Rozhovor Haló novin s Jiřím Dolejšem, poslancem a stínovým ministrem financí KSČM

Vládě chybí rozpočtová strategie do budoucna

Sněmovna má před sebou projednávání státního rozpočtu 2019 ve druhém čtení. Můžete nejdřív připomenout to první?

Ano, zatím za sebou máme první čtení, což znamená základní čísla, tj. celkový objem příjmů a výdajů, saldo, dotační vztahy k EU a k územní správě. Výkonný výbor ÚV KSČM ve svém stanovisku doporučil podpořit tato základní čísla. To se stalo, ve Sněmovně bez problémů rozpočet prvním čtením prošel, nemusel se vracet k přepracování, což požadovala pravicová opozice. S celkovým rozpočtem a jeho základními čísly souhlasily i odbory. A za jeho přijetí se přišel do Sněmovny přimluvit i prezident republiky Miloš Zeman. Hlasování o rozpočtu však není součástí tolerančního patentu KSČM a ANO, tudíž jak budeme hlasovat ve třetím čtení, je do jisté míry otevřená záležitost.

Proč do jisté míry?

Kvitovali jsme s povděkem, že v návrhu rozpočtu je financování našich priorit zabezpečováno - přinejmenším se rozhodlo o růstu platů, valorizovaly se důchody, zvýšila se i minimální mzda. Ale to z velké části jde do soukromého sektoru, ve veřejném sektoru lidí, co pobírají minimální mzdu, není tolik. Rozpočet profinancovává některé sociální priority, proto vyslovily souhlas i odbory.

O charakter rozpočtu se však vede spor, protože vláda není ani pravá ani levá, ale středová, a tak se k řadě věcí staví pragmaticky ad hoc v dané situaci. To je problém, protože jí víceméně chybí rozpočtová strategie do budoucna. Tudíž je silně napadána zprava. Z našeho pohledu je velký otazník, jak se zachová, až skončí v ekonomice tzv. dobré počasí. Možná je to poslední rozpočet, dělaný v podmínkách tzv. dobrého počasí, a už nyní se vedou spory o to, jak bude vypadat budoucnost – jak dlouhodobá, tak rozpočty pro léta 2020 a 2021, tj. pro zbytek volebního období. To bude souviset s tím, jestli dojde v ekonomickém vývoji k nějakému zásadnějšímu zlomu, nebo ekonomika bude pouze postupně vychládat a budou se základní parametry, jako je ekonomický růst, zaměstnanost, vývoj mezd atd. zhoršovat postupně. Ono vychládání už je faktem, připomenu – loni máme naměřeno 4,3 % růstu HDP, ale rozpočtový výhled do konce volebního období uvádí hodnoty 2,5 %, což je vychladnutí. Nevíme, zda to reálně nebude ještě horší. V Německu jsme nedávno besedovali se zástupci jejich ministerstva financí, kteří nás upozornili, že jejich aktuální výhled na příští rok je daleko výraznější pokles než u nás. Už teď mají celoroční odhad na rok 2019 1,3 %, a jejich aktuální čtvrtletní odhady se dokonce už blíží nule.

S Německem jsme ekonomicky hodně spojeni, takže?

Takže nás to nemůže minout a může se stát, že vývoj bude ještě horší, než rozpočet ČR předpokládá, a toho se týká kritika pravice, která tvrdí, že vláda je do poslední chvíle spíše rozdavačná, nepřipravuje se na horší časy. A s tím se budeme muset popasovat. Když ne nyní, tak minimálně do budoucna. Zatím nemáme signály, že by rozpočtová filozofie vlády, zejména vládnoucí ANO, protože má premiéra i ministryni financí, byla promyšlená, tj. co bude dělat, když nastanou zmíněné změny. My samozřejmě nechceme, aby se rozpočtová filozofie vracela k tomu, co prosazuje pravicová opozice, a co jsme měli možnost poznat před rokem 2012, tj. v podstatě proškrtat se k stabilitě. To je asi ten nejzákladnější problém.

Jinak když se mají přijímat rozpočtová opatření, se vede debata o tom, jestli spíš na straně výdajové, nebo spíš na straně příjmové. K tomu se pojí debata o tzv. daňové kvótě, podílu vybraných daní na HDP. Ta opět v rozpočtovém výhledu, který už sahá do konce volebního období, má mírně růst, k tomu je opět kritika zprava. Mírný růst říká, že kvóta by se měla přiblížit 36 procentům, byla na 34 procentech. Vláda to interpretuje tak, že nechce měnit daňovou zátěž, chce toho dosáhnout efektivnějším vybíráním daní.

A daří se jí to?

Kdoví jestli, protože EET je přerušeno, o dalších etapách, o tom, jak to bude reálné, se vedou spory. A druhá věc je, zda by tento efekt stačil na výrazněji zhoršený ekonomický vývoj. Našetřit miliardičku v obrovském, více než bilionovém rozpočtu nezachrání situaci, kdy nám budou chybět desítky miliard. K tomuto základnímu problému se váží debaty, které jsou mimo projednávání státního rozpočtu, debaty o strategických výzvách, které nás čekají. Jsou popisovány v dokumentech typu konvergenční program – poslední byl napsaný letos v dubnu. V dokumentu, který napsala v říjnu národní rozpočtová rada, a aktuálně máme k dispozici v listopadu publikovaný fiskální výhled, který zpracovává každý rok ministerstvo financí. Tam jednak extrapolace (přiblížení, metoda se nejčastěji používá při prognózování- pozn. red.) obnažují některé zásadní problémy udržitelnosti veřejných financí, a pak - propočty se liší. Takže který brát vážně? A navíc k problémům nejsou přiřazeny odpovědi. Tento druh debat nás čeká a rozpočtová politika ode dneška za rok bude nepochybně daleko komplikovanější. Bude složité nalézt něco, co by umožnilo se politicky dohodnout, protože tlak zprava na rozpočet sílí. Sílí i s tím, jak si podle růstu prefencí dodává ODS důvěry. Takže lze očekávat, že rozpočet za rok bude složitější jak objektivně, tak i z hlediska subjektivních politických podmínek.

V prvním čtení KSČM rozpočet podpořila, Sněmovnu teď čeká druhé čtení, rozpočtový výbor už projednal některé pozměňovací návrhy, řada jich ještě padne...

Ještě jednou zdůrazním, že ve druhém čtení už nelze měnit základní čísla, už jde jen o změny ve struktuře, ty musí být zbilancované. Pokud někam přidám, musím jinde ubrat. Proto nemůže jít o změny vysokého řádu, a většina peněz v rozpočtu je už nějak omašličkovaná, mají tedy nějaké přesné určení. Rozpočtový výbor dosud projednal první várku pozměňovacích návrhů, zatím dohoda menšinové vlády a KSČM umožnila prohlasovat poměrně malý objem změn. Výbor probral změny za necelou miliardu korun. Je tam 327 mil. Kč poslance Onderky z ČSSD – přidává peníze na sociální účely, zejména na zařízení pro seniory. Druhý pozměňovací návrh, který připravila předsedkyně rozpočtového výboru, moje stranická kolegyně Miloslava Vostrá, přidává peníze do speciálního programu Sněmovny. Tento příděl peněz – 600 mil. Kč - je určený na dvě věci. Polovina, tj. 300 mil. Kč je určena na rekonstrukce a opravy obecních školských zařízení, tedy základních a mateřských škol. Po tom se už dlouhodobě volalo. Je to programové financování, palec dává Sněmovna, je to její program, ale podle přesných pravidel, žádný »medvěd«. Druhých 300 mil. Kč je ve stejném programu – mají jít na podporu nabídky nájemního bydlení, jsou to peníze, které by měly téct do obcí, které nemohou svým sociálně potřebným občanům nabízet dostupné nájemní bydlení. Dostupné nájemní bydlení je jednou z priorit KSČM. Těch 300 mil. Kč je vlastně první vlaštovka, ve vyjednáváních jsme se dostali do situace, že jsme museli konstatovat, že ani vláda, ani ministerstvo pro místní rozvoj, ani Státní fond rozvoje bydlení nemá konkrétní nástroj, jak finančně podpořit obce v nabídce dostupného bydlení, klasický nástroj prostě chybí. Přitom je to jeden z argumentů, kde narážela příprava zákona o sociálním bydlení v minulém volebním období, což je také jedna z našich priorit. Obce se bránily přijetí zákona o sociálním bydlení proto, že na ně valil povinnost zajistit pro občany dostupné bydlení, a přitom jim nevytvářel potřebné ekonomické podmínky. Každý si řekne: 300 mil. Kč – v kasičce je to málo, na masivní výstavbu obecních bytů nic moc. Průměrná cena výstavby bytu jsou tři miliony. Za 300 mil. Kč udělám stovku bytů, což je pověstná kapka v moři. Držíme se tedy v našich požadavcích, a vláda nám na to zatím kývla, velmi při zemi.

Narážíte tím na tvrzení pravicové opozice, že komunisté berou z rozpočtu obrovské miliony?

Samozřejmě že to říkají. Ale podle mě by tam měly být na tuto politiku pro začátek minimálně tři miliardy. A masivnější výstavba obecních bytů by potřebovala ještě víc. Tohle bude do soutěže pro ty nejproblematičtější obce, které potřebují vykoupit některá zařízení, jiná opravit. Prostě je to první vlaštovka pro nejzoufalejší situace. Do budoucna je třeba to posílit.

V Praze máme fond na bydlení vytvořený prodejem nemovitostí, kde jsou dvě miliardy korun, a zatím s ním nebylo naloženo. Nyní je výzva nové pražské reprezentace na radnici, aby se konečně rozhodla, jak chce zlepšit sociální bydlení, a Praha ve srovnání s jinými obcemi na tom je ještě relativně dobře. Poněkud v rozporu je to, co teď vykřikovali Piráti, že budou v městských bytech zvyšovat nájmy. Nám jde přesně o opačný efekt, o nabídku cenově dostupného nájemního bydlení. Pokud luxusní městské byty někdo dával bohatým, je to problém kontroly, ne politiky nájemního bydlení v Praze. Většina nájemních bytů je na městských částech, není magistrátu. Měli bychom se tedy zamyslet nad nabídkou cenově dostupného bydlení, což je i v Praze problém.

Pravicová opozice připravuje na středu smršť pozměňovacích návrhů. S čím ještě přijde KSČM?

Řada věcí se musí dotáhnout zítra ve druhém čtení. Návrh z pléna neznamená nulovou šanci na úspěch, ale musí se o něm intenzivně jednat. V podmínkách menšinové vlády to jinak nelze. Projde samozřejmě jen něco. Kdybych měl vyzdvihnout ty nejzákladnější věci pro KSČM, je to oblast sociálních služeb, které jsou nedofinancované v krajích. Zejména Ústecký, ale i Jihomoravský kraj a další mají nedostatek peněz. Předpokládám, že by mělo jít o 600 milionů, s tímto přesunem prostředků by měla vystoupit Hana Aulická Jírovcová. Zdeněk Ondráček bude chtít víc peněz pro ozbrojené složky, zejména pro hasiče atd. V pozměňovacích návrzích KSČM budou zřejmě požadavky na vyšší prostředky pro matriční úřady i regionální dopravní infrastrukturu. A bude na vyjednávání s ANO a ČSSD, zda nám to podpoří, když se s nimi dohodneme o tom, co je zase jejich priorita. O tom bude diskuse po druhém čtení. Doufejme, že můžeme přispět nejen oněmi 600 mil. Kč, které navrhuje kolegyně Vostrá, ale že to bude minimálně zdvojnásobeno. Ale pořád je to v rámci rozpočtu, skutečně hlavní rozpočtový problém nepochybně zůstává do budoucna.

Finále čeká poslance po hlasování o pozměňovacích návrzích ve třetím čtení...

Pokud jde o naše priority, jsou zafinancovávány částečně. Už jsem řekl, o co jde. Co zůstává otevřené do budoucna a je jasné, že v rámci auditu plnění tolerančního patentu se na to budeme muset výrazněji soustředit, je další vývoj minimální mzdy. To, co se teď rozhodlo, je jednorázový akt, a my máme předjednáno, že už bychom se o to neměli každý rok hádat, měli bychom nastavit systém, jakýsi automat. A jeho nastavení a spuštění by mělo mít pozitivní efekt, což znamená startovat z vyšší úrovně a propočet bude takový, že to skutečně bude důstojná odměna za práci. V dalších letech by měl být naplněn slib, daný resortu školství, tedy že platy ve školství do konce volebního období dosáhnou 150 %, tj. 1,5 násobku průměrné mzdy. Když je nyní průměr něco přes 30 tisíc, učitel by měl mít 45 tisíc korun. To je slib, musí se dořešit v dalších rozpočtech, ale vláda, především ANO, se kroutí. Kompromisy jsou zatím velmi při zemi a budeme muset na tyto věci daleko víc tlačit.

Proč se ANO kroutí?

Protože je na něj obrovský tlak nejen pravicové opozice, ale především z ekonomické sféry, z podnikatelského prostředí. Svazy zaměstnavatelů, hospodářská komora spustily povyk už u zrušení karenční doby, a ještě víc křičí, že by měl být uzákoněn pátý týden dovolené. Jako bychom tím likvidovali český průmysl. Cítí oporu v rozložení moci, že levice je slabá, odbory nemají nabito, protože lidé jsou nyní spokojení, dnes nepůjdou za odbory, nenaplní náměstí. Také se chystají na krizi, nechtějí ji však řešit na úkor svého zisku, ale na úkor svých zaměstnanců. A daní atd.

Do budoucna se musí dotáhnout dávkový systém, my jsme pro to, aby byl efektivní, ale nemůžeme jít cestou redukce sociálního státu. Zvlášť krize oživí, na co jsme jakoby pozapomněli. Jde o to, že většina lidí je v nedobrém sociálním postavení nezaslouženě, nevinně, nelze je hodit do jednoho pytle jako parazity. Dotáhnutí dávkového systému počínaje valorizací životního a existenčního minima je problém. Pak tam je slib zdanění finančních náhrad tzv. církevních restitucí, nevázali jsme ho na hlasování o vládě, ten slib se průběžně plní, není přímo o rozpočtu, ale když budeme předstupovat před naše politické orgány se stanoviskem k třetímu čtení rozpočtu, nepochybně se nás budou ptát, co a jak se plní. A bylo by divné, kdybychom s Vánocemi na krku neměli za sebou ani ještě druhé čtení. Pokud někdo prognózuje, že návrh Senát vrátí, pošleme ho tedy do Senátu, a my pak můžeme jednat o přehlasování Senátu. Pokud někdo řekne, že podá ústavní stížnost – až projde předloha celou schvalovací procedurou, ať ji podá. My nyní chceme, aby se slib splnil a druhé čtení proběhlo už teď.

A pak jsou tu dvě priority, které opět souvisejí s budoucností a se strategickými výzvami, které nás čekají ve zhoršených ekonomických podmínkách. Jednak musíme řešit důchodový systém, náklady stárnutí populace rostou a my musíme učinit udržitelný systém tak, aby zajistil důstojný život seniorů. Ne se každý rok hádat o valorizaci, ale mít jasno, jak se bude postupovat do budoucna. Tam sílí asi největší politické tlaky, vypadá to, jako by se někdo rozhodl, že se vrátí ono kapitálové spoření a zredukuje se státní pilíř. A za další je to dostupná zdravotní péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů. To jsou megasystémy. V důchodovém systému jsou tři miliony důchodců, vyplácí se jim na důchodech něco kolem 400 mld. Kč. Zdravotní pojišťovny to mají podobné, je tam o něco méně peněz – asi 300 mld. Kč. To je obrovská zátěž ve veřejných financích, musí se udržet kvalita těchto systémů, dostupnost atd. Pro zbývající dva roky to bude zásadní věc, která má rozpočtové souvislosti.

Stát by měl být i aktivním hospodářem, proto je důležitá oblast státních investic. Momentálně je rozpočet koncipovaný jako tzv. neutrální, tzn., že neforsíruje svými výdaji ekonomický růst. Tím se dostáváme do situace, kdy nám chybějí některé vládní investice. Míru investování ze strany vlády bude třeba zvýšit tak, že prostředky musí být alokovány do strategických investic. U běžných investic bychom se dostali do problému, protože podstatnou složku investování v každé zemi tvoří soukromý sektor. A kdyby stát investoval jinam než do strategických investic, logicky začne vytěsňovat soukromý sektor, ten bude investovat v jiné zemi, do jiných příležitostí, což je zase škoda. Investiční strategie je nyní něco jako mýdlová bublina, pan premiér se pochlubil, že má investiční plán, který znamená, že v letech 2020 až 2030 utratí vláda 3,5 bilionu korun za tisíce investičních akcí. Já však říkám strategické investice, kde se nebude lézt do zelí soukromému sektoru, a zajistí bezpečnost a strategický výhled státu. A ten plán nesmí být jen na papíře. To je dnes hodně velký trend.

Jaký musí být nakonec upravený státní rozpočet, by ho KSČM podpořila i ve třetím čtení?

Jednání o našich pozměňovacích návrzích by se mělo vést seriozně a mělo by nám ještě něco projít z našich priorit. Jednou jsme v tomto ohledu vládní partner a menšinová vláda musí vyjednávat. Pravicová opozice chce spíš škrtat, takže pokud jde o restrukturalizaci výdajů, jsme první, s kým by se mělo jednat. Podstatné je věcně, fakticky potvrdit tento vládní přístup. Koncem roku chceme spustit audit plnění tolerančního patentu a vláda by měla, speciálně pan premiér, počítat s tím, že to, co je tam napsáno, by nemělo být okecáváno, ale důsledně naplňováno. A když se objeví nový problém, který třeba letos v létě, když vznikala vláda, nebyl zjevný, tak by se mělo jednat - i s námi. Budeme tedy tvrdě vymáhat včasné a kvalitní plnění tolerančního patentu, a pokud se objeví nové problémy a nové výzvy, tak s námi musí jednat, ne nás nechat na vedlejší koleji jako nějaké ocásky, které odbude drobnými ústupky.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 31 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.