Ilustrační FOTO - Haló noviny

Mezinárodní soud »odsoudil« Trumpovy USA

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Spojeným státům, aby zrušily část protiíránských sankcí, a to těch, které ovlivňují humanitární dovoz a rovněž služby spojené s bezpečností íránského civilního letectví. Informovala o tom ČTK.

Spojené státy letos svévolně zavedly proti Íránu nové sankce poté, co vypověděly mezinárodní jadernou dohodu s Teheránem z roku 2015. Íránci se v dohodě zavázali omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí. Americký prezident Donald Trump ale dokument kritizoval mj. s argumentem, že se nevztahuje na íránský balistický program. Ve skutečnosti k vypovězení smlouvy došel proto, že podporuje sunnitské režimy v oblasti (protiíránské) a protože z principu neguje vše, co prosadil jeho demokratický předchůdce Barack Obama.

Írán se na ICJ obrátil v červenci s odůvodněním, že USA rozhodnutím obnovit sankce porušily mezinárodní závazky, zejména íránsko-americkou smlouvu o přátelství z roku 1955. Pakt, který byl při sporech mezi Teheránem a Washingtonem citován již v minulosti, obě země uzavřely dlouho před íránskou islámskou revolucí, která zpřetrhala jejich vazby. USA a Írán neudržují diplomatické vztahy od roku 1980.

V předběžném rozhodnutí soudu, který je orgánem OSN a rozhoduje spory mezi státy, se uvádí, že Washington musí odstranit jakékoli překážky plynoucí ze znovuzavedení amerických sankcí, které brání vyvážet do Íránu »léky a lékařská zařízení, jídlo a zemědělské komodity a náhradní díly a vybavení potřebné pro zajištění bezpečnosti civilního letectví«. O tom, jak budou překážky odstraněny, může Washington rozhodnout sám, uvedl soud. Zároveň soud vyzval Írán i USA, aby se vyvarovaly jakéhokoli chování, které by mohlo zhoršit či prodloužit spor.

Rozhodnutí soudu je právně závazné, zda se jím ale Bílý dům bude řídit, zatím není jasné. Podle AP lze očekávat, že při dalším řízení Spojené státy zpochybní jurisdikci ICJ a zopakují, že soud by neměl mluvit do záležitostí (tzv.) národní bezpečnosti.

Americký velvyslanec v Nizozemsku Pete Hoekstra na Twitteru již napsal, že v tomto případě soud nemá žádnou pravomoc. Zároveň upozornil, že rozhodnutí ICJ se vztahuje pouze na omezený počet sektorů, nikoliv na veškeré americké sankce, jak by si Írán přál.

Proti zákeřnému unilateralismu

Írán naopak soudní verdikt uvítal. Ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf na Twitteru napsal, že rozhodnutí je »dalším selháním pro americkou vládu, která je závislá na sankcích, a vítězstvím spravedlnosti« a doplnil, že »mezinárodní společenství se musí společně postavit zákeřnému unilateralismu USA«. Ministerstvo zahraničí mezitím v oficiálním prohlášení uvedlo, že rozhodnutí soudu »opět prokázalo, že islámská republika má pravdu a americké sankce vůči lidu a občanům naší země jsou nelegální a kruté«. Státní televize informovala o »vítězství Teheránu nad Washingtonem u soudu v Haagu«.

Pochvala Evropy

Evropa naopak pro zachování mezinárodní jaderné dohody s Íránem po odstoupení Spojených států udělala víc, než kdokoliv čekal. V rozhovoru s televizí BBC to řekl rovněž Zaríf. Zda to dohodu zachrání, ukáže podle něj čas. »Budeme proto trpěliví, ale nikoli donekonečna,« řekl Zaríf. »Americký dolar hraje v mezinárodním systému velmi důležitou roli a bude to velmi náročné. Rozhodnutí je ale velmi jasné: (Jde o to, zda) mezinárodní společenství umožní USA vládnout jako v minulosti, na základě zákonů, nikoliv podle diktátů, které se ob den mění,« uvedl přesně íránský ministr zahraničí.

Trump vyhrožoval všem, kdo nebudou Írán izolovat, že to pro ně bude mít velmi vážné následky. Británie ale například chce s Íránem zachovat politické a obchodní vztahy, uvedla zpravodajka Lyse Doucetová.

»Britská premiérka Theresa Mayová, francouzský prezident Emmanuel Macron a všichni ostatní uvedli, že chtějí zajistit, aby Írán měl ekonomické výhody plynoucí z dohody. Evropané se k tomu možná zavázali víc, než kdokoliv čekal,« řekl v rozhovoru Zaríf. Doplnil přitom, že po slibu přišla otázka zavedení mechanismů, které pomohou obejít americké sankce vůči Íránu.

Je ale i jiná cesta, podotkla Doucetová a poukázala na nabídku Trumpa, že se osobně setká s íránským prezidentem Hasanem Rúháním, aby projednal možnou novou dohodu. »Je taková možnost nereálná?« zeptala se novinářka íránského ministra zahraničí.

»Nic není nemožné, ale výsledkem summitu prezidenta Trumpa a prezidenta Rúháního by byla příležitost k fotografii a dvoustránkový dokument,« uvedl Zaríf, čímž odkazoval na letošní summit Trumpa a vůdce KLDR Kim Čong-una v Singapuru. »My ale máme 150stránkový dokument – dohodu, jejíž každé slovo je výsledkem jednání nejen Íránu a Spojených států, ale šesti dalších mocností. Mohu prezidenta Trumpa ujistit, že lepší dohodu mít nebude,« dodal Zaríf.

Donald miluje Kima

Kim byl dříve považován za největšího nepřítele USA, teď se z něj stal politik, o kterém Trump prohlásil, že se do něj zamiloval kvůli jeho krásným dopisům, podotkla zpravodajka… »Mezinárodní vztahy nejsou o zamilování se, jsou o respektování závazků. Spojené státy vyjednaly dohodu. Když se úřadu ujal prezident Trump, nebyla to revoluce, šlo jen o změnu administrativy… Jaderná dohoda není osobní dohoda mezi mnou a (někdejším ministrem zahraničí USA) Johnem Kerrym či mezi prezidentem Rúháním a prezidentem Barackem Obamou. Je to mezinárodní dohoda mezi sedmi státy a EU a je vepsaná do rezoluce Rady bezpečnosti OSN,« poznamenal Zaríf závěrem.

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 12 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.