Evropská a čínská levice mají společný cíl

 

Současné aspekty vztahů středoevropských států a levicových politických subjektů regionu s Čínskou lidovou republikou a Komunistickou stranou Číny byly cílem konference nazvané »Čína a střední Evropa – politické, ekonomické a geopolitické souvislosti – levicový přístup«, která se konala v sobotu v Praze.

Pořádaly ji Společnost pro evropský dialog (SPED) ve spolupráci s pražskou kanceláří Nadace Rosy Luxemburgové. Na konferenci navázalo nedělní jednání pracovní skupiny strany Evropská levice (EL) pro střední a východní Evropu. Obou akcí se kromě »domácích« zúčastnili představitelé autentické levice z Rakouska, Estonska, Moldavska, Polska, Bulharska, Běloruska, Rumunska, ale i Finska, Řecka a dalších států.

Jak poznamenal Jiří Málek ze SPED, politické kontakty mezi KS Číny a levicovými stranami zastoupenými v EL mají dobrou úroveň, což potvrdila i oficiální návštěva šéfa EL Gregora Gysiho letos v létě v Číně.

Vztahy mezi českými a čínskými komunisty označil za vřelé místopředseda ÚV KSČM poslanec Stanislav Grospič. Je to »díky historickým vazbám na společné cestě budování jiné, socialistické společnosti«. Byť nás dělí obrovské vzdálenosti, máme společný cíl – mírový rozvoj člověka, což nelze v kapitalistické společnosti dlouhodobě zajistit, uvedl poslanec. Ocenil, že Čína nasadila vysoké tempo úsilí o vymýcení chudoby (vyvedla z ní v historicky krátkém čase na 700 milionů svých obyvatel). KS Číny hraje rozhodující úlohu v inspirování i věcné pomoci komunistickému hnutí. Grospič varoval před vyhrocováním obchodní války i zvyšováním napětí ve světě, které je zaměřeno vůči Číně i Rusku. Proti tlaku imperialismu a stavění bariér nabízejí autenticky levicové strany všestrannou spolupráci a dialog, jež mohou zamezit vyostřování konfliktů, prohlásil Grospič.

Hovoří zástupkyně ředitele euroasijského odboru mezinárodního oddělení ÚV KS Číny Gong Yuang.

Čína potřebuje silnou EU

Čínskou stranu reprezentovali na konferenci zástupkyně ředitele euroasijského odboru mezinárodního oddělení ÚV KS Číny Gong Yuang a první tajemník tohoto odboru Wang Xinwei. Letos je to 15 let od navázání strategické spolupráce Číny s Evropskou unií, která se vyznačuje důrazem na mír, růst, reformy a rozvoj civilizace, připomněla Gong, jež současně ocenila, že EL prosazuje vůči Číně přátelskou politiku a podporuje Iniciativu Pásu a Stezky (Nové hedvábné stezky). »Tato iniciativa nestojí proti nikomu, není to past,« jak je možno zaznamenat u kritiků, zdůraznila Gong a poznamenala, že jí vyjadřují podporu prezident Francie, představitelé Británie ad. I iniciativa 16+1 (16 středo a východoevropských států; 11 členských zemí EU, pět z Balkánského poloostrova) je v souladu s trendem čínsko-evropských vztahů. Například na prvním čínském mezinárodním veletrhu dovozu, který je dalším důkazem otevírání se Číny světu (konal se počátkem listopadu v Šanghaji), se účastnily i země střední a východní Evropy.

Přestože dochází v ČR k výměně politických garnitur, všechny považují za důležité, aby jezdily na summity 16+1, řekl prezident Institutu Nové hedvábné stezky a bývalý ministr zahraničí Jan Kohout. Současně upozornil, že platformu 16+1 některé struktury EU nevidí rády. »Prý má zde Čína skrytou agendu a usiluje o odštěpení těchto zemí z EU. Pohlíží na nás jako na nedozrálé a nedovzdělané, což odmítáme a zdůrazňujeme strategické partnerství EU s Čínou,« reagoval. Podle něho je »bez diskuse«, že Iniciativa Pásu a Stezky, na kterou je 16+1 napojeno, slouží růstu životní úrovně, stejně jako že Čína potřebuje silnou EU a v Evropě vidí partnera pro řešení globálních problémů; na rozdíl od postoje USA, které si Čínu vyhodnotily jako hlavního rivala. Čína je dynamickým faktorem a vysoce převyšuje silou své ekonomiky možnosti Evropy, zdůraznil Kohout, který však také přiznal, že »ne všechna očekávání na obou stranách byla zcela naplněna«. Například je předmětem kritiky, že pobídky pro čínské firmy v Evropě jsou jiné než pro evropské firmy.

Čínská globalizace 2.0

Forma spolupráce 16 bývalých socialistických zemí střední a východní Evropy s Čínou není izolovanou iniciativou, nýbrž je jedním z makroregionů čínské globální Iniciativy Pásu a Stezky, vysvětlil filozof a sociální vědec Marek Hrubec, jenž se tímto tématem dlouhodobě zabývá a vývoj makroregionů analyzuje. Těžiště 16+1 vidí ve V4, neboť 80 procent obchodu 16+1 probíhá právě mezi ČLR a státy Visegrádu. Čína realizuje Iniciativu Pásu a Stezky jako specifický projekt se vztahy na bilaterální, multilaterální i globální úrovni. Ve svém vlastním rozvoji se poučila z mnoha příkladů, mj. z vlastních dějin, z vývoje Japonska, Koreje, USA, Evropy, i rozpadu SSSR. Její model je jiný než euroatlantický, je specifický, a podobně její působení ve světě je odlišné od západní globalizace. Čínské globální vztahy, tzv. globalizace 2.0, podporují vzájemně výhodnou spolupráci, ne vykořisťování jiných oblastí světa, jak Hrubec ostatně sám poznal například při svém působení v Africe, kde Číňané v rámci Iniciativy Pásu a Stezky značně investují do tamní infrastruktury a dalších projektů.

Dalšími panelisty byli historička žijící ve Finsku Veronika Sušová Salminen, politolog Oskar Krejčí, místopředseda Strany demokratického socialismu a Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory Lubomír Ledl, také zahraniční účastníci: vědecký pracovník Vídeňské univerzity Josef Baum, předseda bulharské levicové strany Bojan Kirov, členka Výkonného výboru EL za Moldavskou komunistickou stranu Inna Supacová aj.

USA jdou cestou konfrontace

Sušová Salminem osvětlila širší geopolitický kontext sbližování Ruska s ČLR. Spojené státy vidí v Číně konkurenta a rivala a jdou cestou konfrontace, na rozdíl od Číny. Rusko v osobě prezidenta Putina vyhlásilo v roce 2012 Euroasijskou unii, která byla původně koncipována »od Lisabonu po Vladivostok«, ovšem v důsledku rozbití tohoto plánu Američany se realizuje koncepce »od Vladivostoku po Šanghaj«.

Zástupce organizace Transform Austria z Vídně Josef Baum vidí »mnoho interpretací politiky uplatňované čínskými komunisty, tedy socialismu s čínskými rysy«. Je přesvědčen, že kromě uznání historického úspěchu Číny v likvidaci chudoby bychom měli být jako Evropané hrdí na výdobytky evropského sociálního státu. Baum podporuje čínskou zahraniční politiku, s jednou výjimkou – kriticky vnímá formu této politiky uplatňovanou v Jihočínském moři.

Profesor Krejčí připustil, že česká levice nedokáže čelit tlaku veřejnoprávních médií, která mají jednostranně kritický pohled na ČLR. Rozpor se nachází v tom, že čínský partner pracuje s dlouhodobou strategií, zato český politik maximálně se čtyřletou perspektivou. Podle Ledla většina protičínských kampaní a hysterií v ČR nemíří na Čínu, ale proti domácí levici, především té komunistické, a je zneužívána ve vnitropolitickém boji.

V závěru celodenního jednání se účastníci shodli, že levice v Evropě musí věnovat asijsko-pacifickému prostoru větší pozornost a měla by vést, vycházejíc z historie a tradičních vztahů, racionální politický dialog s rozhodujícími politickými silami v ČLR.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 33 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.