Turistický cíl Buzludža na vrcholu hory ve výšce více než 1400 metrů nad mořem

Bulharský architektonický zázrak Buzludža fascinuje

Je to létající talíř z betonu umístěný na vrcholku hory: stavba Buzludža fascinuje turisty a mezinárodní experty, kteří chtějí tento objekt zachránit.

Gigantický kruhový prostor, který byl dříve schopen pojmout 400 návštěvníků najedou, byl otevřen v roce 1981 jako symbol triumfujícího socialismu. Dosud se vznáší nad svým podstavcem ve výšce přes 1400 metrů nad mořem v horách v centrální části země. Mramor a měď byly při stavbě použity jako obklad na 75 000 tun betonu a ocel a sklo doplňovaly tento architektonický zázrak, který má v průměru asi 60 metrů a jehož rudou hvězdu bylo možno za dobré viditelnosti pozorovat až v Rumunsku nebo Řecku.

Výkvět architektury porostlý plevelem

Po převratu v roce 1989 byla stavba opuštěna a v současnosti na ní roste plevel. Metodicky byla také zbavována svých vzácných okras. Létající talíř, dlouho známý pouze některým turistům, které sem přitahovala podivuhodnost místa a pozůstatky socialistických plastických sloganů na zdech, nyní začal zajímat mezinárodní experty zabývající se ochranou kulturního dědictví. »Se svým brutalistickým slohem to je skutečně architektonický výkvět 20. století. Tento památník je naprosto výjimečný svými rozměry a svou silou,« zdůrazňuje Laurent Levi-Strauss, bývalý zástupce ředitele sektoru ochrany kulturního dědictví při UNESCO. Podle britského architekta Grahama Bella to je »neuvěřitelně impozantní, ale také neuvěřitelně smutná stavba, která chátrá«.

Velmi ohrožená lokalita

Nevládní organizace Europa Nostra, jejíž experti nedávno místo navštívili, zařadili Buzludžu mezi sedm nejvíce ohrožených lokalit v Evropě. »Je součástí evropského kulturního dědictví, ale Evropa sotva ví o její existencí,« říká Bell. Podle Europa Nostra ještě může být stavba částečně zachráněna, především díky evropským fondům. Inženýr Mario Aymerich z ústavu Evropské investiční banky vyjádřil své nadšení a zdůraznil, jaká novátorská řešení byla kdysi použita při konstrukci průhledné kupole budovy.

Vítaný zájem

Tento mezinárodní zájem vítají někteří bulharští zastánci záchrany památky včetně jejího konstruktéra Georgiho Stoilova. »Je dobře, že se o to Evropa zajímá, protože Bulharsko se nezajímá vůbec,« říká devětaosmdesátiletý architekt. Buzludža nikdy nepatřila mezi priority bulharské vlády, která od 90. let minulého století nastolila úsporný režim a nechce se jí investovat prostředky do této budovy. Zájem o Buzludžu oživila teprve mladá architektka Dora Ivanovová, která se již čtyři roky snaží přesvědčit experty, že »není možné tak unikátní a působivé architektonické dílo ponechat v takovém stavu«. »Nejde o to, aby se budova restaurovala s cílem oslavovat socialismus, ale o to, aby se zachovala a svědčila o historii Bulharska,« dodává. Rovněž Levi-Strauss soudí, že by se budova mohla využívat pro vzdělávací účely, pro konference a koncerty. Buzludža byla postavena u příležitosti 90. výročí založení Bulharské socialistické strany.

(ava, čtk)

FOTO - WikimediaCommons


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.2, celkem 5 hlasů.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-11-28 00:43
Zdá se že rozum ještě úplně nevyhynul.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.