Tuzemští a zahraniční účastníci konference o svobodě slova v Evropském domě.

Svoboda slova je svobodou informací

Svoboda slova je pošlapávána a ohrožena. V zemích východní a střední Evropy včetně Německa - ačkoli situace má v každém státě vlastní rysy - nemohou některé názory v médiích vůbec zaznít nebo jsou systematicky marginalizovány, jejich nositelé nálepkováni a vyčleňováni ze sdělovacích prostředků hlavního proudu. Takto vyzněl hlas několika tuzemských a zahraničních novinářů, kteří v úterý 27. listopadu promluvili o své práci v pražském Evropském domě.

»Je důležité umět si z informačního rybníka vybrat a hledat to, co je pravda,« řekl v úvodu konference nazvané »Braňte svobodu slova!« poslanec Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček (KSČM), jenž akci zaštítil. »Musíme se snažit minimalizovat ‘hlas pornoherce’ (míněn představitel spolku Evropské hodnoty – pozn. red.), uvažovat vlastní hlavou a vybírat si skutečné informace. A také přijít k evropským volbám v květnu 2019, abychom vůbec něco mohli ovlivnit,« vyzval politik. Konference se konala také s podporou prvního místopředsedy ÚV KSČM Petra Šimůnka.

»U nás spíše musíme hájit svobodu slova proti novinářům,« poznamenal sarkasticky mediální odborník a také novinář Petr Žantovský, jenž svobodu slova chápe jako svobodu informací. Líbí se mu vymezení pojmu od někdejšího generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, kdy svoboda slova je právem vědět.

Výzva českým příznivcům Euromajdanu

To Ruslan Kocaba, ukrajinský opoziční novinář, jenž je znám čtenářům Haló novin z rozhovorů, naráží na obrovská omezení svobody slova ve své vlasti. Za výzvu k bojkotu mobilizace na Ukrajině byl v květnu 2016 uznán soudem vinným, dostal 3,5 roku odnětí svobody a ve vazbě strávil 524 dní. Kocaba byl obviněn z vlastizrady, Amnesty International jej označila za vězně svědomí.

Kocaba reagoval na aktuální incident v Kerčském průlivu. Za vším vidí snahu prezidenta Petra Porošenka o zvýšení svého ratingu před prezidentskými volbami, když se netěší velké podpoře voličů, a také záminku pro zablokování nepohodlných sdělovacích prostředků, právě takových, jako je TV kanál NewsOne, v němž Kocaba moderuje vlastní pořad. »Porošenko chce ostudný stav politických záležitostí na Ukrajině vykompenzovat válečným stavem. Jak víte, Ukrajina zaujímá nejhorší příčky v dětské úmrtnosti, korupci, šíření TBC, AIDS… Nevidíme známky zlepšení ekonomické situace. Sociální a zdravotnický systém byly rozbity – já tomu říkám genocida,« pravil. Válka není jen obchod se zbraněmi, ale také odpoutání od témat, která zajímají všechny občany.

Zleva J. Kohlíček, A. Bekmatov a A. Malmač.

Nad NewsOne stále visí hrozba zákazu činnosti. Reportéři nemohou natáčet ve vládní čtvrti, jinak na ně přiběhnou neonacisté a dojde ke střetu. Proto se Kocaba obrátil na české podporovatele Euromajdanu, jmenovitě Karla Schwarzenberga, Ivana Gabala, Fedora Gála, Michaela Kocába ad., aby nyní podpořili napadané a pronásledované ukrajinské novináře proti těm, kteří chtějí omezit jejich svobodu slova.

Mediální trhu se zmocnila oligarchie

Situace se svobodou slova se zhoršila v Moldavsku, jak informovala novinářka na volné noze Natalia Skurtulová. Odposlouchávání telefonů a sledování novinářů, jejich vydírání, zadržování či zákaz vstupu do země je prý častým jevem. Mediálního trhu se zmocnila oligarchie. Květnového pochodu »Za svobodu slova« v hlavním moldavském městě se účastnilo jen asi pět desítek účastníků, předseda tamního parlamentu akci odsoudil. Proto roste obliba tzv. občanského žurnalismu, kdy lidé sami jsou aktivní na internetu.

Svoboda slova je pošlapávána i v Lotyšsku, členské zemi EU, jak zdůraznil lotyšský novinář Alexandr Malmač. Tento proces započal na přelomu 80. a 90. let, na úsvitu lotyšské samostatnosti, kdy odpůrci Sovětského svazu zaujali nejvlivnější pozice v médiích. Omezování svobody slova má tendenci k zostření tehdy, pokud se zhoršuje ekonomická situace či narůstají třenice mezi ruskojazyčným a lotyšským obyvatelstvem v této pobaltské zemi. »A za plíživé ukrajinizace Pobaltí. Tato ‚válka‘ vyvrcholila, když vláda zlikvidovala vyučování v ruském jazyce.« Novináři jsou trestně stíháni, a to pod absurdními záminkami, že například šíří rasovou nenávist, přechovávají střelivo či dětskou pornografii. »Jakákoli kritika Lotyšska může být vyhodnocena jako (nežádoucí) pomoc Rusku,« uvedl Malmač.

Podobný atak na všechny, kteří mají nedostatečně prozápadní názor, probíhá i na Slovensku. Podle editora serveru Zem a Vek Artura Bekmatova probíhá u našich východním sousedů »hon na konspirátory, ruské agenty«. Kdo se odchýlí od západního pohledu, je ostrakizován. »Například předseda Slovensko-ruské společnosti Ján Čarnogurský je některými lidmi označován za veřejného nepřítele, který by měl mít zakázán přístup do médií. Vylučováni z médií hlavního proudu jsou analytici František Škvrnda a Eduard Chmelár,« uvedl Bekmatov konkrétní příklady, kdy svoboda slova na Slovensku pořádně drhne, přičemž »deformování veřejné diskuse« se děje i na akademické půdě.

Ukrajinizace i v Německu

Vzniká mylný dojem, že toto jsou »jen« projevy v postsocialistických zemích, jenže zkušenosti německého novináře Ulricha Haydena jsou stejného druhu. S ukrajinskou krizí se situace v německých médiích zhoršila, tisk nabral antiruské tendence. Uvedl pro to několik důkazů: ukrajinský velvyslanec v Německu je v německých médiích citován bez komentáře; na aktuální krymské události reagují německá média agresivněji než samotní němečtí politici. Cílem je podle Haydena další zbrojení pro NATO. »‘Putin je hrozný‘, píše se v německých médiích, aniž by se cokoli kritického řeklo k soudobé ukrajinské moci. Němečtí diváci a čtenáři nedostávají všechny informace. Nevědí třeba, že 20 ukrajinských měst je bez horké vody, že jsou ukrajinští opoziční žurnalisté v kriminále – kauza Ruslana Kocaby v německých médiích nezazněla,« uvedl na konferenci.

Hayden v roce 2015 natočil film o masakru v Oděse 2. 5. 2014 (informovali jsme o tom, Hayden před časem poskytl našemu listu rozhovor – pozn. red.). Ten se však nedostal do německé distribuce. I v Německu podle něho probíhá ukrajinizace, a to například na sociálních sítích, kam vstupují, prý brutálně, ukrajinští aktivisté a hrubě nálepkují každého, kdo vyjádří jiný než protiruský názor. »Němci slíbili Ukrajincům, že budou mít lepší život, a teď Německo nechává Ukrajinu utopit ve studené vodě. Německo přispívá k tomu, že na Ukrajině se dostávají dopředu fašisté,« poznamenal německý novinář.

Ruský novinář Andrej Babickij odmítl kritiku, že by v Rusku byla omezována svoboda slova od mocenských orgánů. »Není to tak docela pravda. Pro kandidáty liberálního tábora je ochotno pracovat jen pár procent obyvatel, a toto publikum má svá vlastní média, například Navalnyj má vlastní kanál na YouTube,« konstatoval s tím, že mediálních platforem, z nichž zaznívá kritika prezidenta Putina, je dost, každý mediální tábor má svou platformu a ty odpovídají jejich váze ve společnosti.

Se svými zkušenostmi vystoupil také redaktor českých Parlamentních listů Jan Rychetský. Setkává se například s trendem, že mnozí občané se bojí z existenčních důvodů vyjadřovat veřejně své názory, pokud jsou jiné než mainstream – proto se raději skrývají za anonymy. Poněkud lepší obrázek nastínil srbský novinář Teša Tešanovič, podle něhož se situace se svobodou slova v Srbsku nejeví tak dramatická jako jinde, neboť v zemi prý není problém, aby novináři volně psali o neuralgických tématech současnosti - Krymu, Ukrajině, Sýrii apod.

Ideologická diverze?

Ohrožení svobody slova je rozprostřeno, někde probíhají represe, jinde ostrakizace slovy »to jsou dezinformátoři, agenti Kremlu…«, shrnul konferenci někdejší diplomat a publicista Jaroslav Bašta (ČSSD). Kde to má kořeny? »Vzpomněl jsem si na někdejší pojem ideologická diverze. Tehdy na to byli odborníci z tajných služeb, dnes na to máme Evropské hodnoty, servery Neovlivní, Konspirátoři aj. Ty rehabilitovaly jeden z nejohavnějších principů totalitarismu,« je přesvědčen Bašta.

»Vracíme se k ideologické diverzi?« navázal na oprášení pojmu europoslanec Kohlíček a zakončil konferenci slovy, že tato »diverze« odkrývá absolutní hloupost těch, kteří se snaží zglajchšaltovat názory lidí.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 18 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.