Rozhovor Haló novin s Petrem Šimůnkem, prvním místopředsedou ÚV KSČM

Zastupitelé KSČM jsou zárukou pro občany

Když jsme spolu dělali rozhovor před X. sjezdem KSČM, představil jste v něm svou vizi rozdělení práce mezi místopředsedy. Jako první místopředseda máte nakonec volby na starost vy. Jak se na ně tedy KSČM připravila?

Podle údajů, které mám, postavila KSČM kandidátní listiny, anebo její členové kandidují na kandidátních listinách jiné strany nebo s jinou stranou, v 1206 obcích. Tam jsme dali možnost občanům volit kandidáty KSČM. Celkem je to přes patnáct tisíc kandidátů. Je to pokles proti minulým volbám v roce 2014, stejně jako u všech ostatních tradičních politických stran, které se od roku 1994 objevují v komunálních volbách – tedy KDU-ČSL, ODS a ČSSD. Tyto poměrně respektované strany měly vždy největší důvěru občanů.

Ztrácí tedy KSČM vliv na obce?

Neztrácíme vliv na obce, pouze ubývá kandidátek za KSČM, nahrazujeme je kandidátkami smíšenými nebo nezávislými. Novináři uvádějí, že KSČM poprvé od roku 1994 nemá nejvíce kandidátů, my ale počkáme na konečné statistické údaje. Zatím to skutečně vypadá, že nás o prsa předběhla KDU-ČSL. Není to ovšem tím, že by jí a ostatním stranám přibývali členové a kandidáti. Konkrétně lidovci »jen« přišli o méně kandidátů…

Je vůbec v pořádku soutěžit v počtu kandidátů?

Rád bych zdůraznil, že jedna věc je počet kandidátů, ale daleko zásadnější je to, z kolika kandidátů se podaří udělat zastupitele. Zastupitelé KSČM jsou totiž zárukou pro občany, že se o obec budou starat jako řádní hospodáři. Že tam, kde jsou v zastupitelstvu, je jistota, že se nebude kšeftařit, ale pracovat pro lidi.

Proč podle vás tradičním stranám klesají počty kandidátů?

Je to určitým trendem a chováním mladších lidí, kteří se odmítají registrovat v politických stranách a zabývat se politickým životem. Chodí pouze k volbám – pokud vůbec, protože mnoho mladých lidí politika vůbec nezajímá.

Varování sociologů, že pokud se KSČM nepodaří zvýšit počet mladších kandidátů, dostane se při obecních volbách brzy na nižší počty, které má většina ostatních stran, tedy vnímáte?

Skutečností je stárnutí členské základny. Snažíme se oslovovat mladé, aby získávali zkušenosti v komunální politice, mohou se poté zapojit i do řízení krajů nebo pak kandidovat do Poslanecké sněmovny. I když obecně mají mladí menší zájem o kandidaturu a o politiku vůbec, musíme do budoucna udělat mnohem víc pro to, abychom takové našli. Je to důležité, aby se zajistila kontinuita práce levicově smýšlejících zastupitelů v obcích. Nejde jen o to, je ke kandidatuře přesvědčit. Mladým kandidátům je nutné nabídnout i přední místa na kandidátní listině, abychom je co nejvíce motivovali. A to někdy naráží na obavy těch, kteří o pořadí rozhodují – obávají se jejich nezkušenosti. Ale jak jinak se to mohou naučit a získat zkušenosti?

Jaké jsou možnosti naplnění kandidátních listin?

Co se týká KSČM, v obcích, kde jsme měli dobré výsledky, a tím pádem i starosty, místostarosty a další zástupce ve vedení a podíleli se na činnosti dobrovolných hasičů, Sokola, myslivců, rybářů, jsou naši lidé oblíbení a jsou to svým způsobem rekordmani, protože poctivě pracují desítky let. Také z těchto zájmových oblastí, kterými obce žijí, se daří přivést lidi na naše kandidátky. Dlouhodobě spolupracujeme i se Stranou demokratického socialismu, jsou obce, kde lze nalézt na našich kandidátkách i zástupce sociální demokracie.

Zmiňoval jste, že se mladí o politiku nezajímají. Nejen oni však někdy tvrdí, že důležité jsou pouze volby parlamentní. Je to možná slovíčkaření, ale používají se dva výrazy – volby obecní i komunální. Slovo obecní svádí k tomu, že se jedná pouze o obce, nemůže to mít nějaký vliv?

Předně je nutné upřesnit, že všechny volby jsou důležité, každé mají svůj význam. Zvolení kandidáti pak rozhodují o tom, o čem jim rozhodovat náleží. Poslanci o celostátních věcech, krajští zastupitelé o krajských. Pokud jde o volby do zastupitelstev obcí a měst, jde zcela logicky spíše o řešení místních problémů, i když některé z nich mají i celostátní význam, ať už jde třeba o hospodaření s vodou a převedení správy vodovodů do rukou domácích vlastníků, především obcí a krajů, prosazování státní podpory obecní a družstevní výstavby bytů s cílem snížit tímto konkurenčním tlakem neadekvátně rostoucí ceny nájemního bydlení, odmítání dalšího rozprodávání veřejného majetku, prosazování veřejné dopravy zdarma nebo alespoň za nižší cenu ve větších městech, kde se automobilová doprava nejvíce podílí na znečištění ovzduší atd.

Komunální volby rozhodují o řízení obcí a měst, u větších měst i jejich městských částí. Může i to být podstatný rozdíl?

Často jdou různé strany i sdružení do voleb se stejnými nebo podobnými návrhy a rozdíl je tak vlastně pouze v osobách, které tyto návrhy nabízejí. Pokud to jsou známé osoby, mají logicky větší šanci. A tady nastává největší rozdíl mezi menšími a většími místy.

Vývoj v obcích se po roce 1989 zásadně změnil, obce už nemají takovou funkci, jakou měly. Zejména v okolí větších měst jsou formou nocleháren, kdy ti, co zde bydlí, odešli z města, aby měli nižší náklady na bydlení, a v těch městech pouze pracují. Další kategorií obcí jsou ty v pohraničí, v kopcovitém terénu, v horách, kde je život mnohem těžší. Lidé mnohdy odcházejí za prací do zahraničí a nemají zájem, podílet se na chodu obcí. Vracejí se vlastně jen na návštěvu rodičů nebo prarodičů. Ti pravděpodobně k volbám nechodí. Pokud ano, rozhodují se asi právě podle toho, zda někoho znají. I ostatní často vybírají hlavně podle tohoto kritéria.

Ve větších městech jsou komunální volby spíše podobné parlamentním a krajským, je to volba politická a volí se strana. Ale tam je trochu problém. KSČM postavila kandidátky ve všech statutárních městech a ve všech větších městech. Tam voliči najdou tuto značku. Ale jsou strany, které se schovávají pod různé koalice, a to může voliče trochu zmást. Příkladem jsou třeba právě lidovci, kteří, stejně jako do krajských voleb, kde často jdou pod značkou »koalice pro kraj«, v některých městech používají různé »koalice pro města«. Těmito různými spojeními je pak těžší poznat některé strany.

Prahu, kde sám kandidujete do zastupitelstva hlavního města, jste nezmínil záměrně?

Praha je kombinací, protože to je obec a zároveň i kraj. Zastupitelstvo hlavního města je tedy vlastně na úrovni krajského, ale volební lístek je podle komunálních voleb pouze jeden. Navíc se v Praze volí i zastupitelé jednotlivých městských částí. V těch menších možná voliči budou vybírat i podle toho, zda kandidáta znají, většinou však spíše budou vybírat strany a uskupení.

Ještě jednu ne nepodstatnou věc je u voleb do zastupitelstva hlavního města potřeba zmínit. Za jednotlivé mandáty získávají strany stejné finanční prostředky jako za zastupitele v krajích. Možná i proto se v Praze spojili již zmiňovaní lidovci s TOP 09, STAN a dalšími pod název Spojené síly pro Prahu

V Praze se pravice pokoušela KSČM vytlačit i různými volebními systémy, například rozkouskováním na několik volebních obvodů, ale pokaždé se do zastupitelstev komunisté dostali. Rád bych zde nyní vyzval všechny ty, kdo tak ještě neučinili, aby k volbám ještě dnes dorazili – a nejen v Praze. Abychom získali co nejvyšší počet hlasů, je důležité označit velkým křížkem okénko před názvem KSČM. Tak každý z vás dává naší straně tolik hlasů, kolik je na kandidátce kandidátů.

Co je podle vás největším úskalím komunálních voleb?

Bude mě zajímat, kolik obcí nebude mít po těchto volbách zastupitelstvo a bude muset konat stát, jako například obec Prameny na Karlovarsku, kde jsou dlouhodobé problémy najít někoho, kdo by měl zájem kandidovat do zastupitelstva a obec spravovat. To je velký problém. Obávám se, že takových obcí přibude.

Ale neprobíhají pouze volby komunální…

Ano, současně může dojít k obměně až jedné třetiny senátorů. Někteří své posty obhajují a snad i obhájí. Byl bych strašně rád, kdyby se to podařilo Václavu Homolkovi v Chomutově. Za svou práci si to zaslouží. Kandiduje v obvodu, kde občané umějí volit kandidáty KSČM – Václav je senátorem od roku 2007 a již před ním zde byl senátorem Ladislav Drlý. Je tedy vidět, že voliči v tomto obvodu vnímají zcela reálně politiku KSČM a vědí, koho měli a mají volit.

Věřím, že Václav Homolka svou pozici obhájí a že nezůstane v Senátu za KSČM sám. Vybrali jsme dalších 26 velmi kvalitních kandidátů, kteří mají voličům co nabídnout. Naši kandidáti do Senátu prosazují zvyšování mezd odpovídající růstu zisků, usilují o to, aby se současný ekonomický růst promítl i do života lidí, kteří zdaleka nedosahují oficiálně deklarovaných průměrných příjmů aj.

Druhým kolem senátních voleb příští týden se však volební kolotoč nezastaví. Jak se KSČM připravuje na volby do Evropského parlamentu?

Evropské volby budou už za chviličku, proto už v létě zasedl Ústřední volební operativní štáb, který začal připravovat volby do Evropského parlamentu. Výkonný výbor už v srpnu přijal některé materiály a řeč o tom byla i v září na ústředním výboru. Je dobře, že jsme s přípravou evropských voleb začali již nyní, už v současných volbách můžeme hovořit o myšlenkách a vizích, protože Brusel zásadním způsobem ovlivňuje život v České republice včetně jednotlivých obcí. Proto se tyto volby prolínají, proto se naši kandidáti do Senátu věnují i otázkám celoevropské bezpečnosti i v návaznosti na problémy s migrací.

Zbyšek KUPSKÝ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.4, celkem 16 hlasů.

Zbyšek KUPSKÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


1958Jirka
2018-10-08 17:34
Občané tuto záruku neberou a nebo o ni nestojí!
jhulka.cz
2018-10-08 13:29
Souhlas s Gartouzek. Snad upřesnit, že už se může psát
"zastupitelé za KSČM" a to vzhledem k aktivitě členů v
místních organizacích (pokud vůbec ještě fungují).
Gartouzek
2018-10-07 22:39
"Zastupitelé KSČM jsou zárukou pro občany." Proč občané
tak málo volí tuto "záruku"?
reich.mir.fan
2018-10-07 20:19
Taky si myslím,že s.Filip a spol jsou Andyho mopslící kterých si vodí
na rudém řemínku.Jinak v každé kapitalistické zemi pokud mají i
komunistickou stranu tak je ta strana tak trochu kapitalistická a ne jinak
je tomu i u nás.Můj osobní názor je ten že s.Filip který má
advokátní kancelář nenívůbec žádný chudák a nějaký ten milionek
v kešení má a obyčejný 80-tiletý soudruh-senior mu je celkem
ukradený.O s.Kováčíkovi si myslím že je to starý parlamentní
žvanil kterého beztak nikdo neposlouchá.A s.Dolejš to je kapitola sama
o sebe.On je něco mezi socdemákem a pravičákem.Tak se potom nedivme že
KSČM jde pomalu ale jistě do kopru.Ale zlikvidovat Josefa Skálu to jim
šlo,na to byly kabrňáci.Na internetu přes sdělovací prostředky se
začínají Vojtěch s Jožkou hezky řezat a Vojtěchovi a
spol.nezůstává nic dlužen ani s.Kavij z Klatov.To věští postupný
rozkol a rozklad KSČM.
ezpn
2018-10-07 04:18
Mám taký nepríjemný pocit, že Filip a spol. sú agentmi
najpravicovejších zoskupení! Včerajšie vystúpenie Babiša v ČTV
dokázalo, že KSČM považuje iba za poslušného psíka, ktorý cupká
vedľa nich za kúsok kostičky, jediná možnosť, totálna zmena vedenia
inak títo zradcovia utopia nielen KSČM, ale aj celú komunistickú
myšlienku
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.