Rozhovor Haló novin s poslancem Vladimírem Koníčkem (KSČM)

Zákonodárci by měli konečně rozšířit pravomoci NKÚ

Na poslední schůzi Poslanecké sněmovny jste byl zvolen do širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, nové funkce se ujmete začátkem prosince. S jakými pocity budete opouštět dolní komoru, kde jste působil od roku 2002?

Se smíšenými. Ve Sněmovně jsem už páté volební období a poprvé nejsme jako strana a poslanecký klub v roli opozice. Před půl rokem jsme podpořili vznik nové vlády, a to je prozatím příliš krátká doba na nějaké hodnocení této pozice. Takže mě trochu mrzí, že u toho nebudu, když na konci volebního období budou kolegové hodnotit výsledky. Na druhou stranu je pro mě nová pozice výzvou, po šestnácti letech na stejném pracovišti se skoro těšíte na něco nového.

Vraťme se ještě k vaší volbě do vedení NKÚ. V tajné volbě jste obdržel 129 hlasů ze 154 odevzdaných hlasovacích lístků. Překvapil vás tento počet?

Potěšil. Dostat přes osmdesát procent hlasů je určitě pro každého, kdo byl zvolen v tajné volbě, dobrá zpráva. Také z toho můžu vyvozovat, že jsem byl zvolen průřezově přes celé politické spektrum, žádný z devíti klubů mě před hlasováním neodmítl a já to beru také jako ohodnocení mé dosavadní práce. Ta volba probíhá na návrh prezidenta NKÚ a Sněmovna takovým počtem hlasů potvrdila, že s předloženým návrhem souhlasí.

NKÚ je ústavní instituce, která má na starosti kontrolu nakládání s penězi a majetkem státu. Ve Sněmovně jste působil především v kontrolním výboru, dvakrát jste byl jeho předsedou. Dá se tedy říct, že kontrola je vám blízká...

Ještě před vstupem do Sněmovny jsem působil i na úrovni samosprávy v kontrolním výboru zastupitelstva v Uherském Hradišti, ale ve Sněmovně jsem začínal jako středoškolský učitel ve školském výboru. Kontrolní výbor vznikl až v roce 2006, vlastně na mě tak nějak zbyl, protože učitelů bylo vždycky v našem klubu víc než míst ve školském výboru. A určitě nelituji, protože to byla zajímavá práce a »přičichl« jsem k velkému množství témat, kterými jsme se za těch uplynulých dvanáct let na kontrolním výboru zabývali. Můžu třeba připomenout téma státní pokladny, systému pro správu státních financí, to sledoval kontrolní výbor od úplného počátku, poprvé se tím zabýval v roce 2007, naposledy před měsícem, a určitě to téma nepustí ze svého hledáčku. Nebo nákupy zdravotnické techniky v nemocnicích. V roce 2009 jsme to poprvé otevřeli na upozornění paní doktorky Dernerové, nynější senátorky. A nebýt tlaku výboru a pečlivé práce bývalého kolegy Hovorky by ministerstvo zdravotnictví určitě zaujalo raději pozici mrtvého brouka.

Myslíte si, že vám tyto zkušenosti pomohou při vaší práci v NKÚ?

Určitě, vždyť závěry NKÚ tvořily největší podíl na projednávaných bodech programu jednání kontrolního výboru. Každoročně jsme nejméně čtvrtinu všech závěrů projednali a zkontrolovali tak, jestli vláda plní svá vlastní usnesení k závěrům NKÚ a realizuje nápravná opatření.

Přibližte čtenářům náplň činnosti širšího vedení NKÚ.

Do vedení NKÚ se počítá prezident, viceprezidentka a patnáct členů Kolegia. Jedním z těch patnácti členů se mám příští týden stát složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Kolegium jako celek schvaluje plán kontrolní činnosti na příslušný rok, návrh rozpočtu i závěrečný účet kapitoly úřadu, výroční zprávu a kontrolní závěry. Každý člen Kolegia má za rok přiděleny asi tři kontrolní akce, vykonává kontrolu, řídí kontrolní činnost a vypracovává kontrolní závěry.

Čemu konkrétně se budete věnovat? Je něco, na co byste se chtěl zaměřit?

Jak jsem již říkal, kolegium přijímá na konci každého roku plán kontrolní činnosti na další rok a jednotlivým členům jsou přidělovány kontrolní akce. Některé z letošního roku budou probíhat ještě na začátku roku příštího a nevím, kolik z těch na příští rok už je přidělených. Určitě ale na mě nějaká zbude. Pokud jde o oblast, tak tu nemám nijak vyhraněnou, za dvanáct let jsem v kontrolním výboru byl zpravodajem ke kontrolním závěrům z nejrůznějších oblastí, takže se nechám překvapit.

Pokud byste se měl ohlédnout za svou poslaneckou činností, na co budete vzpomínat nejraději?

Určitě na své začátky, v roce 2002 mě posadili mezi zkušené matadory. Z jedné strany jsem měl Karla Vymětala, od kterého jsem začal okoukávat finesy ohledně jednacího řádu Sněmovny. Z druhé byl mým sousedem Václav Exner, který mě udivoval svou připraveností na projednávání jakékoliv zahraniční smlouvy. Určitě budu vzpomínat i na další kolegy z klubu, vždyť nás bylo v mém prvním volebním období 41.

Naopak, na co nerad vzpomínáte?

Když si vzpomenu na konflikt mezi kontrolním výborem a bývalým prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Františkem Dohnalem, je mně smutno z toho, že místo věcného řešení v rámci projednávání na kontrolním výboru se věc nakonec probírala především v médiích a dokonce skončila až u soudu. A ve svém důsledku poškodila obě ústavní instituce.

O co tenkrát šlo?

Kolegium NKÚ v roce 2009 při projednávání státního závěrečného účtu NKÚ za rok 2008 upozornilo na nehospodárné nakládání s prostředky v rámci rozpočtu úřadu, kontrolní výbor sestavil kontrolní skupinu pro prověření těchto skutečností, ale pan prezident Dohnal odmítl vydat kontrolní skupině podklady pro provedení kontroly. Spor řešily i soudy a v roce 2012 to skončilo pravomocným rozhodnutím, po kterém musel prezident Dohnal opustit funkci.

Teď se pro změnu zase neshodnete s předsedou Úřadu pro kontrolu hospodaření politických stran a hnutí...

To je úplně jiná situace. Je sice pravda, že jsme už druhým rokem neschválili rozpočet úřadu, ale bylo to vždy po podrobném projednávání, kdy nám pan předseda nebyl schopen některé položky rozpočtu vysvětlit. A přiznávám, u mě je to i trošku osobní, protože jsem byl jedenáct let u toho, když kontrolní výbor prováděl kontrolu výročních finančních zpráv. Rukama mně za ty roky prošlo víc než tisíc výročních finančních zpráv politických stran a hnutí, a když vidím, že my jsme tu kontrolu vykonávali zdarma, jen, jak říkáme my učitelé, »v rámci úvazku«, tak považuji těch čtyřicet milionů ročně na chod Úřadu pro kontrolu hospodaření politických stran a hnutí za nehospodárně použité peníze. A také mně vadí, že úřad používá dvojí metr. Po minulých parlamentních volbách udělil pokutu podnikateli, který prodával trička proti Babišovi a nezaregistroval se jako třetí osoba pro vedení kampaně. A vůbec neřešil e-shop, ve kterém prodávali také v době předvolební kampaně trička proti KSČM a taktéž nebyli zaregistrováni jako třetí osoba pro kampaň.

A nějaké nedodělky?

Vzhledem k mému budoucímu působišti jeden cítím, a to rozšíření pravomocí NKÚ. Skoro v každém volebním období je takový návrh předložen, v některých případech Sněmovna dokonce schválila i finální podobu, ale zákon narazil v Senátu, protože to vyžaduje zároveň změnu Ústavy. Teď je opět ve Sněmovně nový návrh a já věřím, že se konečně podaří schválit, aby mohl Nejvyšší kontrolní úřad kontrolovat i majetek obcí a krajů, případně takových organizací, jako jsou Česká televize a Český rozhlas.

Ve Sněmovně vás nahradí bývalá poslankyně a stínová ministryně životního prostředí Marie Pěnčíková. Nahradí vás i v obou výborech, v nichž působíte?

Ve výboru pro životní prostředí zcela určitě, je to její téma. A jestli i v kontrolním, to se teprve bude domlouvat. Možná se provedou v rámci klubu ještě nějaké další změny, protože po mně zůstane také volné místo v komisi pro kontrolu odposlechů, takže těch možností je víc.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 26 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.