Ilustrační FOTO - Pixabay

Děti žijící v chudobě. Problémem jsou ubytovny, drogy i exekuce

Několik tisíc dětí v ČR je v exekuci. Často jde o děti z chudých poměrů, jejichž rodiče mají sami zkušenost s předlužeností. Až 20 tisíc dětí u nás žije mimo standardní bydlení. Ročně také přibývá případů dětí závislých na drogách. Jedinci s těmito zkušenostmi mají podle odborníků jasně ztížený start do dospělého života. Doplácí na to celá společnost, která přichází o mladé talenty. V rámci řešení chybí sociální bydlení i větší podpora sociální práce.

Shrnuje společná tisková zpráva České asociace streetwork, Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení v ČR, odborníka na dluhovou problematiku z Agentury pro sociální začleňování a autora projektu Mapa exekucí Radka Hábla a sociologa Daniela Prokopa vydaná u příležitosti Světového dne dětí (připadl na 20. listopadu).

Exekuce v rodině, nevhodné bydlení, ale i nižší šance na to, že vystudují vysokou školu nebo že si v budoucnu najdou dobré zaměstnání - takové znevýhodnění mají oproti svým vrstevníkům děti a mladí lidé ze sociálně slabšího prostředí. Vedle materiální deprivace obvykle zažívají i deprivaci sociální, objevují se tak i psychologické problémy. Česká republika proslula tím, že tyto děti velmi často posílá do ústavní péče. Podle odborníků by stačilo posílení sociální práce a přijetí zákona o sociálním bydlení.

Život na ubytovně nebo v jiném nevyhovujícím bydlení představuje první ze stigmat v životě chudého dítěte.

»Děti z ubytoven často tvoří skupinu jen v rámci ubytovny, bez šance kontaktu s vnějším světem. Složité podmínky bydlení přinášejí dítěti permanentní stres, nemá možnost odpočinku, nemá žádné soukromí. To má za následek i omezenou nebo dokonce nemožnou přepravu do školy a školní neúspěchy. Do služeb jako nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nebo i do ulic si chodí děti v podstatě odpočinout. Naši pracovníci jim v terénu poskytují tzv. první pomoc. Řeší s nimi i důsledky toho, když budou utíkat k drogám a jiným experimentům. Klientů je ovšem stále více než služeb, to se bohužel nemění,« vysvětlila Martina Zikmundová z České asociace streetwork. Podle nedávného průzkumu Charity ČR navíc mladí lidé, kteří v dětství trpěli materiální deprivací, k ní z 36 procent inklinují i v současnosti.

Chudoba se reprodukuje

»Významně více jsou ohroženi chudobou mladí lidé, jejichž rodina se musela někdy zadlužit, pocházejí z neúplné rodiny, jejich rodiče byli nezaměstnaní či se jejich rodina musela často stěhovat. Nějaká forma chudoby ohrožuje více než pětinu (22 procent) Čechů a Češek mezi 18 a 30 lety. Asi třikrát častěji jsou ale chudobou ohroženi ti, kteří pocházejí z chudé rodiny, než ti, jejichž rodina problémy neměla. Tohle znevýhodnění jde do jisté míry překonat vlastním vzděláním. V Česku je ale problém, že děti z chudých a méně vzdělaných rodin málokdy dosáhnou vyššího vzdělání. Chudoba se tím reprodukuje mezi generacemi,« uvedl Daniel Prokop, sociolog Fakulty sociálních věd UK a společnosti Median, který se zabývá problematikou chudoby v ČR.

To potvrzuje také Evropská síť proti chudobě, podle které by částečné řešení přineslo stále odkládaný zákon o sociálním bydlení. »Základním předpokladem pro zajištění vhodných podmínek pro výchovu dítěte v rodině je střecha nad hlavou. Na její absenci doplácejí nejen děti, které žijí v otřesných podmínkách ubytoven a azylových domů, ale vlastně my všichni. Navíc jde část dávek do rukou obchodníků s chudobou a dluhy,« varoval Karel Schwarz z Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení v ČR.

Podle odborníků představuje velký problém také to, že v případě exekučních srážek přichází pracující rodina o daňový bonus určený na péči o dítě. »Daňový bonus na děti je plně exekuovatelný bez ohledu na výši příjmu. To je bohužel další negativní faktor, který vede k preferenci nelegálního zaměstnání,« uzavřel Radek Hábl z Agentury pro sociální začleňování s tím, že další reprodukce chudoby představuje zátěž pro celý sociální systém, a tudíž i ekonomiku jako takovou.


Sociální původ významně rozhoduje o šancích na vzdělání

Otázky Haló novin pro předsedkyni KV KSČM Praha a bývalou poslankyni Martu Semelovou

Často se tvrdívá, že žijeme v nejlepších časech našich dějin, že ekonomika šlape atp. Na datech ve společné tiskové zprávě ke Světovému dni dětí to tak nevypadá. Co tomu říkáte?

Jedna věc je, jak šlape ekonomika, druhá věc je způsob přerozdělování, prostě, co z toho kdo má. A pokud je u nás zhruba milion lidí, kteří jsou na nebo pod hranicí chudoby, tak asi něco není v pořádku. Na jedné straně hrstka superboháčů, na straně druhé chudé rodiny s dětmi pracující za minimální mzdu, senioři s důchody, s nimiž se nedá vyjít, bezdomovci a žebráci v ulicích bohaté Prahy. To má být ta vysněná svoboda a demokracie kapitalistického světa? Pěkně děkuji, nechci.

Asi třikrát častěji jsou chudobou ohroženi ti, kteří pocházejí z chudé rodiny. Tohle znevýhodnění jde do jisté míry překonat vzděláním. Ale podle sociologa Daniela Prokopa je u nás problém, že děti z chudých a méně vzdělaných rodin málokdy dosáhnou vyššího vzdělání, dochází tak k reprodukci chudoby. Jak to překonat?

V současném systému těžko. Můžeme různými opatřeními zmírňovat dopady a vylepšovat situaci, ale to je tak všechno. Vždyť rozdělení světa na bohaté a chudé, na vlastníky a nemajetné, na otitulované a levnou pracovní sílu, to je to, na čem je založen kapitalismus. Vzdělání není výjimkou. Ze zprávy OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) vyplývá, že sociální původ významně rozhoduje o šancích na vzdělání. To se týká i ČR. Vysokou školu tady vystuduje jen 3,6 % potomků rodičů, kteří pocházejí ze sociálně slabého prostředí a nemají ani střední školu. Kromě toho vzdělání je pěkně drahá záležitost. Je nemálo těch, kdo si na začátku školního roku berou půjčku, aby vybavili prvňáčka, a výdaje rostou s každým školním rokem. Bezplatné vzdělání zaručené Ústavou je hezká proklamace, ale to je tak všechno.

Zásadní je, že chybí sociální bydlení a také zákon, který by to upravoval, na což jste i jako dlouholetá pražská zastupitelka a někdejší poslankyně upozorňovala. Vidíte v prvních krocích nové pražské koalice nějaké blýskání na lepší časy?

Zákon o sociálním bydlení spadl pod stůl mimo jiné proto, že se MPSV hádalo s MMR, ale osobně mám pocit, že ve skutečnosti na jeho schválení ani není zájem. Pokud jde o Prahu, tak zatím byl zvolen primátor, rada a výbory, takže těžko soudit, co od nové koalice čekat. V předvolebních debatách o nutnosti řešit bydlení mluvili všichni, ale do jaké míry se tyto sliby přemění v konkrétní kroky, to teprve uvidíme. V Praze je bydlení tak drahé, že s tím mají problém nejenom nízkopříjmoví občané, ale už i střední třída. Nový byt velký 75 m2 přijde na 6,5 až 8,5 milionu, nájmy stoupají do závratných výšin. Místo bytů se staví kanceláře a velkosklady, volné byty skoupili spekulanti.

Je potřeba zahájit městskou a družstevní bytovou výstavbu, nastavit jasné podmínky pro developery, regulovat náklady na bydlení, udělat inventuru prázdných bytů, a pokud s majiteli nebude řeč, tak využít možnosti nového občanského zákoníku a zahájit proces převodu bytu na město. Podle mě by mělo dojít i k vyššímu zdanění prázdných nemovitostí.

Velmi depresivně působí, že chudé děti, jejichž rodiny bydlí nevhodně, si chodí do nízkoprahových zařízení pro děti a mládež nebo i do ulic »v podstatě odpočinout«. Co tomu říkáte?

Že je trestuhodné, když v 21. století máme u nás chudé děti, které nemají kde bydlet nebo bydlí v příšerných podmínkách. Že musí být dokonce z důvodu chudoby odebírány z rodin a umisťovány do ústavní péče. Tato realita svědčí o zločinnosti současného režimu.

Je dobře, že tato nízkoprahová zařízení, kde se dětem a mládeži věnují, existují.

Jak je to s obědy pro chudé děti ve školních jídelnách v Praze? Využívají pražské školy jak programů MPSV, tak neziskové organizace Women for Women pro pokrytí potřeb těchto chudých dětí?

Znovu musím nejdříve zdůraznit, že je pro mě nepředstavitelné, že se musí dělat sbírky a projekty na chudé děti, aby měly alespoň jedno teplé jídlo denně. To by se před listopadem 1989, v tom »ukrutném« režimu nemohlo stát, aby nějaké dítě trpělo hladem. Hlavně, že teď mají někteří plnou pusu lidských práv.

Ale k vaší otázce: Hlavní město se do projektu bezplatných obědů MPSV zapojuje od roku 2016. V loňském školním roce se přihlásilo 78 mateřských a základních škol, obědy zdarma tak získalo přibližně 350 strávníků. Podle informace z dubna letošního roku žádost o dotaci podalo 73 škol a celkové náklady projektu jsou vyčísleny na 6,2 milionu korun. Vše je hrazeno z evropských prostředků (85 %) a státního rozpočtu (15 %). Pokud jde o projekt organizace Women for Women, vyplývá z jejích informací, že obědy od nich dostává v Praze 465 dětí. Na tento projekt významnou částkou přispívá MŠMT.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 15 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.