napojené na Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL), které vznášejí své politické a majetkové požadavky vůči ČR. Je odsouzeníhodné, že se tak děje za aktivní podpory řady politických stran, mezi nimiž vyniká KDU-ČSL,« seznámil Grospič účastníky shromáždění s prohlášením, jež bylo v závěru spontánně přijato souhlasným potleskem. Grospič zkritizoval někdejší Sobotkovu vládu, která v minulém období tolerovala přímou účast exmístopředsedy vlády Bělobrádka a exministra kultury Hermana na srazech SL. Ovšem aktivity některých čelných představitelů obcí a měst, například primátora Brna Vokřála, nezůstávají nijak pozadu. »Znovu se v naší zemi vytváří pátá kolona, která je ochotna rozbít náš stát. My však takové snahy rozhodně odmítáme a žádáme, aby vláda České republiky proti nimi aktivně zasáhla. Chceme žít v přátelských svazcích se všemi národy i s národem německým, není však možné, abychom pod hesly odpuštění a smíření přistoupili na požadavky tzv. odškodnění odsunutého německého obyvatelstva a revizi poválečného uspořádání,« stojí v prohlášení.

Dnes spojenci ti, kteří nás zradili

K občanům promluvili i další řečníci, např. představitel KČP Milan Richter, předseda Slovanského výboru Jan Minář, předsedkyně RR LKŽ Květa Šlahúnková či předseda Českého mírového hnutí (ČMH) Milan Krajča. Richter vzpomněl zrodu KČP před 26 lety, když jeho zakladatelé odmítli omluvy Václava Havla sudetským Němcům. Dnes se organizace těší velkému zájmu, patří k největším spolkům v ČR. Richter vyzval k obraně českého jazyka, jenž je společně s ochranou státních hranic znakem suverenity.

Na aktivizaci militantních skupin SL v Německu, které usilují o revizi výsledků druhé světové války, poukázal i Minář. Bez referenda jsme byli vtaženi do NATO, bez referenda byla rozbita Československá republika. »Nyní jsou našimi spojenci právě ti, kteří nás před 80 lety zradili, poté okupovali a vraždili,« prohlásil.

Blíží se dvacáté výročí členství ČR v NATO (1999), navázal Krajča. ČR se stala členem paktu, v němž jsou i státy-aktéři mnichovské smlouvy, kteří pokračují v mnichovanské politice, uvedl. Libye, Sýrie, Afghánistán, Ukrajina… se staly podle něho obětí »svých vlastních Mnichovů«.

»Ne« protiruské hysterii

»Již jednou v historii se Československo jednostranně spoléhalo na své západní spojence Francii a Anglii. Dnes česká vláda jednostranně spoléhá na spojenectví s Francií, Anglií, Německem, USA a NATO. Tedy se státy, které stojí za rozpoutáním většiny dnešních válečných konfliktů. Tedy na státy, které způsobily dnešní migrační krizi, s níž si nevědí rady, státy, které podporují dnešní fašistické a autoritativní režimy, například současnou ukrajinskou vládu ve stále stupňující se protiruské hysterii. My však prohlašujeme, že není v zájmu českého národa být součástí této protiruské hysterie a jednostranně spoléhat na spojenectví mocností, které nás již jednou zradily. Naši budoucnost vidíme v míru, spolupráci se všemi národy, v politice vojenské neutrality,« stojí v prohlášení účastníků, kteří současně vyzvali vládu, aby se nenechala zavléct do válečných konfliktů.

Veřejné shromáždění svou účastí podpořili také místopředseda ÚV KSČM Václav Ort, poslankyně Miloslava Vostrá a poslanec Jiří Dolejš. Po skončení představitelé KSČM položili kytici květů k památníku obětem a vítězům protifašistického odboje českého národa na Klárově.

V Brně nová pamětní deska

Nevelkou, zato důležitou pamětní desku k připomínce 350 000 čs. občanů, které vyhnali němečtí nacisté před 80 roky po mnichovském diktátu ze svých domovů v čs. pohraničí, odhalili 30. září v Brně na domě v Křenové ulici 67 jménem vlasteneckých organizací představitelé Kruhu občanů vyhnaných z pohraničí. Jediný řečník za ČSBS, Čs. obec legionářskou a další vlastenecké organizace Jiří Jaroš Nickelli uvedl před stovkami lidí na chodníku rušné brněnské ulice, že se jistě ozvou odpůrci. »Hlavně nepřátelé republiky nás budou za tuto desku napadat. Bez důkazů, jen svými bláboly a zhusta i lžemi. Proto my, vlastenci ze všech tříd a vrstev národa bez ohledu na politické směry, musíme jasně a jednoznačně ukázat na pravdu naší historie.« Slavnosti se zúčastnila mj. autorka kamenné desky se zlatým nápisem - architektka Nina Žečeva, která bydlela v Opavě a kterou vyhnala německá armáda při obsazení českého pohraničí z jejího domova jen s nejnutnějšími věcmi v kufru do českého vnitrozemí. Vznik připomínkové desky podnítil brněnský Výbor národní kultury. Více zde.

(mh, vž)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.9, celkem 27 hlasů.

(mh, vž)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.