Poučné výročí

Včera bylo třetího prosince. Zajímavé datum. Připomněl jsem si ho v souvislosti s posledními událostmi na Ukrajině. Ten den před čtrnácti lety ukrajinský nejvyšší soud po demonstracích a po nebývalém nátlaku »z ulice« prohlásil prezidentské volby na Ukrajině za údajně zmanipulované. Tehdejší »oranžová revoluce« dostala najednou křídla. Kandidát východu země, premiér Janukovyč, který původně zvítězil, se, ač jeho strana upozorňovala, že jde o protiústavní čin, nakonec podrobil. V opakovaných volbách probíhajících v napjaté atmosféře vyhrál stoupenec Západu Juščenko. Volby v roce 2010 však Janukovyč vyhrál. A jsme u druhé etapy »oranžové revoluce«, u Majdanu. Opět svou roli sehrály polofašistické síly ze západu země a stoupenci Západu. Do čela země se dostali lidé, kteří odtud také přišli (dokonce někteří měli americké občanství).

Proč o tom píši? Protože před několika dny došlo k pokusu zničit pomník bývalého velitele ukrajinského frontu Rudé armády, který se rozhodujícím způsobem podílel na osvobození Ukrajiny. Jen kordon policie tomu dokázal zabránit. V zemi, která však likviduje všechno, co je nějak spojeno s druhou světovou válkou a vítězstvím nad nacistickým Německem, se nelze ničemu divit. Snad jen tomu, jak představitelé Západu namísto střízlivého přístupu ke všemu, co přichází z dnešní Ukrajiny - kde skutečná demokracie neexistuje, kde z voleb jsou vyřazeny některé strany, jež nejsou nakloněny Majdanu, kde jsou šikanováni a zabíjeni (viz oděský Dům odborů) ti, kteří myslí jinak a odmítají banderovské pohrobky - přijímají cokoli, co se v Kyjevu vymyslí, za jedinou skutečnou pravdu.

Stojí za to si připomenout, že fašista a nacionalista Bandera a jeho UPA je uctíván a staví se mu sochy. A Nikolaj Vatutin, mimo jiné osvoboditel Kyjeva a jeden z hlavních velících důstojníků boje v Kurském oblouku, v dubnu 1944 zahynul poté, co byl ze zálohy smrtelně zraněn banderovskými fašisty.

Jeho kyjevská socha symbolizuje nejen poděkování země za osvobození, ale i boj celého antifašistického světa proti fašismu a nenávisti mezi národy. Tak také byla koncipována. Nedivme se proto, že ukrajinským fašistickým elementům, pro které je skutečná demokracie »trnem v oku«, je nepřijatelná. Proto se nedivím ani současnému kyjevskému vedení, že si vymýšlí kauzy, jako je ta kerčská, protože bez banderovských fašistů a jejich Majdanu by jeho exponenti nebyli u moci. Divím se jen tzv. světovému společenství, že za zájmy, které nejsou jeho, je ochotno obětovat mírový vývoj naší planety.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 77 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.