Ilustrační FOTO - Haló noviny

Blíží se konec přecházení nemocí

Zaměstnanci zřejmě budou dostávat od července příštího roku náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna schválila předlohu ČSSD, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce, která přečkala návrh ODS na zamítnutí, nyní zamíří k posouzení senátorům.

Zaměstnanci by měli podle předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Těm se sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.

Pro zrušení karenční doby zvedlo ruku 128 poslanců z řad ANO, ČSSD, KSČM, Pirátů a část lidovců. Proti bylo 35 zástupců ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD, čtyři lidovci a jeden zástupce STAN se hlasování zdrželi.

»Jsem ráda, že vyhrál zdravý rozum a zdraví jako hodnota,« řekla novinářům po hlasování ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zrušení karenční doby uvítala také stínová ministryně práce Hana Aulická Jírovcová (KSČM). »Jsem ráda, že zvítězil selský rozum a že zákonodárci aspoň v nějakém procentu myslí na zaměstnance,« řekla Haló novinám. Schvalování normy sledovala a její přijetí uvítala také stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková, která v minulosti jako poslankyně opakovaně předkládala návrh na zrušení karenční doby. »Pozdě, ale přece. Konečně došlo k vyslyšení požadavků všech zaměstnanců, kteří musí své nemoci přecházet, protože jinak přicházejí o velké finanční prostředky, což většinou dopadá na nízko- a středně příjmové skupiny,« řekla našemu listu.

Stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková.

Konec trestání pracujících za nemoc

Projednávání novely zabralo poslancům celé dopoledne. »Jedná se o nespravedlivé trestání pracujících za nemoc,« řekla za předkladatele návrhu Kateřina Valachová (ČSSD). Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik uvedl, že komunistům se tzv. reforma nelíbila už od počátku. »Byla totiž ve prospěch bohaté menšiny a v neprospěch nebohaté většiny národa,« uvedl. Připomněl také, že KSČM opakovaně předkládala návrhy na zrušení karenční lhůty. »Učinili jsme tak několikrát a vždycky to bylo pouze připraveno do šuplíku, protože se to buď vůbec nedostalo k projednání, anebo to bylo odmítnuto,« řekl Kováčik. Zdůraznil, že pro běžného zaměstnance je výpadek příjmu v prvních třech dnech nemoci docela zásadní. »Tento člověk nemá takové zásoby finančních prostředků, aby to s lehkostí oné bohatší menšiny unesl,« dodal.

Aulická v této souvislosti připomněla, že dvě třetiny zaměstnanců nedosahují průměrné mzdy v ČR. »Zdůrazňuji to právě proto, že tři dny nehrazení nemocenské má dopad na jejich příjmy. Jestliže se bavíme o příjmech, kdy mají 15-16 tisíc čistého a oni v tu chvíli přijdou třeba o tři tisíce, tak je to opravdu pro ně existenční a mnohdy se tím uvalí do velkých životních problémů,« řekla poslankyně. Apelovala proto na kolegy, aby těmto lidem nepodkopávali nohy. »Zrušení karenční doby není nic, za co bychom se měli stydět. Právě naopak!« prohlásila Aulická.

Karenční dobu zavedla Topolánkova vláda

Naopak pravice varovala před zvýšením krátkodobé nemocnosti, před fiktivní nemocností a před poškozením podnikatelského prostředí. Jan Bauer (ODS) označil zrušení karence za čirý ekonomický nesmysl. »Z politických důvodů se přepisují pravidla, která dlouhodobě fungovala,« řekl. Podle předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska vlády v tomto a v minulém volebním období rušily dřívější reformy, aniž by předložily alternativy k udržitelnosti veřejných rozpočtů. »Dokážete rušit, nedokážete nic vymyslet. Je to politika ‚po nás potopa‘,« uvedl. »Věta ‚umíte jenom rušit‘ od představitele vlády, která zrušila proplácení prvních tří dnů nemocenské, opravdu sedí,« reagovala Maláčová.

Kriticky se k návrhu postavil i Pavel Juříček (ANO), byť již ne tak ostře, jako v minulosti. »Díváme se na krátkodobé požitky, ne na dlouhodobé potřeby,« podotkl poslanec, který se nakonec hlasování nezúčastnil. Juříček totiž patří k poslancům ANO, kteří s obnovou proplácení prvních dnů nemoci nesouhlasí, klub ale stanovil závazné hlasování.

Sněmovna v dílčích hlasováních odmítla návrhy ODS a SPD, které obsahovaly jiné podoby zrušení karenční doby. Občanští demokraté chtěli, aby zaměstnavatelé hradili nemocenskou prvních 11 dnů místo 14 dní a odvody se jim snížily o 0,5 procentního bodu. Hnutí SPD prosazovalo, aby první tři dny nemoci hradil zaměstnancům stát z pojištění.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

(jad, ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 17 hlasů.

(jad, ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.