Ilustrační FOTO - Pixabay

Češi jsou k násilí na dětech tolerantnější než jinde

V ČR se podle kvalifikovaných odhadů dostane pomoci pouze deseti až 15 procentům dětí, které v rodině zažívají bití nebo násilí a jsou evidovány úřady. Velké množství dětí zasažených domácím násilím se však do evidence ani nedostane.

Před konferencí Mluvme spolu o násilí to novinářům řekla Petra Wünschová, ředitelka centra LOCIKA zaměřeného na odbornou péči pro děti zažívající domácí násilí. Problémem jsou nejenom nedostačující finanční prostředky, ale také nedostatek nástrojů k rozpoznání problému.

O násilí v rodinách se podle Wünschové v ČR velmi málo mluví. »Chybí také nástroje pro lékaře a pedagogy, aby včas uměli násilí v rodině rozpoznat, protože rodina sama to násilí považuje za normální,« prohlásila ředitelka centra LOCIKA. Podle klinické psycholožky Leony Jochmannové pak učitelé či lékaři zaměňují příznaky posttraumatické stresové poruchy způsobené násilím s poruchami chování či ADHD, tedy poruchou pozornosti s hyperaktivitou.

V nedávném průzkumu Dětského fondu OSN (UNICEF) uvedlo podle Wünschové 14 procent dětí, že se v rodině setkávají s násilím. »Pokud si to zkusíme převést do skutečných čísel, mluvíme zhruba o 175 000 dětí v českých domácnostech, přitom statistiky ministerstva práce a sociálních věcí evidují 2500 dětí,« prohlásila ředitelka centra. Ani těmto dětem se pak podle ní neumí účinně pomoct.

Je plácnutí na zadek fyzický trest?

Také zastupující šéfka odboru rodinné politiky ministerstva práce Linda Sokačová připustila, že dětí zasažených násilím je více, než uvádějí oficiální statistiky. Podle ní se ale daří případy odhalovat lépe než v minulosti. Ministerstvo se v tomto ohledu zaměřuje zejména na prevenci a vzdělávání sociálních pracovníků. Za důležitou pak považuje Sokačová především spolupráci mezi školami, obcemi a orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Podle Wünschové jsou problémem také finance. Násilí na dětech je dlouhodobě podhodnocené. Péče o jedno dítě, které zažívá domácí násilí, stojí podle ředitelky centra LOCIKA zhruba 30 000 korun ročně. »Když si vynásobíte 2500 tímto číslem, dostáváme se k roční alokaci 75 milionů na to, aby v České republice byla poskytnuta alespoň základní pomoc těm dětem, které zažívají násilí,« uvedla.

Ke zlepšení situace nepřispívá ani to, že jsou lidé v ČR nadále k násilí na dětech tolerantnější než jinde. Z letošního výzkumu Ligy otevřených mužů (LOM) a výzkumné agentury Nielsen Admosphere vyplynulo, že téměř dvě třetiny českých rodičů při výchově dětí používají fyzické tresty. Polovina z nich nejčastěji přistupuje k plácnutí na zadek či přes ruce, pětina dá pohlavek či facku. Přes dvě pětiny Čechů (43 procent) ale facku či plácnutí za fyzický trest nepovažují. Přístup české populace k fyzickému trestání se za posledních pět let nezměnil.

 


Pomoc je roztříštěná, chybí správný tah na branku

Otázky Haló novin pro místopředsedkyni sněmovního sociálního výboru Hanu Aulickou Jírovcovou (KSČM)

Podle průzkumu se v českých rodinách setkává s násilím zhruba 175 000 dětí. Jak na vás toto číslo působí? Čím si to vysvětlujete?

Toto číslo působí hrozivě, pak mě však vyvstává otázka, proč samotné MPSV ve svých oficiálních statistikách uvádí číslo 2500 dětí, což je opravdu rozdíl. Všichni jsme si vědomi, že statistiky mají své chyby, a bohužel i v tomto případě. Otázka je, z jakého modelu zjištění jednotliví zástupci vycházejí. Každopádně to nemění nic na faktu, že jakýkoliv počet dětí, které se setkávají v rodině s násilím, je velice špatný. Asi nemůžeme hovořit o pár faktorech, jenž jsou důsledkem chování rodin k dětem, je však pravda, že situace v rodinách i v celé společnosti se u nás zhoršuje, především v oblasti chování i znehodnocování hodnot rodiny i celé společnosti.

Souhlasíte s tím, že lidé v ČR jsou k násilí na dětech tolerantnější? Je plácnutí na zadek trestem, při němž se již má mluvit o násilí?

Je to nesmysl. ČR patří mezi špičku v péči o ohrožené děti, i když je stále snaha převzít modely z jiných evropských zemí, kde nám však náš systém paradoxně opravdu závidí. Otázka je spíše, jak vysvětlujeme pojem násilí. Osobně plácnutí na zadek za násilí nepovažuji, samozřejmě pokud se dítě neřeže hlava nehlava. Naopak ústup některých zemí od hodnotových mantinelů přináší do samotné výchovy i vývoje dítěte velký problém. Dítě nezná hranice, je učeno, že může vše, a rukojmí takového rodinného soužití se pak stávají spíše rodiče. Normální člověk by nikdy nepřipustil, aby se dítěti ubližovalo, a to jak svému, tak cizímu, ale myslím, že hranice a mantinely děti ve své výchově prostě potřebují.

Co je podle vás potřeba udělat, aby se situace ohledně násilí na dětech v českých rodinách zlepšila?

Přední odborníci hovoří o příkladech, musím ale říci, že mám velké obavy, že v naší společnosti vládnou zcela jiné hodnoty. Především bychom měli všichni vědět, že jakékoliv násilí je špatné, pokud se pak dotýká dětí, je to neodpustitelné. Nejdříve si musíme odpovědět na příčiny násilí a také nezaměňovat obsah. Je zde mnoho okolností, které se do všeho mísí. Násilí může být i psychická záležitost a často je příčinou rozvod rodičů, nebo nepatrná odlišnost od ostatních dětí. Jsem přesvědčena, že bychom měli k těmto záležitostem nechat mluvit především odborníky, kteří řeší právě následky a znají z praxe reálnou situaci. Bohužel se ale často nechávají hovořit spíš organizace, které, ač snahu pomoci mají, nejsou odborně erudované a nadělají ve své snaze spíše více zkázy než užitku. Hovořme otevřeně o reálné situaci a hledejme správné cesty. Zatím mám však pocit roztříštěné pomoci, a ne správný tah na branku.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 7 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-11-23 23:45
Tady bych čekal vyjádření pana Gartouzka, kterého v oblasti výchovy
maximálně respektuji. A když už jsem u toho, co je s panem Martinem
Harfou? Doufám že mu došla pouze trpělivost.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.