Rozhovor s Evou Havelkovou, mluvčí Petičního výboru za zachování sochy maršála I. S. Koněva v Praze na náměstí Interbrigády

Je třeba se omluvit rodině maršála Koněva

Dvacátého září jste se zúčastnila jednání Zastupitelstva MČ Praha 6 - tedy z pohledu současnosti ještě zastupitelstva ve starém předvolebním složení. Co jste na zářijovém jednání zastupitelů dělala?

Požádala jsem o slovo a jako občanka, nyní také jako mluvčí petičního výboru, jsem vystoupila. Mým cílem především bylo, aby se vůbec někdo omluvil rodině a blízkým maršála Koněva za pokusy radnice Praha 6 o hanobení památníku (jak jsme mnohokrát informovali, radnice nechala osadit sochu novou informační tabulí – pozn. aut.). A tak jsem to učinila právě na tomto jednání zastupitelstva, a to jménem petičního výboru a občanů nejen Prahy 6, ale celé metropole a mnoha měst a obcí ČR. Ta omluva byla směřována nejen Koněvově rodině, ale také veteránům a potomkům těch, kteří padli při osvobozování Prahy. Vážíme si obětí padlých sovětských vojáků a usilujeme o přátelství mezi našimi oběma bratrskými slovanskými národy.

Muži v dobových sovětských uniformách před sochou I. S. Koněva na pražském náměstí Interbrigády, srpen 2018.

Dlouhou dobu jsme se spoléhali na zdravý rozum a objektivnost vedení radnice a snažili jsme se předkládat fakta, dokumenty i vzpomínky účastníků doby a mnohokrát jsme navrhovali diskusi u kulatého stolu, ale neuspěli jsme. Nyní se na nové tabuli zpochybňuje velký význam Pražské operace provedené 6. až 11. května 1945, která zlikvidovala po pádu Berlína poslední existující velké uskupení fašistické Schörnerovy armády na území Čech. Rozkaz Generálního štábu Rudé armády splnila vojska 1. ukrajinského frontu Rudé armády (UF RA) maršála Koněva, 2. UF RA maršála Malinovského a 4. UF RA generála Jeremenka, ve kterém byl zařazen Československý armádní sbor Ludvíka Svobody. Tato vojska rychlým postupem osvobodila Československo a vítězně ukončila druhou světovou válku v Evropě. A radnici Prahy 6 to ani nestojí za zmínku?

Podle tvrzení radních do osvobozené Prahy maršál se svými vojsky vstoupil, když se asi předtím prošel od Berlína do Prahy, kolem 400 až 500 km, z toho přibližně větší polovinu po německém území plném fašistických fanatiků, kteří asi zdvořile ustupovali z cesty… Také na jižním směru maršál Malinovský a na severo-východním směru generál armády Jeremenko jenom procházeli bez bojů. Asi tak si to radní myslí. Tato dehonestace, již delší dobu trvající, má přepsat historii a pokud možno hrdiny co nejvíce pomluvit.

Vy jste vystupovala na jednání zastupitelstva jako představitelka petičního výboru také již dříve, v prosinci 2017. S jakým ohlasem?

Na prosincovém zasedání zastupitelstva jsme v naší interpelaci upozorňovali - já a zastupitel Ivan Hrůza - na zcela zřejmé nepravdy a lživá fakta v textu navrhované tabulky. Pan místostarosta odpověděl, že budou požádány o posudky vědecké instituce. Stalo se, ale posudky jsou utajovány před veřejností, protože pan místostarosta Lacina »se bojí novičoku«.

Ale starosta Prahy 6 vám posudky poskytl, nebo ne?

Ano, petičnímu výboru je poskytl, za což jsme mu veřejně poděkovali. Posudky jsou však velmi vetché berličky, a na to jsme také upozornili.

Jak vetché jsou tyto berličky?

Posudek Akademie věd ČR tvoří jedna věta: »V souvislosti s Vaším dotazem ohledně faktické správnosti textu pro novou informativní ceduli na pomník maršála Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády potvrzujeme přesnost textu, který byl uveden v dopise z 8. 1. 2018 vaše čj. MC6 002955/2018.«

Podle velkého slovníku českého jazyka znamená přesnost, že vše souhlasí i v podrobnostech se skutečností. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR potvrzuje přesnost textu. Ale na základě jakých faktů, dokumentů, kronik či vzpomínek současníků? Posudek Akademie věd je vyjádřen jednou větou a slovy »potvrzujeme přesnost textu«. Vetchá berlička!

Vím, že posudek k textu stvořil i Vojenský historický ústav (VHÚ). Co v něm stojí?

VHÚ je naopak výřečný. Podle VHÚ maršál Koněv přišel do Prahy, ve které už 8. května německá posádka kapitulovala. Opak je však pravdou. Ranní útok 8. května 1945 byl podporován dělostřeleckou palbou a leteckým bombardováním. Nacisté mučili a zabíjeli, například na Masarykově nádraží zastřelili 53 železničářů, v Jelením příkopu umučili 16 občanů, zabíjeli na Pankráci. Teprve k 11. hodině začaly opouštět Prahu německé správní orgány a také mnohé německé jednotky odcházely směrem k demarkační linii Plzeň – Karlovy Vary. Ještě 9. května se v ranních hodinách bojovalo ve středu města, v Břevnově, na Zlíchově, v Hlubočepech a na Barrandově. Ale VHÚ tvrdí, že tankisté přijeli do města již svobodného!

Posudek je absolutně znehodnocen základní neznalostí autora, který tvrdí, »že je zcela upozaděn význam československé branné moci, která zorganizováním a provedením celonárodního povstání umožnila hladký průběh obsazení českých zemí spojeneckými armádami«. Autor neví, že Československo bylo od mnichovské dohody pouhým protektorátem Čechy a Morava německé říše, bylo okupovanou zemí s vládou a prezidentem v exilu. Termín branná moc definuje ozbrojenou složku, která brání státnost země. Část československé branné moci byla ve Velké Británii, část v SSSR. Vědec si plete čs. brannou moc s povstaleckým orgánem Vojenského velitelství Velké Prahy Bartoš, které bylo podřízeno ČNR. Tento přehmat vědeckého pracovníka dělá z celého posudku užitkový papír.

Přesto, že berličky vědeckých posudků jsou vetché, uspořádala se při odhalování desek 21. srpna cirkusácká show.

Tak jste to vnímala? Byla jste u toho?

Ano, také jsem si na zastupitelstvu neodpustila poznámku, že starosta jako syn diplomata (otcem starosty je bývalý velvyslanec Petr Kolář – pozn. aut.) snad by měl vědět, že takové akce se provádějí podle protokolu s pietou. Píšťalky a vyhánění občanů »puncovanými demokraty« byly víc než nedůstojné.

Kolik podpisů pod peticí vlastně máte? Petice započala již v roce 2015.

Je to cca 3000 podpisů. Přerušili jsme získávání podpisů, ale chtěli bychom po instalaci tabulek v tom pokračovat.

Mezi členy petičního výboru figurují známé osobnosti – dcera Ludvíka Svobody profesorka Zoe Klusáková Svobodová, předseda ČSBS Jaroslav Vodička. Které další?

Dalšími členy petičního výboru jsou Ivan Hrůza, dále Stanislav Hejduk, který například na jiné schůzi zastupitelstva dokazoval, že maršál nepřišel do osvobozené Prahy. Stanislav je pamětník, v Pražském povstání ho se skupinou českých občanů Němci použili jako živý štít. Takže on ty události prožil osobně. Dalším členem petičního výboru byl generálmajor Lokajíček, který bojoval s Ludvíkem Svobodou na východní frontě. Generálmajor nás již bohužel navždy opustil.

Co teď budete dělat dále?

Vzdor tabulkám budeme i nadále usilovat o pravdu a spravedlnost pro padlé bojovníky bojující proti fašismu a za naši svobodu.

Říkáte, že je třeba se omluvit Koněvově rodině. Budete například informovat Koněvovy vnučky Annu a Jelenu, které obě vloni přijely do Prahy?

Osobně si myslím, že by mohl petiční výbor v součinnosti například s Česko-ruskou společností, ČSBS a KV KSČM Praha požádat ruské velvyslanectví o předání našeho stanoviska rodině a ruskému Výboru veteránů. Ale nemám to s nikým ještě projednáno.

Monika HOŘENÍ

FOTO – autorka


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 65 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jaroslavprchal
2018-11-09 16:55
Paní Havelková se může omlouvat maximálně jménem svým a těch 3000
lidí, kteří podepsali petici. Jménem všech občanů metropole nikoliv.
hajek.jiri51
2018-11-08 09:57
130 000:100(?)?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.