Rozhovor Haló novin s dlouholetým předsedou Sekce regionální historie Klubu společenských věd Františkem Kovandou

Ve zkoumání dějin závodů je velké poučení

Jaké oblasti regionálních dějin zpracováváte a jakých dosahujete výsledků?

Naše sekce vznikla v dubnu 2010 v rámci Klubu společenských věd. Tehdejší výbor klubu za vedení sociologa Lubomíra Vacka významně přispěl k tomu, že regionální dějiny se staly předmětem systematického zkoumání. Základ sekce tvořili členové odborné skupiny pro regionální dějiny při OV KSČM Praha 4.

Naším předním úkolem bylo, jak se říká, zmapovat, jaký byl stav péče o tuto významnou část obecných dějin. Současně byl tento úkol spojen s následujícími záměry: vyhledávat spolupracovníky, potřebnou regionální literaturu – začínali jsme s tzv. čistým stolem, získávat potřebnou podporu územních orgánů KSČM, navázat úzkou spolupráci s dalšími zájmovými organizacemi (např. Klubem českého pohraničí), získávat postupně určitý přehled, jak se o regionální problematiku zajímají například kronikáři obcí a měst, jaká je v současné době vydávána literatura, která se týká regionálních dějin. Zejména si však ujasnit obsah činnosti sekce, kterými oblastmi regionální historie se budeme zabývat.

Stručně řečeno: v oblasti regionálních dějin věnovat prvořadou pozornost regionálním dějinám dělnického a komunistického hnutí, dějinám podniků a závodů, odborářského a mládežnického hnutí, významu pracovní iniciativy při budování republiky po druhé světové válce. Mimořádnou pozornost dále věnovat sbírání faktů o pokrokových osobnostech v našich dějinách i v současnosti. Abych uvedl aspoň jeden příklad, publikací a dalších dokumentů k regionálním dějinám máme na 3000 výtisků. Přinášejí zajímavá fakta ze všech krajů a takřka všech okresů naší země. Desítky z nich se dají přímo nazvat unikáty.

Řekl jste, že jednou z oblastí vaší činnosti jsou dějiny průmyslu, podniků a závodů. Můžete uvést některá konkrétní fakta a zajímavosti z vaší badatelské činnosti v této oblasti?

Uvedu tedy některé. Jaký byl stav znárodněného průmyslu ke dni 15. března 1947? Bylo to celkem 2196 podniků, z toho 2083 z oboru působnosti ministerstva průmyslu a 113 v oboru působnosti ministerstva výživy. Dále bylo 25 cukrovarů určených ke združstevnění. Podle průmyslových oborů bylo znárodněno 121 podniků hornických, 1332 energetických, 144 kovodělných, 45 chemických, 112 keramických a výroby stavebních hmot, 65 sklářských, 21 papírenských, 32 dřevodělných, 136 textilních a dalších odvětví. Ke zmíněnému datu bylo z výše jmenovaných vytvořeno celkem 221 národních podniků (viz Znárodněný průmysl v Československu, roč. I./1947, ing. V. Obdržálek, Orbis, Praha). Ano, tak tisíce zaměstnanců vstupovaly po květnu 1945 do svých podniků, mezi nimi i my, tehdejší zaměstnanci mladoboleslavské automobilky.

Podniky, které byly v letech 1945 až 1946 znárodněny, nezanikly, nerozpadly se, navázalo se na jejich tradice a dále se rozvíjely. Vezmeme-li stav průmyslových podniků v roce 1948 za 100 procent, tak v roce 1960 byl nárůst na 372 procent, v roce 1970 na 666 procent, v roce 1980 na 1157 procent, v roce 1985 nárůst na 1322 procent. V Praze a Středočeském kraji počet podniků z 206 v roce 1948 vzrostl na 1811 v roce 1988, tedy o 1605 nových podniků, tj. nárůst o 779 procent.

Soustřeďujeme tyto dokumenty, protože hrozí nebezpečí, že řada podniků a závodů bude časem vymazána nejen z map našich měst, ale i z našeho vědomí. O to, jak je známo například z letošního »osmičkového« roku, se snaží mnozí v současných sdělovacích prostředcích.

Jak vzpomínáte na váš mateřský závod? Jak vůbec se dělnická mládež podílela v prvních poválečných letech na budování lidově demokratické republiky?

V současné době nám někteří lidé opravdu vyčítají, že nostalgicky vzpomínáme a nežijeme současným životem a budoucností, která nás čeká. Ne, není to nostalgie. Naopak, je to kus hrdosti, že po prožitém »protektorátu« jsme chodili do »své« fabriky, že jsme nechtěli stát stranou, chtěli se zapojit do nové jednotné mládežnické organizace – Svazu české mládeže. Nebylo to jednoduché, každým dnem jsme stále více chápali, kde má být naše místo, nás učňů a mladých dělníků. Viděli jsme, jak si počínají mladoboleslavští studenti, ustavili hned »Studentskou legii«. My jsme se stali mladými odboráři a členy zmíněného Svazu české mládeže. A také mladými komunisty. (Pozn.: V závodech po dohodě vedení SČM a Ústřední rady odborů nebyly po květnu 1945 ustavovány skupiny SČM, jak se tehdy říkalo, ale Závodní komise mládeže ROH. Stali jsme se však kolektivními členy SČM.)

Jaký byl tedy podíl dělnické mládeže na budování republiky? Pochopili jsme, kde je naše místo, že se musíme aktivně podílet a pomáhat všude tam, kde to republika nejvíce potřebovala. Byly to nejdříve dobrovolné pracovní brigády v závodech, ale také ve městech a obcích. Například v létě 1945 jsme řadu dní pomáhali chránit národní majetek v Doksech, pomáhali na žních v Dubé, a dokonce jsme pomáhali při odsunu Němců. Vzali jsme si k srdci kritiku Antonína Zápotockého, předsedy ÚRO, když v červnu 1948 kritizoval pracovní nedostatky, zvyšující se absenci, nedodržování pracovní doby. Odpověděli mladí dělníci z Libčic nad Vltavou, přidali se i mladí ze Slovenska – z Myjavy. Vzniklo »Libčicko–myjavské hnutí«, které tvořilo tzv. úderky pod názvem »od houkání do houkání«, odstraňovaly se nedostatky, které kritizoval Antonín Zápotocký. Tuto iniciativu mladých dělníků podpořil i prezident Klement Gottwald.

Abych byl konkrétnější, tak musím vzpomenout významného setkání, ke kterému došlo začátkem října 1948 v Praze na celostátní konferenci dělnické mládeže. Přijelo nás tehdy 1040 delegátů. Tato konference potvrdila rozvíjení činnosti závodních skupin SČM místo dosavadních závodních komisí mládeže ROH. Konference vyslala desetičlennou delegaci k prezidentu republiky Klementu Gottwaldovi. Byl jsem jeden z nich. Předali jsme pozdravný dopis delegátů konference a vyslechli dobré rady prezidenta, jaká má být úloha dělnické mládeže mezi ostatní mládeží republiky. Na konferenci jsem byl zvolen místopředsedou dělnické komise ÚV SČM. Dodávám, že jsme se zařadili mezi iniciátory ustavení jednotné celostátní organizace mládeže – Československého svazu mládeže v následujícím roce.

A na závěr? Ano, rád a s hrdostí vzpomínám na svůj mateřský závod mladoboleslavskou automobilku, i když po listopadu 1989 jsem její práh nepřekročil.

Jak vaše sekce sleduje 100. výročí založení Československa?

Předpokládali jsme, že 100. výročí založení Československa bude připomínáno, nebojím se i slova využito, nejen k výkladu historie, ale především k pomlouvání, hanobení období let 1945-1989. Bylo a je tomu tak doslova nejen v příspěvcích mnohých historiků, novinářů, představitelů pravicových stran a hnutí, mnoha dalších organizací a spolků. Do této kampaně jsou zapojena i média, v prvé řadě Česká televize, denní tisk a časopisy. Využita je i filmová, divadelní a jiná tvorba. Byla využita a zneužita předvolební kampaň ke komunálním a senátním volbám.

V sekci regionálních dějin od počátku roku zpracováváme dokumentaci spojenou s tímto výročím. Tuto jsme nazvali »Fakta a události, které nelze zapomenout«. Podle obsahu a jednotlivých období v tomto roce dokumentujeme hlavní trendy mediální politiky. Oceňujeme snahu a doslova boj o pravdivý výklad jednotlivých »osmičkových« událostí. V této souvislosti musím ocenit levicový tisk Haló noviny, který tomu významně napomáhá. Ocenit práci nejen redaktorů, ale i dalších spolupracovníků z různých regionů, kteří informují o pravém smyslu různých dějinných událostí.

Znovu se vracím k některým médiím, například Lidové noviny přinášejí delší seriály např. o osobnostech první republiky, hanobí činnost komunistické strany. Zrovna tak i deník MF Dnes. Jsem přesvědčen, že i tato mediální protikomunistická kampaň přispěla k ovlivňování voličů, kteří přicházeli ke komunálním a senátním volbám. I tato oblast čeká na náročné zhodnocení, není námi dostatečně vyhodnocována a nejsou přijímána potřebná opatření při vysvětlování a realizaci radikální levicové politiky.

O jakých úkolech přemýšlíte v činnosti vaší Sekce regionálních dějin KSV v roce 2019?

Mohu to říci tak, že budeme dále pokračovat v naší práci, jak jsem uvedl v úvodu našeho rozhovoru. Čekají nás některé vážné úkoly. V prvé řadě to bude vydání sborníku (zatím máme pracovní název) »Regionální dějiny ve světle 100. výročí vzniku Československa«, ve kterém zveřejníme příspěvky našich spolupracovníků vztahující se k tomuto významnému jubileu. Dále chceme již přikročit k přípravám ke 100. výročí vzniku Komunistické strany Československa. Stoletá činnost komunistického hnutí v naší zemi si zaslouží, abychom už v příštím roce přistoupili k potřebným přípravám z hlediska regionálních dějin. V některých okresech již probíhají přípravy, jak toto výročí připomenout. Uvádím příklad kroměřížských funkcionářů OV KSČM, kteří v současné době připravují cenné dokumenty a fakta ke stoleté historii jejich okresní komunistické organizace. Chci říci, všechna čest!

Přál bych si, aby postupně k tomuto výročí přistupovaly všechny okresy, samozřejmě s přihlédnutím k vlastním podmínkám. Takže vidíte, že i nadále chceme přispívat k péči o dějiny dělnického a komunistického hnutí v naší zemi.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 29 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.