Školství českou chloubou?

Dne 28. října jsme si připomněli 100. výročí vzniku Československa, státu, který už neexistuje. Zůstaly jen hořké vzpomínky na to, jak se opět rozhodlo o nás bez nás. Pětadvacet let po rozbití státu jsme svědky pompézních akcí, z nichž čiší faleš. Klapky v barvách trikolóry mají tento fakt zaslepit. Zamlčují se a zkreslují všechny souvislosti vzniku Československa, mlčí se o vině těch, kdo ho rozbili. Záměrně nikdo nezmiňuje úspěchy naší země v letech 1948 až 1989, k nimž bychom se s hrdostí měli všichni hlásit. Průmysl, zemědělství, bytová politika, zdravotnictví, kultura, a tak bych mohla pokračovat. Obrovský kus práce, který zde vytvořila poválečná generace, hodnoty, z nichž žijeme dodnes a které jsou dnes beze studu očerňovány.

Jednou z mnoha oblastí, kterou nám mohl svět závidět, bylo československé školství. Promyšlený systém odpovídající potřebám pracovního trhu, kvalita a dostupnost zaručující rozvoj každého jedince podle jeho schopností a potřeb, včetně těch, kdo potřebují speciální přístup. Právě systém našeho speciálního školství byl také vždy vysoce hodnocen odborníky u nás i v zahraničí. Zřejmě právě proto čelí už 30 let útokům a snahám o likvidaci. Pod nesmyslnou lidskoprávní zástěrkou je veřejnosti vnucována představa, že všichni musí být vzděláváni společně, bez ohledu na možnosti dítěte a podmínky té které školy. A tak to odnášejí všichni. Běžní žáci, kteří zvolňují tempo a jsou rozptylováni »inkludovanými« dětmi a jejich asistenty, postižený žák, kterému je odepřeno zažít pocit úspěchu a navíc je paradoxně víc vyčleněn, než kdyby byl v menším kolektivu speciální školy pod odborným vedením kvalifikovaných speciálních pedagogů. Odnáší to i administrativou zavalená učitelka, která neví, co dřív. Zda se věnovat běžným žákům, dětem se specifickými poruchami učení či chování, těm se smyslovým či mentálním postižením, autistům, dětem mimořádně nadaným a dalším.

Odborná sekce školství ÚV KSČM s tímto současným trendem vyslovuje zásadní nesouhlas. Zdůraznili jsme to i v materiálu, který nedávno schválil Výkonný výbor ÚV KSČM. Současné pojetí inkluze hodnotíme jako nesystémové, které snižuje kvalitu vzdělávání a ohrožuje fungování systému speciálního školství. Zavedené změny vedou k další podpoře víceletých gymnázií, soukromého školství a domácího vzdělávání, tedy k privatizaci této veřejné služby. Navrhujeme proto tzv. inkluzi přehodnotit, respektive vrátit stav legislativy do období před jejím zavedením.

Marta SEMELOVÁ, vedoucí Odborné sekce školství ÚV KSČM


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 48 hlasů.

Marta SEMELOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2018-11-02 13:11
hajek.jiri51: Nepsal jsem, že školství svazuje samostatné myšlení a
iniciativu, ale že nedostatečně rozvíjí tyto schopnosti, což je
kvalitativní rozdíl. Například: Před časem jsem si na internetu
procházel zveřejněné různé diplomové práce, kde v praktické
části bylo vyhodnocování vyplněných anketních lístků. Převážně
autoři nevyužili druhý stupeň třídění, který vypovídá o dynamice
a znásobuje hodnotu práce. Přitom stačí v Excelu označit vyplněnou a
setříděnou tabulku a zadat "vložit graf". To vypovídá u
profesorů vedoucí práce studentů o nízkém zájmu profesorů rozvíjet
myšlení u studentů. A o nějakých alternativách v diplomových
pracích jsem se nikde nedočetl. // V období, kdy zahraniční firmy
hromadně začaly u nás zakládat své pobočky jsem vícekrát četl v
Hospodářských novinách stezky právě nad nedostatečnými schopnostmi
samostatného kritického a tvořivého myšlení českých pracovníků.
Autoři si zejména stěžovali na to, že čeští technici, vedoucí,
odborní pracovníci se obvykle spokojují s prvním nalezeným řešením,
které považují za jedině správné. Zahraniční vedoucí pracovníci
očekávali, že jim čeští pracovníci budou předkládat vždy několik
nalezených alternativ a teprve pak se z nich bude vybírat ta nejlepší.
Tak tomu byli zvyklí u zahraničních absolventů středních a vysokých
škol. Na rozvoj schopností myšlení jsou dnes u nás zaměřené mnohé
alternativní školy. Nahodně z internetu:
http://www.cteniapsani.cz/tvoriva-skola-rozvoj-kritickeho-mysleni/t1210
Vážený pane Hájku, při Vašem studiu při zadávání úkolů žádali
Vás o vypracovávání alternativ řešení?
jaroslavprchal
2018-11-02 12:40
V humanitních oborech nejen že se zamlčovalo, ale lhalo se, jen se
prášilo. V historii, filozofii, literární vědě. O chemii a matematice
nic nevím, ale tyhle vyjmenované obory jsem studoval, takže mohu
zodpovědně prohlásit, že nestály z nic. Naštěstí jsem měl v
šedesátých letech na Karlově univerzitě učitele, kteří nic nedbali
na oficiální stanoviska a půjčovali nám, studentům, zakázanou
literaturu. Za normalizace na to v drtivé většině doplatili a skončili
u lopat.
hajek.jiri51
2018-11-01 16:19
Pane Gartouzek, dovolím si nesouhlasit. Studoval jsem chemii a matematiku
a vůbec si nejsem vědom, že by v těchto oborech svazoval samostatné
myšlení a iniciativu. A co se týká společenských oborů, byly
některé věci snad zamlčovány ale nelhalo se, na rozdíl od druhé
strany. Trochu se pokulhávalo v úrovni vybavení, ale zato celé studium
vyšlo na směšný peníz. Včetně stravy a ubytování. Tak si
zbytečně nesypme popel na hlavy.
Gartouzek
2018-11-01 14:14
Souhlas, že v oblasti vzdělávání bylo naše školství na vysoké
úrovni vůči ostatním. Avšak i ono mělo a má určité velké
nedostatky. Jak vidno z článku, naše školství málo rozvíjelo
samostatné kritické myšlení. Kritické myšlení v pojetí
psychologickém https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kritické_myšlení
Vzdělávací systém byl nastaven hlavně na konzumni přijímání
informací. V globálu, žáci a studenti se odnaučili hlouběji samostatn
přemýšlet o problémech, odnaučili se informace propojovat do
složitějších funkčních celků, proto mnozí přemýšlí a jednají
tak, jak autorka popisuje. V dnešní době internetu si lidé najdou
hledané informace rychlosti dříve nevídanou. Dříve museli pročítat
hromady časopisů a knih. Dnes na "chytrém" telefonu se jim
hledané informace zobrazí za chvíli. Avšak ani dnes počítače či
"chytré" telefony nenahradí samostatné kritické a tvořivé
myšlení, které je dnes žádané i u osob na pracovním trhu. Obrazně,
nyní školství sklízí co v předcházející generaci zaselo.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.