Ilustrační FOTO - Pixabay

Vize Bruselu o evropské stráži

Základem nové podoby evropské pobřežní a pohraniční stráže, která má k roku 2020 disponovat celkem 10.000 lidmi, bude podle návrhu Evropské komise personál krátkodobě či dlouhodobě vyslaný členskými státy EU.

Novinářům to v polovině září v Bruselu řekl komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, když vysvětloval podrobnosti návrhu, který v projevu před europarlamentem oznámil šéf komise Jean-Claude Juncker.

»Není to jen číslo, které nás napadlo, je to výsledek studie, kterou jsme si udělali, a našich zkušeností. Je to počet, který potřebujeme, abychom byli do budoucna lépe připraveni,« odpověděl komisař na otázku, proč má mít agentura za dva roky k dispozici právě desetitisícový personál. Nyní pro ni pracuje několik stovek lidí. Úkolem stráže bude podporovat členské země při ochraně vnější hranice bloku. Pohraničníci budou moci kontrolovat totožnost příchozích, hlídkovat, řešit případy nelegálních přechodů, ale i pomáhat při rychlejším provádění rozhodnutí o návratech těch, kdo nebudou mít na pobyt v Unii právo.

Avramopulos, který o nynějších návrzích komise, »posledním dílku migrační skládačky«, očekává diskusi, plán posílení pobřežní stráže označil za nutnou součást společné evropské reakce na migrační krizi. Země EU se podle něj ale musí po měsících marných jednání domluvit na nové podobě pravidel unijní azylové politiky.

Ti politici v zemích Unie, kteří občanům tvrdí, že migrační problém zmizí za postavenou zdí či že je možné ho vyřešit izolovanými národními kroky, se podle Avramopulose nejen pletou, ale také nejsou vůči občanům svých zemí čestní. »Jen jednotnější Unie může tyto výzvy zvládnout společně,« dodal.

Podle návrhu komise, o kterém nyní musí jednat členské státy Unie a europarlament, bude moci novým mandátem vybavená a finančně a personálně posílená pobřežní a pohraniční stráž EU podporovat úsilí členských zemí bloku při ochraně jeho vnější hranice.

Členové pohraniční stráže, kteří například budou moci nosit zbraně, budou podléhat pravidlům a vedení země EU, na jejímž území budou působit. Návrh předpokládá i možnost rozmístění personálu této unijní agentury ve státech mimo EU, ovšem vždy se souhlasem a po dohodě s dotyčnou zemí. Avramopulos se zmínil například o možnosti budoucího působení evropských pohraničních sil v zemích na západním Balkáně.

Podle podkladů, které dostali novináři k dispozici, je součástí návrhu i možnost, že by o nasazení evropských pohraničníků rozhodla Evropská komise i bez žádosti ze strany členské země EU, a to v případě naléhavé krizové situace, kdy budou národní opatření neúčinná, a bude hrozit kolaps fungování schengenského prostoru.

Do roku 2020 by měla mít nová pohraniční a pobřežní stráž rozpočet 1,3 miliardy eur (asi 33,3 miliardy Kč).

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 2 hlasy.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-10-03 18:09
Kdyby některé "národní" státy, které ví každý,
nerozeštvávaly svět a neloupily kde se dalo, co se dalo, nebylo by asi
co řešit. Ale pořád si nedají pokoj. Vše ostatní jsou jen flastry na
bebíčka.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.