Rozhovor Haló novin s Jiřím Dolejšem, poslancem PS PČR za KSČM

Zaujal nás projekt rekomunalizace vodáren

Byl jste nedávno s delegací rozpočtového výboru PS PČR na návštěvě Bundestagu, vy sám jste delegaci dokonce vedl. Přijeli jste se inspirovat ohledně tou dobou v SRN aktuální »výroby« rozpočtu?

Ano. Tyto návštěvy parlamentních delegací slouží ke vzájemné výměně informací a zkušeností. A německý parlament v tyto dny skutečně zrovna schvaloval návrh spolkového rozpočtu na rok 2019. Kromě přijetí na našem partnerském rozpočtovém výboru jsme ale navštívili i spolkové ministerstvo financí a spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí, tedy klíčové resorty momentálně spravované koaličními sociálními demokraty. S námi ale diskutovali na resortech státní tajemníci, kteří v Německu skutečně plní nadstranickou, odbornou roli...

Spolkový rozpočet na rok 2019 byl definitivně schválen již 16. listopadu. Aktuálně jsou veřejné finance v Německu v přebytku, a to nejen územní rozpočty a penzijní systém (tedy jako v ČR), ale již několik let je v přebytku i rozpočet federální. Finanční plán ale počítá do roku 2022 se zpomalením německé ekonomiky, a tedy i se zpomalením veřejných příjmů. To je důležité i pro ČR s ohledem na silnou provázanost ekonomiky obou našich zemí. S Německem máme kladné saldo obchodní výměny, ovšem pokud jde o vývoz a dovoz kapitálu, tak je tomu naopak. I když v poslední době došlo k významným akvizicím, např. Křetínského do hnědého uhlí či Agrofertu do chemie.

Aktuálně v Německu běží projednávání možnosti korekcí reforem Agendy 2010, na které navazovala reakce na krizi v roce 2009. Do roku 2020 má Německo ambici snížit veřejný dluh na úroveň maastrichtského kritéria (60 % HDP). Spory jsou kolem udržení reforem pracovního trhu, tzv. Hartz IV. Růst mezd dosahuje totiž jen dvě až tři procenta. Upraveny mají být parametry penzijního systému do roku 2025 (zejména zastropování plateb a růst penzí). V Německu nemají univerzální pojištění a státní pilíř kryje pouhých 63 % starobních důchodů, věk odchodu do penze je tu 67 let. Sazba pojistného činí 18,6 % ze základu a z těchto odvodů jsou hrazeny státní penze jen ze 60 %. Zbytek je uhrazen z daní. Na 16 milionů zaměstnanců má pojistné smlouvy u tzv. Riesterových fondů. Tradičně silné je zde i zaměstnavatelské pojištění na stáří (die Betriebsrente), poskytované jako benefit zejména ve velkých podnicích. To vše samozřejmě ovlivňuje představy o udržitelnosti veřejných financí.

Oč je složitější role šéfa delegace, jak byla naše delegace přijata německou stranou a jakou roli zde hrají meziparlamentní skupiny přátel? Sepisujete pak zprávu pro náš zákonodárný sbor?

Hodně záleží, na jaké úrovni byla taková delegace vyslána. Nejvyšší úrovní je, pokud přijede předseda Poslanecké sněmovny. Taková návštěva bývá přijata na srovnatelné úrovni i druhou stranou. Současný předseda Radek Vondráček byl na pracovní cestě do Berlína v únoru t. r.

Pokud má mise plnit důležité konkrétní úkoly, pak s ní většinou jede některý místopředseda sněmovny a také předseda příslušného odborného výboru. Pokud se jedná o ekonomické otázky, provází takovou misi i delegace podnikatelů. Na té nejzákladnější úrovni jde o delegaci členů příslušného výboru, jejíž složení schvaluje příslušný výbor a do plánu cest Sněmovny je zarámuje výbor organizační.

Informační výstup z takové delegace slouží členům výboru, tedy není projednáván v plénu Sněmovny. Poslanec v roli vedoucího delegace vede jednání a reprezentuje delegaci. Někdy to znamená i pracovní jednání navíc. Na této krátké návštěvě to ale nebylo zapotřebí.

Pokud jde o meziparlamentní skupiny přátel, tak ty jsou základní platformou pro diplomatické aktivity poslanců, ale i ve vztahu k zastupitelským úřadům. Já jsem členem skupiny česko-německé, jejíž předsedou je poslanec Mikuláš Peksa (Piráti). Z německé strany existují obdobně »Parlamentariergruppen«, kde pro 19. volební období stojí v čele skupiny česko-slovensko-maďarská poslankyně Renata Alt (FDP), která je původem ze slovenské Senice. Dříve existovala samostatná skupina německo-česká.

Jaké jsou tedy rozdíly mezi přijímáním rozpočtu velmoce jako SRN a u nás? A jaká je pozice partnerské Die Linke. k těmto otázkám?

Tak v Německu je samozřejmě odlišná politická i sociálně ekonomická situace. S pohodlnou většinou tam vládne velká koalice křesťanských demokratů (spravují 12 resortů) a sociálních demokratů (ti mají polovinu resortů). Tato velmoc vytváří nominální HDP přibližně 20x větší než ČR, to je opravdu jiná váhová kategorie... Na hlavu dosahuje ČR oproti Německu zhruba polovičního výkonu! Aktuální zpomalení německé ekonomiky je ale výraznější než u nás. Vloni rostl tamní HDP 2,2 %, podzimní predikce na příští rok dosahují už jen 1,3 % a aktuální čísla nejsou nijak povzbudivá. Vývoj produktivity práce stagnuje.

Proto je otázka, jak budou použity rezervy, které Německo nyní vytváří z přebytku příjmů nad výdaji (hovoří to o tzv. stínovém rozpočtování). Citlivé problémy s migrací jsou rozpočtovány kolem pěti miliard eur, ale souvisí s tím i otázky rozvojové pomoci. Větší politickou debatu než tvorba zdrojů však vyvolávají přerozdělovací procesy - vyrovnávání mezi jednotlivými spolkovými zeměmi, stabilizace sociálního pojištění.

Při srovnávání našeho a německého rozpočtu je třeba si uvědomit důsledky federální struktury jejich veřejných financí. Spolkový rozpočet rozděluje jen 44 % veřejných příjmů, celých 40 % příjmů jde rozpočtově samostatným spolkovým zemím (12 % příjmů pak směřuje obcím a čtyři procenta míří do evropského rozpočtu). Role spolkových zemí posiluje i fakt, že daňové zákony musí být schváleny Spolkovou radou, kde sedí zástupci spolkových zemí, které by větší centralizaci prostředků na federální úrovni nepřipustili.

Die Linke. jako opoziční strana byla ke koaličnímu návrhu rozpočtu na spolkové úrovni pochopitelně kritická. V rozporu se sociální spravedlností označila nízké zdanění kapitálu a vysoký profit bankovního sektoru. Kontrast slabé pomoci sociálně vyloučeným a tvrdosti trhu práce proti tendenci k militarizaci tvořily osu vystoupení poslanců Levice v Bundestagu během naší návštěvy. Hodnocení rozpočtů na významné zemské úrovni tam, kde Die Linke. je součástí vládních koalic, ovšem bylo vstřícnější.

Navštívili jste i finanční správu Spolkové země Berlín. Setkal jste se i se starostou městské části Reinickendorf. O čem jste spolu jednali? Došlo i na rozdíly mezi Prahou a Berlínem? Zatímco ve »velké« Praze dnes levice vypadla i ze zastupitelstva, velkoměsto Berlín je prý přímo »rudé«...?!

Česká parlamentní delegace si při přípravě této cesty přímo řekla o zakomponování návštěvy institucí na úrovni zemské i obecní. A byla to opravdu velmi zajímavá zkušenost. Na rozdíl od Prahy patří Berlín se svými 3,7 milionu obyvateli mezi ty relativně chudší spolkové země. Jednak to souvisí s historií sjednocení Německa, země je tvořena bývalým východním a západním Berlínem. Nesídlí zde ale ani žádné velké podniky, které by tu odváděly daně. Soustředěna je zde především správa země a také univerzity a služby. Berlín proto také zatím nepatří mezi spolkové země, se kterými máme větší obchodní výměnu (té vévodí Bavorsko a Bádensko-Württembersko).

Historicky byl rozpočet této spolkové země po sjednocení zatížen velkým dluhem (až 60 miliard eur). V roce 2010 tak přijali 10letý plán snižování strukturálního deficitu k nule. Současně se výrazně snižují počty úředníků, kterých při sjednocení bylo na 200 000.

Z východního Berlína místní migrují pryč, úbytek obyvatel kompenzuje silná migrace, ale především ze zemí EU. Xenofobní strany, jako je AfD, zde nemají šanci uspět. Berlín je výrazně kosmopolitní město. A vláda používá argument, že náklady na přijetí běženců jsou kompenzovány zapojením mladších a rekvalifikovatelných migrantů na pracovním trhu.

Je fakt, že Berlín je už po léta skutečně levicové město, Starosta je sociální demokrat. Naši partneři z Die Linke. byli v zemské vládě už v období 2002-11. Tehdy byl např. zástupcem berlínského starosty známý Gregor Gysi (současný předseda Evropské levice). Po posledních volbách v roce 2016 vládne znovu levicová koalice sociálních demokratů, zelených a Die Linke. Ta má nyní tři členy zemské vlády a 27 ze 160 zastupitelů. Aktuální preference jí dokonce v Berlíně staví na první místo s 22 %. Uvidíme, jak vysoké preference vydrží do roku 2021, kdy mají být další zemské volby.

A kde všude je znát, že v Berlíně vládne levice?

Pro nás je zajímavý např. projekt rekomunalizace berlínských vodáren (BWB). Ty byly v roce 1999 zprivatizovány, aby byly v současnosti s pomocí úvěru opět převáděny zpět do veřejného majetku. V roce 2011 byly vykoupeny podíly od německé RWE a v roce 2012 od francouzské Veolie. Městu se nyní daří i přes nezbytné investice do infrastruktury udržet ceny vodného a stočného na nižší úrovni. Takový model by měl být rozhodně inspirativní i pro nás.

Berlín se od správní reformy v roce 2001 člení do 12 městských čtvrtí, ty mají ale odlišné postavení než městské části u nás. Nemají vlastní majetek ani příjmy, v podstatě jen spravují určité kompetence za peníze, které jim pošlou z úrovně města Berlín (asi 1/3 zemského rozpočtu). Městem zřízené společnosti spravují i obecní byty.

Aktuálně je velké téma rostoucí nájemné v těchto bytech. Reinickendorf se od většiny Berlína liší, zde jsou mezi jeho 260 000 obyvatel výrazněji zastoupeni ti bohatší s vlastním bydlením a vyššími příjmy. Také zde vítězí pravicová CDU, na rozdíl např. od největší berlínské čtvrti Pankow (400 000 obyvatel), kde volby vyhrává Die Linke.

Roman JANOUCH

FOTO - archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 21 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.