Ilustrační FOTO - Pixabay

Plynovody TurkStream a Baltic Pipe mají zelenou, motivy k výstavbě se ale různí

Bulharsko pokračuje v plánech na přepravu ruského plynu do Evropy. Vypíše tendr za 1,4 miliardy eur (36 mld. Kč) na nové rameno plynovodu TurkStream (Turkish Stream) o délce 484 kilometrů, které by z jihu obešlo Ukrajinu. Projektu bulharské státní plynárenské společnosti Bulgartransgaz dali na sklonku minulého týdne zelenou bulharští poslanci. Oznámení přichází uprostřed rostoucího napětí mezi Moskvou a Kyjevem.

Balkánská země ležící na periferii Evropské unie doufá, že jí nový plynovod přinese peníze a vliv, ale podle agentury Reuters se obává, že obnovený rusko-ukrajinský konflikt plán na přepravu plynu z Ruska do Evropy opět zhatí.

Již jednou se tak stalo v roce 2014. Tehdy Rusko upustilo od plánu na plynovod South Stream, který měl také dodávat plyn do Evropy přes Bulharsko a obejít Ukrajinu. Způsobil to tlak Bruselu, jenž se proti bulharské spolupráci s Ruskem postavil.

Aby tomu nyní předešla, ujišťuje Sofia, že nový plynovod bude stavět podle evropských energetických pravidel. TurkStream je součástí plánu Moskvy obejít Ukrajinu, která je v současnosti nejdůležitější tranzitní zemí ruského plynu do Evropy, a dále posílit svou pozici na evropském trhu. Jeho dvě ramena budou mít roční kapacitu 15,75 miliardy krychlových metrů. Ruská energetická společnost Gazprom již první rameno do Turecka dokončila, proudit by jím měl plyn pro místní spotřebu.

Nový plynovod povede z bulharsko-turecké hranice přes celé Bulharsko do Srbska. Zájem podílet se na takzvaném tržním testu budoucího rozšíření bulharské plynové soustavy již signalizoval Gazprom. Bulharská ministryně energetiky Temenužka Petkovová jeho sdělení označila za »výjimečně dobrou zprávu pro bulharskou energetiku«, protože podle ní naznačuje, že druhé potrubí TurkStreamu skutečně povede přes bulharské území.

Bulharsko navíc plánuje napojit svou plynovodní soustavu v roce 2020 na řeckou a srbskou síť. V dlouhodobém horizontu chce tato nejchudší země EU postavit velkou rozvodnou stanici u Varny v Černém moři. Doufá, že se tak stane plynovým přepravním uzlem v regionu. Pro tento záměr má podporu EU.

Poláci horečně

»diverzifikují«

Polští a dánští plynaři se s konečnou platností dohodli na výstavbě plynovodu pod Baltským mořem. Uvedla to polská státní plynárenská společnost Gaz-System. Dokončen má být v roce 2022, kdy vyprší dlouholetý kontrakt Polska s ruským Gazpromem, a jeho cílem je snížit energetickou závislost Varšavy na Moskvě.

»Výstavba úseku pod Baltem začne na jaře 2020,« řekl agentuře Reuters zmocněnec polské vlády pro energetickou a plynárenskou infrastrukturu Piotr Naimski.

Zhruba 900 km dlouhé potrubí zvané Baltic Pipe Polsko propojí s norskými plynovými poli přes území Dánska a přes Baltské moře. Bude mít kapacitu deset miliard krychlových metrů ročně, většinu z nich si rezervovala polská státní plynárenská společnost PGNiG.

Jak na tiskové konferenci uvedl polský ministr pro energetiku Krzysztof Tchorzewski, je Baltic Pipe součástí severojižního plynového koridoru, což je projekt, který propojuje Polsko s terminálem zkapalněného zemního plynu (LNG) v Chorvatsku přes Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Polsko ročně spotřebuje zhruba 17 mld. m3 plynu a více než polovinu spotřeby pokrývá dovozem z Ruska. V rámci snahy o snižování závislosti na ruském plynu země navyšuje dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), mimo jiné ze Spojených států.

Na pobřeží Baltského moře Varšava vybudovala terminál u Świnoujście (Svinoústí). První dodávku plynu odtud obdržela v roce 2015 a zařízení hodlá dále rozšiřovat. Baltic Pipe je dalším krokem na cestě Varšavy k diverzifikaci plynových dodávek.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 10 hlasů.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.