Největší turistickým lákadlem Makedonie je letovisko Ohrid se stejnojmennou nekonečnou vodní plochou.

Malá, ale krásná. (Severní) Makedonie

Země, která bude hlasovat na konci září o změně svého názvu, resp. o jeho doplnění slůvkem Severní (Makedonie), zůstává poněkud stranou turistického boomu. Když chcete sehnat v našich knihkupectvích průvodce, máte smůlu. Bosna, Albánie i Černá Hora (o Chorvatsku a Slovinsku ani nemluvě) ano, ale Makedonie (a stejně Srbsko) ne. Přitom dopady válečných hrůz z 90. let a přelomu milénia jsou patrné i v té Bosně a Makedonie navíc usiluje o členství v nám předhazovaných západních strukturách daleko zřetelněji než Srbsko. A i když nemá Mostar s legendárním mostem, má Ohrid a velehory (s národními parky), takže určitě má co nabídnout i cestovatelům. Tak uvidíme za pár let.

Já ale rozhodně toho, že jsem v rámci své prázdninové cesty Balkánem tři dny věnoval právě Makedonii, nelituji. Naopak. Líto mi může být leda tak to, že jsem nezůstal déle a nepodnikl žádný vysokohorský výšlap. Do hor jsem však zavítal.

»Uber«výlet

Díky takovému soukromému průvodci a něco jako neoficiálnímu Ubertaxikáři Petaru Nedeskimu z Ohridu, který nás ještě se dvěma účastníky zájezdu převezl při půldenním fakultativním výletu přes »kopce« Národního parku Galičica od slavného ohridského jezera k méně známému, ale neméně půvabnému hraničnímu (s Albánií a Řeckem) prespanskému jezeru. A zážitkem nebyla jen panoramata, ale i Petar sám - jako průměrný Makedonec-vlastenec, který nám dal nahlédnout do duší jeho spoluobčanů, hrdých Slovanů ze země nám tak známých věrozvěstů, sv. Cyrila a Metoděje (Soluň je totiž metropolí řecké Makedonie a hranice tu tehdy nebyly). Však také při našich debatách - kombinace angličtiny a obou našich jazyků - jsme se dozvěděli, že makedonština je matkou všech slovanských jazyků. Pravda je, že slov společných třeba s bulharštinou či ruštinou během rozhovorů v autě a u dobrého makedonského jídla zaznělo víc než dost.

Přesně 66 metrů má železný Kříž tisíciletí na vrcholu Vodno nad metropolí Skopje.

A pokud jde o cíl naší cesty, »Prespasee«, to patří mezi TOP 10 největších makedonských zajímavostí (tipů) - jak je prezentuje vydavatelství Freytag & Berndt ve svém informačním sešitku k velké mapě Makedonie.

TIP 10

Tipem číslo 1 je ale Bitola, za časů Osmanů nejvýznamnější město (severní) Makedonie. Bitolu zdobí například zastřešený bazar a velké mešity nacházející se v turecké čtvrti severně od řeky Dragor. Ostatně mešity najdete v Makedonii doslova všude. V současné metropoli Skopje, v Ohridu, ale i na venkově a v horách. A nikomu to tady nevadí, každý je považuje za samozřejmou součást zdejší kultury, tradice - dějin, současnosti i budoucnosti. Jakkoli etničtí muslimové tu patří vedle Albánců, Turků, Srbů a Romů jen mezi menšiny, k islámu se v zemi pravoslaví hlásí třetina populace. Protože však nechybí dobrá vůle a političtí představitelé i novináři (přestože tudy prošla nedávná migrační vlna) nevyvolávají mezi lidmi strach, natož kulturu nenávisti, žijí v Makedonii všichni se všemi v pohodě a harmonii.

Dvojkou na seznamu turistických lákadel je Kaňon Matka nedaleko Skopje, který jsme také měli možnost navštívit v rámci Balkánské cesty s CK Quicktour, mj. specialistou na světové výstavy EXPO... Přehradní jezero Matka je oblíbeným cílem nejen klasických turistů-poznavačů, ale i pěších a horolezců. Skalní stěny, které tu lemují oba břehy jezera a vytvářejí onen půvabný kaňon, by si zasloužily nějaký ten hollywoodský trhák, který by zdejší mystické místo ještě více zpopularizoval. Z několika jeskyní, které okolí zpestřují vedle kostelů a klášterů (za návštěvu stojí sv. Nikola položený vysoko nad jezerem) je přístupná a uměle osvětlená jen jeskyně Vrelo. Symfonii barev v této nevelké krasavici můžete obdivovat, pokud se vydáte na projížďku loďkou v nitru kaňonu. Na opačné straně skal se vlní mezi oběma zdejšími přehradami několik kilometrů dlouhá jištěná stezka, jejíž pěší zdolání si vyžádá minimálně půlden.

Tip třetí? Národní park Mavrovo - největší NP Makedonie s přehradním jezerem vhodným v létě ke koupání. V zimě se tu pak dá dobře lyžovat.

No a pak je tu Ohrid s vlastním letištěm, nově zbudovanými hradbami a spoustou historických perel (mj. 365 kostely) ve starém městě, které je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. A hlavně jezerem, jedním z nejstarších a nejhlubších v Evropě. Na jeho protějších březích pak stojí za návštěvu klášter sv. Nauma (žáka sv. Cyrila a Metoděje) a výlet lodičkami k pramenům řeky Crni Drim.

Půvabný je ale i 40 metrů vysoký Vodopád Smolari pro změnu nedaleko makedonsko-bulharsko-řeckého trojhranní, konkrétně v lesnatém pohoří Belasica. Zaujme vás i druhé nejvýznamnější místo antických vykopávek v zemi po Herakleji, Stobi - město na soutoku řek Crna a Vardar, které založil ve 3. století př. n. l. Filip V.

Každý, kdo má na Makedonii víc času, jistě uvítá šanci dostat se v hornatém okolí Prilepu k působivému ženskému klášteru sv. Michaela archanděla. Do TOP 10 patří i hlavní město makedonských Albánců Tetovo, no a samozřejmě i hlavní město všech Makedonců Skopje.

Ve Skopje

Několik tisíc let stará metropole na řece Vardar má víc než půl milionu obyvatel (z celkových 2,5 milionu). Nejnavštěvovanější v něm jsou osmanské staré město Stara Čaršija s Pestrou mešitou a mešitou Mustafy paši, kamenným mostem z 15. století, Mostem umění či bazarem, který je po Istanbulu největší na Balkáně. Nad starým městem dominuje pevnost Kale ze 6. století, odkud je na rodné město sv. Matky Terezy či u nás stále populárnější dnes již české herečky Sary Sandevy (21) vidět nejlépe. I když návštěva metropole by nebyla kompletní bez výletu zdejším typickým linkovým autobusem (londýnským dvoupatrovým doubledeckerem) a následně lanovkou na vrchol Vodno s výhledem na okolní hory. Vrchol navíc zdobí 66 metrů vysoký monumentální Kříž tisíciletí - největší křesťanský kříž na světě.

Takže ano, i Makedonie má svá nej. Nejlépe uděláte, když se o tom přesvědčíte sami. Jen těch víc než 20 hodin cesty (pokud neletíte) dá zabrat. Ale litovat rozhodně nebudete. Je tu krásně, pro nás levno a vychutnáte si tu nejen rakiji či vína, resp. typické ovčí sýry či národní zapečené fazole Tavče gravče. Tak dobrou chuť!

Roman JANOUCH

FOTO - autor


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 3 hlasy.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.