Ilustrační foto - wikimedia commons

Rohingové odmítají odejít z Bangladéše

Stovky běženců z muslimského etnika Rohingů demonstrovaly v uprchlickém táboře v Bangladéši proti plánu na svůj návrat do Barmy, odkud během loňska utekli před násilím. Bangladéš a Barma se totiž dohodly, že zahájí repatriace první skupiny z více než 700 000 Rohingů, kteří na bangladéšské území od loňského srpna přišli.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a mezinárodní organizace pro lidská práva vyjádřily obavy o bezpečnost Rohingů v případě jejich návratu do Barmy. Bangladéšské úřady již dříve uvedly, že nebudou nikoho k návratu nutit. Úřady převážně buddhistické Barmy neuznávají Rohingy jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva. Když rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili na řadu stanovišť barmské policie, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku a genocidu.

Nikam nepůjdeme!

»Všechno jsme pro vás zařídili, je zde přistavených šest autobusů, máme zde nákladní auta, máme potraviny. Nabízíme vám vše, co potřebujete. Pokud s tím souhlasíte, dovezeme vás na hranici, do tranzitního tábora,« hlásal tlampačem v rohingském uprchlickém táboře bangladéšský migrační úředník. »Nikam nepůjdeme!« odpověděly mu stovky hlasů včetně dětských. Na seznamu 2200 lidí, kteří se mají do Barmy vrátit jako první, je i 25letá uprchlice Setáre se svými dvěma dětmi ve věku čtyři a sedm let. Její rodiče na seznam ale zapsáni nebyli. Žena prý nikdy o návrat do Barmy nežádala a ráno poslala jako obvykle své děti do školy, kterou v uprchlickém táboře v Bangladéši provozují humanitární pracovníci. »Zabili mého manžela, teď žiji se svými rodiči. Nechci se vrátit,« řekla agentuře AP Setáre, která raději uvedla pouze své křestní jméno.

Su ťij odebrali ocenění

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) odebrala barmské vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij své nejprestižnější ocenění Velvyslankyně svědomí. Su Ťij podle AI porušila lidská práva, když se nepostavila proti násilí vůči muslimské menšině Rohingů, uvedla v pondělí Reuters. Su Ťij bývala svého času oceňována jako bojovnice za demokracii. Poté, co v srpnu 2017 propukl masivní exodus Rohingů z Barmy, byla ovšem »za mlčení« zbavena řady mezinárodních poct. Ocenění udělila AI Su Ťij v roce 2009, kdy byla politička v domácím vězení coby vůdkyně opozice proti barmské vojenské vládě. Po propuštění dovedla v roce 2015 svou stranu k vítězství ve volbách a následující rok sestavila vládu. Podle AI Su Ťij selhala, když se nezastala Rohingů a »bránila bezpečnostní síly před pohnáním k zodpovědnosti« za násilí proti této menšině. »Jde o ostudnou zradu hodnot, které Su Ťij kdysi hájila,« uvedla AI.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 5 hlasů.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.