Rozhovor Haló novin s místopředsedou KV KSČM Praha Ivanem Hrůzou

Trestní oznámení kvůli Mariánskému sloupu

Na vás i na další pražské zastupitele v nyní končícím období bylo podáno trestní oznámení. Proč?

Oznámení obvodnímu státnímu zastupitelství v Praze 1 je datováno 1. 10. 2018. Bylo podáno na 37 zastupitelů hl. m. Prahy, kteří v září 2017 schválili usnesení, jehož obsahem bylo vyjádření nesouhlasu se záměrem obnovení tzv. Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Zároveň uložili Radě HMP učinit všechny právní kroky vedoucí k rozvázání smluvních závazků a k odnětí souhlasu HMP s umístěním tzv. Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Pro toto usnesení hlasovali všichni čtyři zastupitelé zvolení za KSČM. Proč bylo trestní oznámení státnímu zastupitelství podáno krátce před volbami do ZHMP, které se konaly ve dnech 5. a 6. října, lze jen spekulovat.

Co tím podavatel vlastně sleduje?

Pravděpodobně jde o snahu vyvolat tlak na nově zvolené zastupitelstvo, aby se co nejrychleji podvolilo a ustoupilo požadavku na výstavbu repliky Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Iniciátor chce zřejmě dát nesouhlasícím zastupitelům HMP na srozuměnou, že nemají jinou možnost, než akceptovat požadavky spolku, který se honosně nazývá Společnost pro obnovu Mariánského sloupu.

Po oznámení výsledků voleb je zřejmé, že v zastupitelstvu oslabila síla těch, kteří obnovení sloupu odmítali. Usuzuji, že nyní KDU-ČSL s hnutím Praha sobě, které vede Čižinský, o jehož vazbách na KDU-ČSL snad již nikdo nepochybuje, za podpory ODS a TOP 09 obnovení sloupu nakonec prosadí a zajistí. Dovedu si představit, že nově zvoleným zastupitelům HMP bude připomenuto, že v dané věci již bylo na několik desítek předchozích zastupitelů podáno trestní oznámení.

Myslíte, že má naději?

Nemyslím si, že takovéto podání má naději na úspěch. Kriminalizování politických rozhodnutí vypovídá o způsobu myšlení iniciátorů. Nepochybuji o tom, že nikdo z nás se ničím neprovinil.

Jde o právníka, o »samotného vojáka v poli«, který v podání mluví sám za sebe, anebo o soudržnou skupinu?

Dle mého soudu nejde o osamělou akci nějakého iniciativního jedince, jde o promyšlený tlak dosáhnout ještě během letošního roku, v době oslav 100. výročí vzniku samostatného Československa, obnovení tohoto sloupu. Ten akt považuji za promyšlenou provokaci.

V podání se píše o šedesáti milionech, které zastupitelstvo vlastně vyhodilo oknem. Je to tak?

Autor má za to, že magistrátu (úřadu?) byla způsobena škoda, neboť po kolaudaci stavby měl být sloup darován Praze. Pisatel, který je advokátem, usuzuje, že trestně právní odpovědnost zastupitelů, kteří usnesení schválili, »spočívá v jednání za účelem způsobit majetkovou škodu velkého rozsahu při správě cizího majetku v hodnotě 60 milionů Kč, a to ať už úmyslně nebo z nedbalosti«.

Dovolím si tvrdit, že v dané věci nikomu žádná škoda nevznikla. O co autor opírá svá tvrzení a vyčíslenou škodu, nevím, není to ničím doloženo.

A co katolická církev?

Není mi známo, že by římsko-katolická církev jako instituce v dané věci jakýmkoli způsobem otevřeně nátlakově vystupovala vůči Praze a její samosprávě. Domnívám se, že tak ale činí zmíněný spolek, jeho někteří členové a na něj napojení horliví laici. Nakolik jsou součástí oficiálních organizačních struktur této církve, nemám možnost posoudit. Zajímavou shodou okolností je, že předseda zmíněného spolku se jmenuje Václav Dajbych a územní rozhodnutí podepsal vedoucí Odboru výstavby ÚMČ Praha 1 pan Ing. stejného příjmení, navíc až dne 21. 6. 2017. To již na novém sloupu po mnoho let pracoval sochař Petr Váňa. Je postaveno najisto, že kopie sloupu byla vytvářena dlouho předtím, než bylo stavebním úřadem vydáno rozhodnutí o umístění stavby.

Pro jistotu si zopakujme, oč vlastně jde a proč takový sloup vyvolal tolik emocí?

Ten původní byl stržen dne 3. listopadu 1918. Bez ohledu na předcházející události není pochyb o tom, že sloup byl rozhodující většinou lidí vnímán jako symbol neoblíbeného habsburského režimu, který se dlouhodobě opíral o římsko-katolickou církev. Pro velkou část veřejnosti reprezentoval násilnou rekatolizaci českých zemí po bitvě na Bílé hoře. Původní sloup byl postaven v roce 1650 a na jeho sochařské výzdobě se podílel Jan Jiří Bendl. Obhájci sloupu mluví o smíření, ale obávám se, že po realizaci záměru se Staroměstské náměstí naopak může stát místem napětí a konfliktů.

Co může být v tomto případě dál?

Státní zastupitelství bude konat v souladu s platnými zákony, a nakonec podle mého názoru podání odloží. Nedovedu si představit, že by se tato kauza dostala k soudu, ale v případě opaku využiji všech prostředků k právní obraně.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 46 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-10-17 15:00
Typicky pravičácké způsoby. Následovat asi bude vyhlášení vzniku
republiky za neplatné a znovuinstalování habsburské monarchie, když
to přeženu. A co třeba tak založit hnutí - Místo Masaryka, raději
Metternicha? To by mohlo dnes, z příležitosti 100. výročí založení
ČSR i projít.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.