Rozhovor Haló novin s Jiřím Dolejšem, poslancem PS PČR za KSČM

Strach ze změn nahrává populistům

Zúčastnil jste se v polovině září meziparlamentní konference »Stabilita, koordinace hospodářské politiky a daně« v rámci rakouského předsednictví EU ve Vídni. V čem byl podle vás její největší přínos?

Tyto konference se pořádají už léta a absolvoval jsme je několikrát. Jejich smyslem je především výměna informací mezi specializovanými parlamentními orgány v oblasti veřejných financí a evropských záležitostí. Tentokrát ale šlo o setkání v přelomové době. Jsme dnes po rozhodnutí Britanie o brexitu, před evropskými volbami v květnu 2019 a také před projednáním sedmiletého finančního rámce EU na období 2021-27. Aktuálně také český parlament projednává pozici vlády ČR k vyjednávání o evropském rozpočtu. S tím jsou spojeny debaty jako například, jak velká má být tato společná rozpočtová kapacita po brexitu (jde o přibližně jedno procento hrubého národního produktu zemí EU), zda má mít evropský rozpočet nové vlastní zdroje a jak mají vypadat rozpočtové priority na další období.

Pro budoucnost evropské integrace je velmi důležité, jak má být dokončena výstavba EU jako hospodářské unie a jak bude dál fungovat společný hospodářský prostor EU, který patří k nejsilnějším na světě a se kterým je i ČR silně propojena. Hledají se způsoby, jak čelit nástroji hospodářské politiky tzv. asymetrickým šokům, které posilují nerovnoměrný vývoj uvnitř EU a které přiživují nežádoucí hlasy o vicerychlostní integraci. Přitom společná Evropa by měla naopak konvergovat a přispívat k překonání rozdílů mezi vyspělejšími a méně rozvinutými členskými státy a regiony. Diskutované kroky k dokončení hospodářské unie by dál proměnily architekturu EU. Tady obecně platí: Aktuálně nikoliv více Evropy, ale lépe fungující integrace.

Kdo všechno se konference zúčastnil?

Na konferenci jsou zváni jak specialisté z Evropského parlamentu, tak národních parlamentů. Protože Rakousko je ve druhé polovině roku 2018 předsedající zemí, tak jednání zahájil šéf rakouského parlamentu Wolfgang Sobotka za rakouské lidovce. Část jednání, která se věnovala přímo daním, uvedl osobně eurokomisař Pierre Moscovici, který patří k francouzským socialistům. Za ČR tam kromě zástupců rozpočtového výboru a výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny byli i zástupci horní komory českého parlamentu. Jednání mají pokračovat počátkem příštího roku v Bruselu.

Jak rozpočtové rámce v EU, tak zejména boj s daňovými úniky a investice do inovací a vzdělávání mohou být témata nesmírně významná. Našli účastníci konference společnou shodu, jak tato klíčová ale náročná témata prosazovat? A co může být i voličsky přitažlivé?

Ekonomiku samozřejmě lze považovat za základ. Stejně jako jsou pilířem strategie týkající se globální konkurenceschopnosti Evropy v inovacích a digitalizaci. Znalostní a informační ekonomika bude v budoucnu rozhodovat. Podíl EU na světovém HDP a na globálním zahraničním obchodu neodpovídá jejímu významu. Unie zaostává i v inovacích. To je zvláště riskantní ve chvíli, kdy se rýsuje počátek obchodní války, kterou iniciují Spojené státy.

Jsou to ovšem také témata poměrně složitá a běžnému životu voličů poněkud vzdálená. Jsou dnes bohužel celé skupiny obyvatel, které se bojí změn spojených s globalizací, informatizací, robotizací a inovacemi. Z neznalosti a strachu ze změn se pak někdy obracejí k populistům, jejíchž hesla jsou jednoduchá i když za nimi nejsou žádná skutečná řešení. Proto je třeba se těmto tématům více věnovat.

Jedním z citlivých témat byla otázka daní. To proto, že na jedné straně je tu nezpochybnitelná daňová suverenita jednotlivých států, na druhé straně nadnárodní charakter vymáhání daní a také rozporné souvislosti daňové konkurence. Projekty, jako je společně konsolidovaný základ daně z příjmu korporací, budou ještě léta předmětem složitých debat. V diskusi byly připomenuty otázky daně z digitální ekonomiky a robotizace či již existující daně z finančních transakcí.

Dále jde o praktický pokrok v oblasti boje s daňovými úniky. Do národní legislativy se již dnes implementují některé nové prvky evropského práva týkající se vyhýbání se daňovým povinnostem. Zavádějí se nadnárodní standardy transparence daňové správy a výměny daňových informací. Důležitá je zásada placení daní z příjmu v zemi, kde byl vytvořen zisk.

Blíží se volby do EP. Co očekáváte od nové Komise, která z nich vzejde. A jak byste zhodnotil Junckerovo působení?

To jsou už politické otázky, kterými se konference nezabývala. Ale je jasné, že nový poměr sil v EP bude mít vliv na fungování unijních institucí. Je na voličích, zda pochopí význam evropských voleb a zúčastní se jich v hojnějším počtu, aby mohli rozhodnout o další evropské budoucnosti... A z pohledu evropské levice je důležité umět vysvětlit, že odpověď na obavy Evropanů musí být demokratická a sociální alternativa jak vůči neoliberální pravici, tak vůči populismu nacionalistů.

Lucemburčan Jean-Claude Juncker je šéfem Evropské komise za Evropskou stranu lidovou od roku 2014 a s evropskými volbami ve své funkci končí. Kritiky na jeho osobu bylo dost. Pokud ale jde o roli tzv. Junkerova investičního plánu, tak ten měl mít vliv na podporu hospodářského růstu v EU a probíhá nyní jeho vyhodnocování.

Plán vznikl v roce 2015 na tři roky a měl propojit rizikové projekty se soukromými investory. Garance dané Evropským fondem pro strategické investice (vznikl v rámci Evropské investiční banky) v řádu miliard přitáhly za toto období investice v objemu 335 miliard. Dynamika EU ovšem stále zaostává za globálním růstem.

Na konferenci byly diskutovány priority připravovaného evropského rozpočtu jako investice do inovací, digitalizace a do vzdělání pro evropskou konkurenceschopnost. Stranou pozornosti ovšem je to, co prosazuje evropská levice - aby strategicky významné podniky a instituce byly ve veřejném vlastnictví. Otevřené jsou také otázky, jak motivovat soukromý sektor k účasti na evropských prioritách.

Je reálné transformovat Evropu, aby byla sociálnější a více skutečně hájila zájmy občanů starého kontinentu? Přispěla k takové světlé vizi vídeňská konference aspoň minimálně?

Vše se vyvíjí, co není schopné změny, nepřežije. Tedy i společná Evropa. Nejen KSČM chápe, že EU potřebuje radikální změnu. Volby v roce 2019 jsou šancí pro prosazení jiné Evropy. Ekonomický růst se musí opírat o promyšlenou hospodářskou vizi, která bude sloužit překonávání současných sociálních a regionálních rozdílů. K prosazování této vize je pak důležitý právě onen diskutovaný koordinovaný postup řízení a tomu odpovídající instituce.

Pro dotvoření EU jako hospodářské unie proto byl již od roku 2011 zaveden »Evropský semestr« jako systém správy makroekonomických záležitostí EU. Jde o šestiměsíční cyklus sjednoceného postupu pro různé hospodářské politiky, které dosud byly nezávislé na sobě. Jde nyní o jednoznačnější postupy a nástroje. Otazník je nad zřízením ministra hospodářství a financí EU (ČR zde má nesouhlasné stanovisko).

Další návrh je na přepracování Paktu stability a růstu EU a začlenění Fiskálního paktu do práva EU. Důležitý je návrh na přeměnu tzv. eurovalu (ESM vznikl 2012) na »Evropský měnový fond« jako nový subjekt podle práva EU. Velkou roli pro stabilitu bude mít dokončení bankovní unie včetně garancí samotných soukromých bank - aby nebyly jejich ztráty sanovány z veřejných zdrojů. ČR se ale brání dalšímu přenosu bankovního dohledu z národní na evropskou úroveň. Z výše řečeného je asi jasná důležitost projednání připravovaných kroků a konečné pozice ČR k nim.

Roman JANOUCH


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 20 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


reich.mir.fan
2018-10-05 22:30
Ach jo náš Jířík po delší době opět procitl a vypustil menší
pšouk do HaNo.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.