Ilustrační FOTO - Pixabay

Z kuchyně babiček

Byly a jsou nejlepšími kuchařkami, ano naše maminky a babičky. Takové buchty a koláče, jako pekly a pečou ony, nikdo neumí. Jejich svíčkovou, guláš či jen obyčejnou bramboračku, zelňačku, nebo jednoduchou česnekovou, křenovou, cibulovou, koprovou nebo okurkovou omáčku, ani »slovutní« mistři kuchaři nezvládají. Je to na jejich fantazii příliš jednoduché a levné vaření.

Ano, možná by dnešní rady měly být spíše v rubrice Triky v kuchyni, ale pravdu nemáte. Protože označit zkušenosti maminek, babiček a prababiček jako »triky« to prostě nemohu. Tak třeba karbanátky z doby, kdy musely každou korunu dvakrát v ruce přehodit, než ji vydaly. V leckteré rodině je tomu dosud. Mleté maso, z něhož se dělají, babičky »nastavovaly« strouhanou mrkví. Nahrazovaly jí až třetinu masa. Když se nad tím zamyslíme, nutně dojdeme k závěru, že babičky nejen šetřily, ale také možná myslely na snížení kalorické hodnoty. Ale to už asi přeháním.

Není nad domácí kynutý knedlík, pokud ho umíte připravit. Je-li určen jako příloha k omáčce, potom vřele doporučuji přidat do těsta lžíci velmi jemně usekané petrželové natě. Tak to dělala moje babička z Manětína. Jako příloha k v úvodu zmíněným »obyčejným« omáčkám, vesměs bezmasým, byly dokonalé.

Ilustrační FOTO - Pixabay

I prachobyčejné bramborové placky budou mnohem chutnější, když k bramborům nastrouháte jedno jablko. Samozřejmě oloupané a jádřince zbavené. Pečlivě je zapracujte do těsta a nikomu neříkejte, že kouzelná chuť placek je právě v jablku. Vylepšit se dá i klasický bramborák. Věřte nevěřte, ale bude mnohem křupavější, když do těsta přistrouháte jednu středně velkou mrkev. A když už jsme u brambor, víte že při vaření ve slupce nepopraskají, když do vody v níž se vaří, přidáte dvě lžíce obyčejného octa? Vzpomněl jsem si na to, že tak to dělala moje maminka v předvánočním chvatu při přípravě bramborového salátu. Koupil jsem totiž hodně moučné brambory a většina z nich popraskala. Příště už to bude lepší.

Už jako dítě jsem se divil, jak je to možné, že babičkám při vaření nikdy z hrnce nevytekla polévka. Později, když jsem toužil po tom stát se kuchařem (což se žel nestalo, zůstalo jen u amatérské posedlosti vařením) mi babička ukázala, jak se to dělá. Horní okraj vnitřní strany hrnce potřela kouskem sádla. Jak jednoduché!

Fazole či hrách, obecně pak luštěniny, máme rádi, a pokud vy ne, tak děláte chybu. Možná se jim vyhýbáte z obav z možné následné plynatosti, jež je opravdu nepříjemná, a v našich zemích pak »únik« plynu z našich střev je považován za společenský přestupek. Babičky však věděly, že stačí při vaření luštěnin přidat špetku jedlé sody. Poté luštěniny mohly jíst i stydlivé dívenky. A byly ještě krásnější! Dívenky i babičky… A ty luštěniny nám spolehlivě chutnaly!

A kysané zelí? S tím nejlépe pracoval děda z Chodové Plané. Jeho početná rodina (osm dětí + jejich děti) se čas od času scházela a užívala si poraženého vepříka a s tím spojených chuťových radovánek, ale také, třeba i později, báječného doma krouhaného a v kameninových sudech naloženého zelí. Spousta hrubě pokrájené cibule do základu, osmažené na sádle, pokrájené kyselé zelí podusit, do něj nastrouhat několik syrových brambor na zahuštění, pár lžic cukru na sražení kyselosti. Báječné! V menším množství stačí 1000 g kysaného zelí, dvě tři pokrájené cibule, dvě tři lžíce dobrého sádla, podusit, přidat lžíci cukru a jeden větší oloupaný a jemně nastrouhaný brambor.

Dědova zelňačka byla také bezvadná! Přepočteno na čtyři porce stačí tři hrnky kysaného zelí, dva tři brambory, dvě lžíce hladké mouky, půl hrnku pokrájené slaniny, dvě lžíce sádla, půl hrnku kysané smetany, asi 200 g domácí klobásy (oloupané a na plátky či na drobné kostičky nakrájené), jedno vejce, kmín, pepř, sladká paprika sůl, pár kuliček nového koření… V hrnci nejdříve rozkvařte jemně pokrájenou slaninu, přidejte sádlo a poté hladkou mouku – připravte jíšku. Zalijte dvěma hrnky vody a za občasného míchání asi 10 minut povařte. Poté přidejte hrubě pokrájené kysané zelí, koření, pokrájené, jak jinak než oloupané, brambory, vařte do měkka. Vmíchejte jíšku, povařte a nakonec přidejte pokrájenou klobásu. Ještě krátce povařte. A nakonec přidejte smetanu s jedním rozšlehaným vejcem. Jen prohřejte, nevařte.

Ano nejen babičky byly v kuchyni báječné. I dědové se kolem plotny uměli otáčet. A tak je dosud…

(jan)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.9, celkem 15 hlasů.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.