Ruský prezident Vladimir Putin. FOTO - Haló noviny

Britská rozvědka poodhalila roušku tajemství

Sir Richard Dearlove, který v letech 1999 až 2004 řídil MI6, tajnou výzvědnou službou spadající pod britské ministerstvo zahraničí, poskytl rozhovor deníku The Times. List ho otiskl v pondělí.

Prohlásil v něm, že ve své době pomohl úřadujícímu ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Stalo se tak počátkem roku 2000. Vysoký ruský rozvědčík z londýnského velvyslanectví Ruska, Britům oficiálně známý, požádal Dearlova, aby se podílel na organizování návštěvy tehdejšího premiéra Tony Blaira v Petrohradě. Pozvání bylo posláno do hlavního města Británie jménem Vladimira Putina. Stal se tehdy úřadujícím prezidentem, postoupil do této funkce z pozice premiéra po abdikaci Borise Jelcina. Byl kandidátem na řádného prezidenta a usoudil, že setkání s Blairem by mu mohlo prospět. Dearlove řekl Times, že o této nabídce intenzivně jednali jak na vládní úrovni tak uvnitř tajné služby. Nakonec Blairovi návštěvu doporučili, osobní setkání s vycházející hvězdou ruské politiky nemohlo škodit, zvláště když vztahy obou zemí se tehdy označovaly za dobré. Britský premiér MI6 po návratu poděkoval, prohlásil, že si s hostitelem padli do oka, začali si tykat a oslovovat křestními jmény. Brair strávil s Putinem v Petrohradě tři dny, mimo jiné navštívili premiérové představení opery Sergeje Prokofjeva Válka a mír.

V březnových volbách v roce 2000 byl Putin zvolen žádným prezidentem, což se opakovalo o čtyři rody později, znovu v roce 2012 po čtyřletém Putinově působení v premiérské funkci, a opět letos.

Změna už po třech letech

Idylka vydržela tři kroky. Roztrhla se po dvou událostech. Jednak po Blairově souhlasu připojit se k USA při agresi do Iráku. Jak se později potvrdilo, tajné služby pod vedením MI6 vymyslely falešnou záminku údajného vlastnictví zbraní hromadného ničení Irákem. Tehdejší americký prezident George Bush záminky využil. Ovšem i Blair, který ale falešné aktivitě MI6 nevěděl. Když se později vymyšlená zpráva provalila, MI6 hodila svého agenta, který ji zprávu dodal, přes palubu. Označila ho za chronického lháře.

Druhou událostí bylo zatčení vysoce postaveného ruského agenta Sergeje Skripala. Zatkla ho FSB, ruská federální bezpečnostní služba, pro zradu v roce 2004. Dvojitého agenta Skripala zverbovala právě MI6. Takže závěr sira Dearlova, že Putinovi pomohl, čehož prý nyní lituje, má i obrácenou stránku.

A to i vůči britskému premiérovi, jehož MI6 o své činnosti »zapomněla« informovat. Nepřímo se stala i Blairovým hrobařem, když proti premiérovi mířilo parlamentní vyšetřování jeho role v agresi proti Iráku. Parlament v závěrečné zprávě konstatoval, že »premiér uvedl britskou veřejnost v omyl a přijal nezákonné rozhodnutí o vojenském vpádu do Iráku«. Blair se poroučel v roce 2007. Ale to už bylo po otrávení přeběhlého ruského špiona Alexandra Litviněnka, které se uskutečnilo v roce 2006. Pravděpodobně v něm byla namočena MI6, o tom ale Dearlove nevyprávěl. Jen se zmínil, že po ochlazení vztahů s Ruskem se jak Putin, tak Blair snažili o nápravu, kterou ovšem otrava Litviněnka zhatila.

Jen na okraj, před třemi lety se Blair vydal na návštěvu Petrohradu znovu, jako soukromá osoba. A setkal se opět se »starým přítelem Vladimirem«, jak se vyjádřil.

Další snaha o zlepšení zmařena

Britsko-ruské vztahy se zhoršovaly rok od roku, další pokus o jejich zlepšení přišel až loni v listopadu. Do Moskvy přijel na návštěvu tehdejší britský ministr zahraničí Boris Johnson a konstatoval, že obě země mohou spolupracovat v řadě otázek včetně zahraniční politiky.

Neuplynuly ani tři měsíce a přišla otrava dvojitého agenta Skripala. Ten byl po zatčení v roce 2004 odsouzen za velezradu, v roce 2010 vyměněn za ruské agenty, které odhalila britská rozvědka. Opět se dostal pod křídla MI6. Rychlá návaznost Johnsonovy návštěvy Moskvy a hysterie britského kabinetu ohledně Skripalovy otravy budí dojem, že jde o záměrnou snahu Rusko pokořit. MI6 stále hraje svou vlastní hru, i když vlastně spadá pod ministra zahraničí. Ministři se však rychle mění, MI6 zůstává.

(pe)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 49 hlasů.

(pe)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-10-04 21:32
Asi tak. Proradnost Angličanů není ničím novým. Nic nového.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.