Den, kdy to skončilo

Patřím ke generaci lidí, kteří se narodili v reálném socialismu začátkem 80. let minulého století. Letmo si pamatuji ona léta svého dětství. Do první školy jsem nastoupil v roce zvratů – 1989. Politice jsem v té době vůbec nerozuměl, a tak pro mě bylo nezvyklé, když jsem na začátku školního roku musel učitelkám říkat soudružko učitelko, ale už od prosince jsem směl říkat jen paní učitelko. Přišlo mi to zvláštní a vůbec jsem to nechápal. Stejně jako všichni ostatní prvňáci.

Navíc pro děti, které vyrůstaly na venkově, byla změna poměrů kdesi v Praze hodně vzdálená. Nicméně i k nám do malé vesnice dorazil vír převratu a revoluce, která se odehrála v Praze. Nešlo jen o změnu a styl vyučování na základní škole, ale že se vesnice začala rozdělovat na »my« versus »oni«. K oněm »my« patřili bývalí kariérní komunisté, kteří rychle běželi do Občanského fóra a cinkat klíči. Naproti tomu »oni« byli také komunisté, ale tací, kteří věřili ve spravedlivou společnost i sovětský socialismus, který v té době reálně selhával. V KSČ tito lidé nebyli z důvodu kariéry, ale z důvodu, že lze vybudovat spravedlivou společnost. Nastal tedy střet dvou skupin komunistů a vyhrát mohla jen jedna. Vzhledem k tomu, že historický vývoj byl nakloněn změnám, tak zvítězila skupina »my« a začali si říkat vítězové nad »oni« - poraženými.

Lze říci, že patřím ke generaci, která je poslední generací, jež byla letmo dotčena tehdejší reálně socialistickou dobou. Všude nám bylo předkládáno, že je to navždy. Zářné zítřky, lepší život, všude mír a jistoty. Doba pozdního socialismu, který byl ztělesněn přestavbou a novým myšlením, byla nádhernou dobou. Systém se postupně začal měnit v novou společnost, aby byla zachována důvěra směrem k lidem. Ta byla totiž hodně dlouhou dobu nahlodávána ať už různými represemi, zákazy, vztahem k cestování nebo nemožností »mluvit do všeho«. Jako malé děti jsme neměli ponětí, co dospělí vyvádějí, proč i v rodinách probíhá vzrušená diskuse. Až s odstupem doby, kdy jsem začal chápat svět ve všech barvách – tedy už po převratu, a to koncem »tunelářských« 90. let 20. století – mi došlo, že s pádem reálného socialismu do naší země přišel ryzí kapitalismus. Na vesnici jsme toho stejně moc neměli a trvalo přes 20 let od roku 1989, než se opravdu něco změnilo. Vlastně se něco změnilo hned v převratovém roce: mezilidské vztahy. Ty byly převratem postiženy nejvíce a právě u nich nastalo opravdové přetočení. Do doby roku 1989 měli lidé k sobě blíž. Aspoň na malé vesnici. Byť byli k sobě tmeleni například různými restrikcemi (nutnost sedět na schůzích a poté o tom mluvit u piva). Na onu dobu, která se dnes vykládá jako špatná, nejen já vzpomínám s láskou. Ne snad ani proto, že jsem byl dítě, ale proto, že se jednalo o dobu změn, které člověk zažije maximálně jednou za život.

Pohár nedůvěry k tehdejšímu systému ale přetekl v pátek 17. listopadu 1989. Tento den si pamatuji živě, i když mně bylo sedm let. V následujícím týdnu ve škole došlo k prvním změnám. Už to najednou nebyla doba, kdy by mělo být něco navždy. Všechno bylo jinak. Přišel totiž den, kdy to skončilo. Začala doba, kdy nic není navždy. Doba nejistot a života bez alternativ. Snad i právě proto rád vzpomínám na své dětství, kdy sice nebyla alternativa, ale mělo to být navždy.

Jan KLÁN, předseda OV KSČM Kutná Hora


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 77 hlasů.

Jan KLÁN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


joska.korinek
2018-11-18 18:34
Óó.motle.
o.motl
2018-11-18 12:34
Zatím jste bez banánu, Kořínku.
joska.korinek
2018-11-18 11:03
Frondo, jaroslavprchal není jen pokrytec. Je to typický pražský
namyšlený budižkničemu, sobecky posuzující stav společnosti pouze z
hlediska své osoby. V době, kdy dnešní miliardáři uchopili moc a
začali bezohledně rozprodávat státní a obecní majetky se domohl toho,
na co se nezmohl v době pokusu komunistů a „komunistů“ o
socialismus, a tak teď těm darebákům projevuje vděčnost. Asi stejně,
jako těm „komunistům“ z předlistopadu, aby jej nechali bloumat s
mikrofonem po světě.
fronda
2018-11-18 00:08
jaroslavprchal: Letos snad poprvé mocipáni přiznali, že české země
vždy byly chudší než Rakousko, Německo atd. A že dřívější
tvrzení o první republice jako desáté nejbohatší zemi byla lživá.
Za skoro 30 let kapitalismu se Západ dohnat nepodařilo. --- Cestovat do
nepřátelských zemí, které proti nám vedly studenou válku (a tím
způsobily řadu problémů), sledovat jejich propagandu? To se pak
nedivte, že vás a vám podobné nepustili do vedoucích funkcí. --- Teď
si cestujete a chodíte do kina, zatímco žoldáci a okupanti vyslaní
vaším režimem vraždí různě po světě tisíce a tisíce nevinných
lidí. Je pokrytecké připomínat víc než 60 let staré excesy.
jaroslavprchal
2018-11-17 20:48
fronda - Nevím, kam chodíte na takové hlouposti. Někdy jsem se měl
líp, někdy hůř, když musela žena zůstat doma kvůli nemocnému
dítěti a vydělával jsem sám na čtyři lidi, měli jsme se pár roků
docela blbě. Ale určitě líp než desetitisíce lidí vyhozených z
původních profesí za normalizace. A určitě mnohem líp než popravení
Milada Horáková a Heliodor Píka či umlácený Josef Toufar v
padesátých letech. Ale mohli jsme se mít všichni mnohem líp nebýt
komunistického režimu - srovnání s Rakouskem nebo západním Německem,
s nimiž jsme za první republiky drželi krok, ale potom už nikdy ne, je
více než výmluvné. Jenomže nešlo jen o kus žvance a auto. Pro mne
tvoří kvalitu života především to, jak můžu cestovat, co můžu
číst a vidět v kině a jaké mohu sdílet informace. Z toho
komunistický režim poskytoval běžnému občanovi velmi málo.
jaroslavprchal
2018-11-17 18:40
joska.korinek - A že vy "japní" jste to neudrželi.
o.motl
2018-11-17 16:29
Až se vám někdy podaří vyhnout se argumentům ad hominem a napíšete
něco k věci, pošlu vám doutník nebo banán. Můžete si vybrat,
Kořínku.
joska.korinek
2018-11-17 16:14
o.motle, sesypal se mimo jiné také proto, že takových nejapných
kecalů, jako jste vy, je u nás příliš.
fronda
2018-11-17 11:01
Jakeš je slušný člověk, ale slabý lídr. Neměl takovou autoritu,
jako např. Teng Siao-pching. A Jakešovi následivníci, Urbánek,
Mohorita, Svoboda, to byla úplná katastrofa. Kdo by něco takového
volil?
o.motl
2018-11-17 08:42
Když byl ten režim tak skvělej, proč se sesypal během měsíce a proč
komančové projeli na celé čáře první volby v roce 90?
hajek.jiri51
2018-11-16 22:58
Pane Prchal, my kteří jsme v něm prožili skoro 40 let, opravdu víme a
proto si vy, co "víte" můžete plkat, co chcete. I v čase
slouhů a poturčenců.
fronda
2018-11-16 22:06
jaroslavprchal si žil docela dobře, jak se před časem svěřil. I když
byl nepřítel, i když zuřila studená válka. Socialismus otevřel
pracujícím nebývalé obzory a možnosti.
fronda
2018-11-16 22:05
jaroslavprchal si žil docela dobře, jak se před časem svěřil. I když
byl nepřítel, i když zuřila studená válka. Socialismus otevřel
pracujícím nebývalé obzory a možnosti.
jaroslavprchal
2018-11-16 17:11
člověk, kterému bylo v roce 1989 sedm, může jen těžko hodnotit tzv.
socialismus. My, kteří jsme v něm prožili celých čtyřicet let, co
trval, a vzal nám nejlepší roky života, to vidíme úplně jinak.
o.motl
2018-11-16 13:20
Typickým příkladem přeměny systému v novou společnost, byl Palachův
týden v lednu 89. Soudruh Ondráček by mohl vyprávět.
Gartouzek
2018-11-16 12:37
Autor článku mne mile překvapil, že zde odložil svou sociologickou
kazajku. // K veřejnému zpívání některých písniček je potřeba
odvahy.
hajek.jiri51
2018-11-16 11:58
Pořád ta samá písnička. Komunisté. Ti co "náhle" změnili
názor, nikdy komunisty nebyli! Byli pouhými držiteli členských
průkazů KSČ či KSS. Kariéristé pro které kdo nekradl, okrádal
vlastní rodinu. To oni vyměnili ideál za žvýkačku. Dávno před 1989
rokem.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.