Z varšavské demonstrace ke 100. výročí vzniku Polska, která se uskutečnila v centru metropole 11. listopadu. FOTO – autor

Vojvodské volby a 100 let Polska

Vojvodské (krajské) a místní (komunální) volby proběhly v Polsku 21. října. Problémy jsou s interpretací jejich výsledků. Příliš mnoho volebních uskupení se prohlašuje za vítěze vojvodských voleb.

Hodnocení není jednoduché. Ve vojvodských volbách v Polsku v roce 2014 Polská lidová strana (PSL) vytěžila z vylosování č. 1, čímž její kandidátky otvíraly volební knížky a při obratné propagaci zřejmě získala násobky hlasů voličů, než které jí přiřkly předvolební průzkumy. Dále bylo svévolně vyřazeno jako neplatných 17 % odevzdaných hlasů voličů. Polské soudy potvrdily tuto nehoráznost, proto následovalo enormní úsilí vládní pravicově konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) o reformu soudů v zemi. Protentokrát se soudům Evropské unie podařilo podržet všehoschopnou polskou justici.

Zatloukla tak ale další hřebík do rakve EU. PiS výrazně posílil proti roku 2014, ale oslabil proti roku 2015. Pravicově liberální Občanská platforma (PO) a její spojenec, bankéřská Nowoczesna, klesají. Výrazně klesá i populistické hnutí zpěváka Kukise. Klesá i Strana demokratické levice (SLD) včetně nového levicového subjektu Razem. Ještě výraznější jsou rozdíly v mandátech. Při tamní metodě přepočtu volebních výsledků PiS získal téměř polovinu vojvodských mandátů. Levice jich naopak víc než polovinu ztratila.

Otázka vítězů a poražených polských vojvodských voleb není jednoduchá. Přispěla k tomu dohoda tzv. demokratických stran před parlamentními volbami v roce 2015, že po volbách se všechny spojí a znemožní tak očekávaného vítěze - PiS. Pravici se ale podařilo potopit SLD. Ta šla do voleb s antiklerikálním hnutím Palikota. Nedosáhla ani pro dvoučlennou koalici požadovaných osm procent hlasů voličů, takže zůstala mimo parlament. Vysoký počet propadlých hlasů způsobil, že PiS s 37,8 % získaných hlasů voličů získal absolutní většinu mandátů v obou komorách polského parlamentu a vytvořil jednobarevnou většinovou vládu.

Ústup tradičních stran

Ústup tradičních politických stran v Polsku názorně dokládá i výsledek souběžných komunálních voleb, kde stále dominantněji vítězí nezávislí. I mnozí úspěšní primátoři, původně zvolení za nebo s podporou té či oné politické strany, mandáty úspěšně obhajovali coby nezávislí. PiS uspěla hlavně na venkově a v menších městech. I když z politických stran byla zjevně nejsilnější, na funkce primátorů vesměs nedosáhla, protože při přímých volbách starostů a primátorů se ve 2. kole voleb ostatní proti ní spojili. Podávání kampaně jako boje demokracie versus autokracie PiS způsobilo, že nepreferovaní kandidáti byli nejednou bez šancí. Klasicky ve Varšavě, kde preferovaný kandidát PO vyhrál s 55 % již v 1. kole. Protikandidát PiS získal asi třetinu hlasů a ostatní protikandidáti si téměř neškrtli.

Sto let obnovy polského státu

Tak jako Češi a Slováci mají svůj 28. říjen 1918, Poláci mají svůj 11. listopad 1918. Tehdy kapitulovalo císařské Německo a byla vyhlášena Polská republika. Zatímco v ČR dominují proevropské (EU) politické síly, v Polsku se po roce 1989 dlouhodobě sváří linie proevropská na jedné a nacionalistická na straně druhé. Nacionalistickou linii dnes reprezentuje zejména PiS, podporovaná vlivnou katolickou církví; proevropskou linii pak OP, Nowoczesna, SLD, Razem ad. V řadě věcí se ale shodují, zvláště pak v ideologii rusofobie a s výjimkou SLD i v antikomunismu. S kriminalizací slabé neparlamentní Komunistické strany Polska polští demokraté problém nemají.

Náhled polských elit na uplynulých 100 let pak dokládá výstava »100 let nezávislosti« v Královském zámku ve Varšavě. Zatímco Československo vzniklo poměrně hladce, byť Slovensko museli Sokolové, české vojenské jednotky a jiní dobrovolníci vyrvat z rukou maďarských četníků, Polsko vznikalo v ostrých bojích: povstání velkopolské (prosinec 1918 - červen 1919), dobití napůl polského, napůl ukrajinského Lvova na Ukrajincích, přepadení sovětského Běloruska, Ukrajiny a Ruska Polskem v březnu 1920 (tzv. bolševická válka), dobití a anexe litevské metropole Vilna (Vilniusu), pohraniční válka s Československem o Těšínsko.

Snaha zmenšit zločiny nacistů

Na výstavě jsou mnohé věci líčeny v rozporu s realitou. Bolševická válka se líčí jako pokus ruských bolševiků o vývoz revoluce, ač ji rozpoutalo Polsko vpádem na Ukrajinu, nadává Čechům, že bránili své Těšínsko, oslavuje anexi Vilna a okolí. Nechybí citát maršálka Josefa Pilsudského, že »válkami v letech 1918-21 vytvořili dobré podmínky pro rozvoj Polska«. Že si znepřátelili všechny své sousedy, že polský meziválečný ministr zahraničí Josef Beck hlásal, že Československo je omyl dějin a že u únoru 1934 uzavřel pakt s nacistickým Německem proti Sovětskému svazu (Beck-Ribbentrop), neuvedli.

Přepadení a zničení Polska nacistickým Německem v září 1939 naopak podle výstavy vzešlo jen z paktu Ribbentrop-Molotov, velmi podobnému paktu Beck-Ribbentrop. Zřejmě se Polsko neúčastnilo na podzim 1938 dělení Československa a ještě víc než Velká Británie a Francie nesabotovalo sovětské úsilí o jednotnou protifašistickou frontu. Že tím definitivě pohřbilo Polsko, nestálo za zmínku.

Nacistická okupace Polska byla hrůzná, nepřežilo ji šest milionů Poláků. Počet obětí největší továrny na smrt v Osvětimi ale výstava udává jen na 1,1 milionu. Dokumenty Norimberského procesu mluví přitom nejméně o čtyřech milionech obětí tohoto nacistického vyhlazovacího tábora. Že by snaha zmenšit nacistické zločiny?

Velice je naopak oslavováno Varšavské povstání proti nacistům 1. srpna - 2. října 1944, ač bylo vojensky nesmyslné a dalo nacistům záminku vyvraždit varšavskou inteligenci a srovnat levobřežní Varšavu se zemí. Může za to prý ale Rusko, že nechalo povstání vykrvácet, byť vzhledem k předčasnosti povstání to snad ani jinak dopadnout nemohlo. Že při osvobozování Polska padlo 600 000 rudoarmějců, nestálo organizátorům za zmínku (podle mnohých dnešních vykladačů polské historie šlo totiž o okupanty), stejně jako že díky Sovětskému svazu Polsko získalo Slezsko, Pomořansko a západní část Východního Pruska jako náhradu za východní území, které urvalo v bolševické válce, kde vládlo zle a po své porážce je ztratilo.

Další účelové překrucování

Údaje o růstu HDP meziválečného Polska překvapují, protože tento ukazatel tehdy nebyl znám a nelze ho zpětně dopočítat. Na východě Polska vládla bída ještě o dost větší než na západě země.

Léta 1945-89 jsou líčena jako léta nelítostné diktatury. Obrovské budovatelské úspěchy včetně obnovy nacisty zničené Varšavy a Královského zámku ve Varšavě, místa konání výstavy, nestály za zmínku, zmíněn byl jen první polský kosmonaut. Zato je glorifikován odboj.

Hrdinou je prý polský plukovník Josef Swietlo, který polskému a sovětskému nejvyššímu vedení podstrčil falzifikát z dílny CIA o rozsáhlém spiknutí ve vedení komunistických stran proti socialismu, které spustilo nechvalné procesy z počátku 50. let a na dlouho zmrazilo normální vztahy Východ-Západ... Výstava končí kupodivu rokem 1989, převzetím moci Solidaritou. Dál už historie nepokračovala? Nebo se není čím chlubit?!

Oslavy 100 let nezávislosti

Oslavy 100 let obnovení polského státu by měly probíhat důstojně. Problém je, že v moderní demokratické společnosti je zvykem zpolitizovat vše možné i nemožné, zvláště když vládní a opoziční politické strany vedou válku takřka na život a na smrt a jedni i druzí se orientují na lezení do zadních partií těla mocným v zahraničí. Tedy, PiS leze kamsi USA Donalda Trumpa, jeho protivníci USA Baracka Obamy a bruselským mocipánům, PiS se navíc orientuje na nacionalismus, jímž se snaží bránit polský národ před multikulti politikou EU, »ničící evropské národy«. Koneckonců nejvyšší šéf EU Donald Tusk byl sedm let polským premiérem a ještě déle byl předsedou PO. V takovéto situaci by bylo logické, kdyby oba tábory zorganizovaly vlastní akce, což nakonec udělala jen skupina antifašistické levice. O jejím pochodu ale média neinformovala.

Zatímco polští »demokraté« na 11. listopad 2018 neplánovali nic většího, PiS připravila masový národní pochod od stanice metra Centrum přes Poniatowsky most na Narodowy Stadion, pod polskými státními vlajkami. Den předtím PiS odhalila sochu prezidenta Lecha Kaczyňského na Pilsudského náměstí ve Varšavě, coby velkého Poláka. Dohoda zněla, že nebude vyšší než nedaleká socha maršála Pilsudského. Sochy jsou nakonec sice stejně velké, ale ta s Lechem je na vyšším podstavci...

Totiž, kontroverzní maršál Pilsudski se významně zasloužil v letech 1914-21 o obnovu Polska, zatímco Lech Kaczyňski se zasloužil o největší masakr polské politické elity, při kterém také zahynul, sbratřovací mše smolenské, navíc s nenáviděným premiérem Ruské federace Vladimirem Putinem - dne 10. dubna 2010.

Spor o zákaz

Končící primátorka Varšavy za PO Hanna Gronkiewicz Waltzová pochod na Narodowy Stadion úředně zakázala coby nacionalistický a fašistický. Zřejmě platí, že se politika nedělá v rukavičkách... Takový zákaz si nedovolil ani mnohými proklínaný autokrat, předseda PiS Jaroslaw Kaczyňski. Organizátoři pochodu se samozřejmě odvolali. Soud si mohl dát na čas, navíc se proti jeho rozsudku mohla i paní primátorka odvolat, což po zamítnutí zákazu pochodu soudem také udělala... K tomu vstoupili do tiché stávky (paragraf indispozice) policisté.

Prezident Polska Andrzej Duda (PiS) vyhlásil obdobný pochod za státní akci s tím, že bezpečnost na ní zabezpečí armáda. Zaštítil ho a současně vzal na sebe odpovědnost za jeho bezproblémový průběh. Při předpokladu 100 000 účastníků šlo o odvážné rozhodnutí.

Pochod důstojný výročí

Dne 11. listopadu se konal u hrobu neznámého vojína pietní akt. Prezident Duda zbytečně křičel do mikrofonu. Po poledni centrem Varšavy táhly houfy občanů, často s dětmi, někdy i v kočárku. Mnozí měli bíločervené polské státní vlajky (někteří prosté, jiní se státním znakem, ty bývají vídané na stadionech), stejně jako bíločervené šály. Dole měly nápis »czerwony«. Pokud vidíte šálu celou, vidíte výše ještě nápis »bialo«... Mnozí měli bíločervené pásky na rukávech. Někteří na bundách i malou státní vlajku Polska, o množství státních vlajek na budovách nemluvě. Kam jste se podívali, všude bílá a červená.

Někteří měli na černých bundách vyšitý nápis »Wielka Polska«. Ptám se, v čem má být Polsko velké. V kulturnosti, v životní úrovni nebo v území? Myšlenka rozšířit Polsko až k Černému moři je u části polské politické elity stále živá. I pár fašizujících se najde.

U Královského zámku jsme viděli zelenou vlaječku a pět příznivců (neonacisty - pozn. red.) Kotleby ze Slovenska. Poblíž »palmy« pak někoho s ukrajinskou vlajkou mimo připravené čelo průvodu. Jen jedna ukrajinská vlajka. To je proti Praze velmi příznivá situace (autor ale nezahlédl desítky neonacistických skupinek i bojůvek z mnoha dalších evropských zemí, včetně té největší až z Itálie - pozn. red.).

Snad dvousettisícový průvod (večer policie zvyšuje odhad počtu účastníků průvodu na 250 000) měl tři části. V čele první kráčeli prezident, premiér, předseda PiS a další vysocí prominenti. Následovali je nižší prominenti a větší počet vojáků. Pak delší mezera. Poté se dal na pomalý pochod hlavní šik. Někdo prý před ním spálil vlajku EU. Mělo se to stát v místech, u kterých jsme stáli, ale nic jsme neviděli. Kdo tvořil třetí závěrečnou část průvodu, se prý neví.

Mohutná lidská řeka provolávala zejména (v překladu) »Čest a chvála hrdinům!« a »Bůh, čest a vlast!« Asi stovka účastníků nesla obří polskou státní vlajku. Občas poblíž bouchl dělobuch, občas někdo zapálil barevnou pochodeň. Průvod procházel celé hodiny. I proevropská soukromá televize TVN, byť nerada, musela přiznat, že průvod byl velice spořádaný.

V Krakově, v Gdaňsku, v Lodži a v řadě dalších polských měst probíhaly oslavy uvolněně. Vysocí politici tamní občany neobtěžovali svými spory. Dobře činili. Ve Wroclawi, kde zákaz mítinku zdejším panem primátorem také zrušil soud, hlavní shromáždění organizoval někdejší kněz. Mj. vyzýval k »zúčtování!« S kým sice neřekl, ale nahnědlá pára mu stoupala od úst. Ve Wroclawi na náměstí se před časem navíc pálila i maketa Žida... Takové je současné Polsko.

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 4 hlasy.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.