Rozhovor Haló novin s Pavlem Vajčnerem, předsedou představenstva Znovínu Znojmo, a. s., se sídlem v Šatově

Moravské víno chutnalo i vévodkyni Camille

Kolik hektarů vinohradů vlastní Znovín? Počítáte s rozšířením plochy vinné révy?

Znovín Znojmo dnes vlastní 500 hektarů vinic. Jsme ze sedmdesáti procent soběstační, zbytek hroznů nakupujeme od dlouholetých partnerů. Stávající vinice postupně obnovujeme zejména aromatickými odrůdami.

Jak letos přálo počasí vinohradům a jaká je úroda hroznů?

Sklizeň jsme začali už 15. srpna, tedy ještě o čtrnáct dní dříve než v teplém ročníku 2017, a o 30 dní dříve než v roce 2016... Hlubokokořenící réva si na Znojemsku, dá se říci, poradila. Na některé vinice v okolí Znojma letos i výjimečně nějaké srážky v průběhu léta i na podzim přišly. Na Hustopečsku, kde máme také vinice, jich bylo méně. Réva s velmi pěknou násadou hroznů dokvetla už okolo 5. června, což v letošním roce znamenalo, že jsme vegetačně již na úrovni »Mekky« červených vín – francouzské oblasti Bordeaux, kde pro změnu letos bylo v tomto měsíci chladněji. Houbové choroby, díky suchu a téměř trvalým jihovýchodním teplým větrům, nebyly prakticky žádné. Hrozny byly zdravé.

Kolik hektolitrů bílého, růžového a červeného vína vyrobíte z letošní úrody?

Z letošního roku budeme mít více než 40 tisíc hektolitrů vína. Nejvíce jsme letos vyrobili Veltlínského zeleného. Na druhém místě - díky podporám výsadeb – je Sauvignon blanc, kterému se na Znojemsku mimořádně daří. Následuje Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Tramín...

Která vína ze Znovína jsou zákazníky nejžádanější, nejpopulárnější doma a v zahraničí?

Nejžádanější jsou Sauvignon, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a Tramín červený.

Kam prodáváte vína do zahraničí?

Zahraniční obchod je stále doplňkový. Menší množství dodáváme do Ameriky, do Japonska, samozřejmě na Slovensko a také nyní i do Polska.

Slyšel jsem, že klima na Znojemsku je podobné klimatu na Novém Zélandu, což svědčí kvalitě bílých vín. Vysvětlete, prosím, našim čtenářům, proč?

Vinice na Znojemsku leží na posledních výběžcích Českomoravské vysočiny – tedy Českého masivu. Dále směrem na východ od Znojma už jsou jen roviny nebo mírné kopečky. Celé léto je tak na Znojemsku ve dne teplo a v noci ochlazuje hrozny studený vzduch, sestupující z Českomoravské vysočiny. Právě toto střídání denních a nočních teplot má obrovský vliv na aromatičnost bílých vín.

Proto jsou odrůdová vína na Znojemsku více aromatická než v jiných vinařských podoblastech na Moravě. Podobné a častokrát i větší střídání studených nocí a teplých dnů je právě na Novém Zélandu. V jižních státech Evropy do bílých hroznů celý den praží sluníčko a v noci je také teplo. Proto častokrát vína tolik odrůdově nevoní jako právě u nás na Znojemsku.

Pro Haló noviny jste již dříve pověděl, že před několika lety při státní návštěvě České republiky britské královně Alžbětě v Brně velmi chutnalo víno ze Znovína, a dokonce si nechala ještě jednu číši dolít. Stejně tak chutnalo i Camille, vévodkyni z Cornwallu, manželce následníka britského trůnu Charlese, která se s největší pravděpodobností stane v budoucnosti britskou královnou. Můžete k tomu něco podrobnějšího říci?

Znovín Znojmo dodává svá vína na Velvyslanectví České republiky v Londýně. Velvyslanec Libor Sečka věnoval znovínská vína vévodkyni Camille a poskytl nám její pochvalný dopis. Z něj vyjímáme: »Milý Libore! Chtěla jsem hlavně napsat, abych poděkovala za vaši šlechetnost, kterou jste projevil ve formě zaslání vynikajícího výběru moravských vín z vašeho rodného města Znojma. Poté, co jsem je ochutnala, už velmi dobře chápu, proč jste tak hrdý na vína z tohoto regionu! S přáním všeho nejlepšího Camilla.«

Zákonem z roku 2004 se v České republice ustálil tak zvaný germánský způsob značení vín. Ale v zemích jako Francie či Itálie je vžitý románský způsob značení vín – apelační systém. Objasněte, prosím, oč se jedná a který způsob značení užívají moravští vinaři?

Moravští vinaři se dívají na kvalitu vína z pohledu cukernatosti, tedy sladkosti hroznů. Čím vyšší cukernatost, tím se předpokládá vyšší kvalita vína. Je to dáno tím, že naše vinice jsou už na severním okraji pěstování révy a cukernatost na Moravě i v Čechách, ale i v Německu, Rakousku i na Slovensku hrála vždy velkou roli. Z tohoto pohledu máme i koncipovány kategorie vín – jakostní, pozdní sběr, výběr... Tomu se říká germánský způsob pohledu na kvalitu vína. Vedle toho země jako Francie, Itálie, Španělsko mají pohled na kvalitu budoucího vína ne z pohledu cukernatosti hroznů – cukru mají v hroznech obvykle dost – ale podle místa vinice nebo souboru vinic v určité, přesně dané lokalitě. Tomu se říká apelační systém. Známým příkladem apelace je například Bordeaux. Moravští vinaři v převážné většině používají germánský způsob a souběžně – zatím v malém rozsahu – vyrábějí i vína označená dle apelačního systému. První v republice, kdo začali využívat označení VOC (tak zvané víno originální certifikace), byli vinaři na Znojemsku. Vína pod označením VOC Znojmo jsou nyní na trhu velmi úspěšná.

Jaké je největší trápení moravských vinařů a co považují za nutné změnit k lepšímu? Nejen ke své spokojenosti, ale vlastně i ke spokojenosti milovníků dobrého vína?

Trápí nás pohled na naše moravská červená vína. Říká se, že na ně máme málo sluníčka. Opak je zejména v posledních dvou letech pravdou. Sluníčka zde máme nyní opravdu hodně. Ročník 2018 bude na červená moravská vína opravdu excelentní. Tato vína se nepijí jen k jídlu, tak jako těžká jižní červená vína. U nás se pijí vína pro pohodu, při oslavách, u televize, při grilování, a k tomu jsou naše lehčí červená vína s nižším alkoholem mimořádně vhodná.

Co sám byste ještě rád navíc v rozhovoru pověděl?

Chtěl bych, abychom byli na naše moravská vína i vinice stále více hrdí. Sami to máme také v mottu: »Znovín – vína hrdá na svůj původ«.

Z tónu motta zvučí i to, že Znovín je zřejmě úspěšný nejen na domácích, ale i mezinárodních soutěžích vín...

Rok co rok pravidelně získáváme na soutěžích vín ocenění. Zmíním jen z letoška ta zahraniční. Je jich hodně, tak alespoň některá. Znovín dostal několik zlatých medailí. V Moldavsku za Rulandské bílé, pozdní sběr. Ve Slovinsku za Veltlínské zelené a za Sylvánské zelené, pozdní sběr. V Izraeli za Ryzlink rýnský, ledové víno. Stříbrné medaile jsme obdrželi za Veltlínské zelené v Londýně, Pálavu v Německu, za Rulandské šedé, výběr z bobulí, ve Francii. Velmi si ceníme stříbrné medaile za Cabernet Sauvignon rosé, pozdní sběr, udělené na největší charitativní soutěži vín na světě ve Spojených státech amerických.

A do kompletní sady medailí Znovínu ze soutěží asi chybí, řečeno sportovní terminologií, medaile bronzová...

Nechybí! Znovín ji vydobyl v USA na již zmíněné charitativní soutěži v USA. A to za Sauvignon 2017 – Lacerta viridis, pozdní sběr.

Jan JELÍNEK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 13 hlasů.

Jan JELÍNEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


1958Jirka
2018-12-02 14:50
Moravská vína jsou skvělá. A tvrzení, že taky chutnaly Frankovi a
spol. jest zcestné. Víno těžko může rozhodnout, kdo si jej vypije.
Proto - ať dlouho žije, kdo moravské vínko pije!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.