Sledujme to

Ještě doznívají pořady a akce k 80. výročí mnichovského diktátu. Mnozí jsme sledovali média, zejména ta veřejnoprávní. Zajímala nás programová nabídka zaměřená k této události. Možno říci, že i veřejnoprávní sdělovací prostředky jí věnovaly nemálo vysílacího času. Nabízí se samozřejmě srovnání s přemírou pořadů k půlstoletému výročí Srpna 1968, a toto srovnání, věnoval-li by se někdo pečlivé analýze, přece jen hraje ve prospěch mediálního pokrytí Srpna. Inu, kontinuální vysílání, podobné tomu z pražské Vinohradské třídy před budovou rozhlasu, od mnichovského führerhausu zařídit asi nešlo.

Přesto měl divák možnost vidět některé pozoruhodné pořady. Atmosféru doby nejvíce přiblíží umělecké zpracování. Je dobře, že jsme v tomto týdnu zhlédli film režiséra Jiřího Weisse Uloupená hranice z roku 1947, o kterém ve včerejším vydání našeho listu psala předsedkyně Vlasteneckého sdružení antifašistů z Olomouce Jaroslava Hemerková. Pravda, zařazení od 22. hodiny předurčilo míru divácké pozornosti. To umělecký film věnovaný Alexandru Dubčekovi běžel 21. srpna v nejsledovanějším čase, od osmé hodiny večerní… Možná se důvody těchto různic někdy dozvíme. Můžeme si však myslet, že mnohé žádosti a dopisy směřující dlouhodobě na vedení České televize byly zařazením Uloupené hranice vyslyšeny. A byli to jistě nejen olomoučtí antifašisté, ale i další diváci a divačky, kteří zdůrazňují vedení televize a její radě, že pořady a skladba programu musejí být vyvážené.

Zopakování Sedláčkova filmu ze série České století, díl Den po Mnichovu, bylo také cenným počinem. Tím však hrané filmy o »dnech zrady« skončily, ačkoli víme, že naše filmografie je v tomto tématu bohatší. Velkofilm Otakara Vávry Dny zrady se do vysílání ČT dostal jen krátkou sekvencí v rámci komponovaného pořadu vysílaného ze studia ČT 29. září. Dostane někdy Česká televize odvahu odvysílat film celý?

Zajímavý byl dokument režisérů Jana Němce a Otto Olejára Mír podle mnichovské dohody, který vznikl ve Velké Británii u příležitosti 50. výročí nechvalné události. Hovoří v něm i představitel Československé lidové armády a byl pravděpodobně odvysílán ještě v době ČSSR.

Oceňuji zařazení dokumentárního pořadu publicisty Stanislava Motla Němci proti Hitlerovi – Krvavý podzim 1938, v němž v souladu s historickou pravdou zazněla svědectví, že po prvním říjnu 1938 následoval vynucený útěk a vyhnání Čechů a antifašistů z čs. pohraničí do vnitrozemí a že na základě Hitlerova rozkazu se od září 1938 dopouštěly teroristické sudetoněmecké freikorpsy násilí a vražd našich občanů loajálních republice. Zaznělo také to zásadní, že ČSR byla ve válečném stavu s Německem již od 17. září 1938, rok před zahájením druhé světové války!

Sledujme nyní, jak se veřejnoprávní média vypořádají s připomínáním polofašistické a antisemitské druhé republiky, jejíž představitelé úředně zastavili činnost komunistické strany a vydali do Říše na 15 000 odpůrců nacistů – německých sociálních demokratů a komunistů. A v březnu bude následovat 80. výročí zahájení německé okupace…

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 37 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-10-07 00:13
pánové Prchal Motl, sklamali jste mne. Já doufal, že pro jednou budete
držet ....!
fronda
2018-10-06 21:40
V roce 68 žádná okupace nebyla.
jaroslavprchal
2018-10-06 09:34
Dny zrady pravidelně reprízuje běžně dostupný kanál CS film.
Normalizačních filmů je tam, co hrdlo ráčí.
o.motl
2018-10-06 08:31
Jan Němec měl po okupaci v roce 68 zakázáno točit a v polovině
sedmdesátých let byl donucen k emigraci. Pravděpodobnost, že by jeho
film vysílala Zelenkova televize, je nula.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.