K připomenutí události před 100 lety vyšel 22. září 2018 průvod občanů s prapory a dechovkou z Háje-Chabičova. FOTO – autor

Ostrá hůrka – hlas Slezanů

Vršek nad Hájem ve Slezsku v okrese Opava, zvaný od nepaměti Hůrka nebo Ostrá hůrka, není opředen žádnými pověstmi nebo legendami. Snad v dávných dobách sloužil jen strážným účelům. Národnostní i hospodářský útlak stupňující se v 19. století byl silný v celém Slezsku. Velkého rozměru nabyla germanizace. To vyvolávalo odpor Slezanů. Spolu s osvícenými a zapálenými osobnostmi vznikly v Háji podmínky – stavba železnice, cukrovaru a s tím spojený růst obce – ke konání větších lidových shromáždění proti útlaku a za práva Slezanů. Vhodným místem byla právě Ostrá hůrka.

První tábor lidu se konal na Ostré hůrce 12. září 1869. Zúčastnilo se ho 15 tisíc lidí z celého Slezska. Tehdy poprvé zněl hlas slezského lidu za svá práva. Slezsko se hlásilo ke státní jednotě s Moravou a Čechami a pozvedlo svůj hlas proti germanizaci požadavkem českého školství.

Druhý tábor lidu na Ostré hůrce se uskutečnil 11. září 1898. Byl vyvolán hněvem za neuznání spravedlivého uspořádání české státnosti v rámci rakouské monarchie a za popírání jazykové rovnoprávnosti.

Za československý stát

Třetí tábor lidu na Ostré hůrce proběhl v neděli 22. září 1918, kdy se 40 tisíc účastníků postavilo proti bouři světové války. Ve svém prohlášení shromáždění Slezané požadovali samostatný československý stát. Přísahou českého Slezska vyjádřili právo národa postavit se s hrdostí do prvé řady demokratických národů světa. Dřevěný pylon, umístěný na Ostré hůrce, symbolizoval význam tohoto počinu.

Z návrší do údolí řeky Opavy vzhlíželi z Ostré hůrky muž a žena v nadživotní velikosti – památník boje za spravedlnost. Památník byl Němci v roce 1938 stržen a zničen. REPRO FOTO – archiv autora

Do událostí třetího tábora lidu se po sto letech můžeme přenést díky uchovaným protokolům přípravného výboru, díky novinovým zprávám a zapsaným vzpomínkám tehdejších účastníků. Lze tak číst provolání zemského poslance Lukeše ze dne 16. září 1918 začínající slovy: »Lid slezský za vedení svých politických vůdců pořádá 22. t. m. o 2. hodině odpolední na památné Ostré hůrce u Chabičova-Háje tábor lidu, aby dotvrdil před politickým světem této říše svou solidaritu s československým národem v boji za jeho svobodu a samostatnost a slavnostním slibem tuto projevil.«

Byla to jasná slova tehdejšího slezského tribuna. Odhodlání táborového výboru je ve výzvách ke všem českým obcím ve Slezsku, »aby se této impozantní manifestace českého Slezska co nejhojněji zúčastnily«.

Příprava tábora lidu vůbec nebyla v tehdejší době jednoduchá. Vypovídají o tom dobové zápisky. Světová válka nebrala konce, rakouská monarchie silou policejní moci bděla dnem i nocí. I přes policejní zákaz se tábor lidu na Ostré hůrce přesto konal.

Již od časného rána přicházeli první návštěvníci, jak o tom píše ve svých vzpomínkách hájecký lékař František Dohnálek, jeden z organizátorů manifestace: »Vlaky přijížděly jeden za druhým a chrlily masy nadšených ‚táboritů‘ na malé nádraží hájecké. Mezitím sjížděli se již první účastníci na koních, povozech i pěšky. Vše ozdobeno praporky, stužkami národními. Ulice všecky byly přecpány, silnice za nedlouho ucpány byly do okolí několika kilometrů vozy. Naše slabé síly nebyly s to, aby všecko zmohly, a tak nezbylo konečně nic jiného, než ponechati vše instinktu pořadatelů jednotlivých obcí, aby si sami udělali pořádek. Vždyť nikdo nečítal s tak obrovskou návštěvou.«

Velkolepá událost

Odpoledne o druhé hodině vyrazil průvod z Háje. Na návrší nad Hájem na Ostrou hůrku jsou to necelé dva kilometry. Byla to velkolepá událost i odvaha Slezanů. Doktor Dohnálek vzpomíná:

»V čele průvodu stála banderia, za nimi alegorické vozy, spolky ve stejnokrojích, pak národní kroje, poslanci říšští a zemští, veteráni z táboru z roku 1869, obklopeni výkvětem děvuch v národních krojích, četní hosté, výbory táborové a pak hrnuly se masy, hlava nehlava. Ledva jsme se jakž takž seřadili, přiběhl ke mně celý zpocený a uštvaný nynější policejní ředitel opavský a se slovy ‚Tábor zakázán ministerstvem z Vídně‘ podává mi telegram. Za ním v uličce postranní stála celá řada četníků ozbrojených. Celý zdrcený jsem doběhl k poslanci Udržalovi a telegram mu ukazoval. ‚Nu, a co bude, když přece půjdeme?‘, ptá se klidně poslanec Udržal Dr. Wiedermanna, pohlížeje naň svýma klidnýma a jasnýma očima. ‚Tábor jest zakázán úředně, pane poslanče, ale když půjdete, já nezakročím proti vám, poněvadž nechci si vzíti na svědomí to krveprolití.‘ Na to poslanec Udržal strčil klidně telegram do kapsy a se slovy: ‚Tak děti, půjdeme, a pane komisaři, já béřu odpovědnost celou na sebe‘ první dal se na pochod.«

Co bylo na táboře‚ o tom referovaly již následujícího dne tehdejší noviny. Pro přiblížení atmosféry stojí za to nahlédnout opět do vzpomínky Fr. Dohnálka. Do jeho paměti se vrylo intermezzo, které se odehrálo na tribuně tábora na Ostré hůrce.

»Stál jsem ihned za poslancem Udržalem, který na tribuně seděl v prvé řadě, vedle mě vládní komisař z Opavy. Právě někdo řečnil a tak, že z posluchačstva přímo jiskry sršely. Nevím již dnes, kdo to byl. Komisař vládní se kroutil tak, že dělal dojem člověka, který je stižen kolikou žlučových kaménků, řečníka asi dvakrát přerušil a již chtěl tábor znovu zakázati, což by ovšem asi málo platno bylo, konečně však se obrátil přímo na poslance Udržala, žádaje jej, aby řečníka sám napomenul, načež mu poslanec Udržal s božským, jen jemu vlastním klidem odpověděl: ‚Ale, pane komisaři, nechte ho, počkejte chvilku, teď budu mluviti já a já to všecko napravím, uvidíte, já budu hodným, ze mě budete míti radost.‘ A měl z něho komisař takovou radost, že kolikové záchvaty dostal zdvojenou měrou. Udržal promluvil zde jednu z revolučních řečí, na něž se nezapomíná.«

Kéž by těchto světlých momentů naší historie bylo i dneska slyšet!

K připomenutí doby před 100 lety uspořádala obec Háj ve Slezsku spolu s obcemi Mikroregionu Matice Slezská za podpory Moravskoslezského kraje letos v sobotu 22. září od 14 hodin shromáždění Slezanů na Ostré hůrce. Průvod občanů z okolních obcí s prapory a dechovkou vyšel z Háje-Chabičova. Na Ostré hůrce přivítal účastníky starosta Háje ve Slezsku Karel Palovský. Následoval program, který až na výjimky byl spíše pouťový pro pobavení, než aby něco sdělil přítomným. Hlavní řečník, dvouhodinový opozdilec, historik Zdeněk Jirásek, se stému výročí historického tábora lidu vyhnul. Zato se před zhruba dvěma tisíci účastníky »producíroval« obrněnec wehrmachtu s hákovými kříži, což mnozí, zejména dříve narození, nesli velmi nelibě. I taková je dnešní realita. Jasný táborový hlas ze Slezska nezazněl.

Čtvrtý tábor lidu na Ostré Hůrce je spojen s 1. zářím 1929. Tehdy se poprvé sešel na Ostré hůrce svobodný slezský lid v Československé republice, aby na paměť slezského odboje odhalil vystavěný památník s vytesanými nápisy 70 slezských obcí. Z návrší do údolí řeky Opavy vzhlížejí muž a žena – památník boje za spravedlnost.

U příležitosti 70. výročí narození Petra Bezruče se zde 12. září 1937 konala manifestace Zemské hasičské jednoty slezské. Na památník byla umístěna Bezručova pamětní deska.

Ovšem pak nastoupily tragické dny. Jedenáctého prosince 1938 byl památník odboje slezského lidu na Ostré hůrce fašisty zničen. Po několik dnů se konaly u jeho trosek tiché, nikým nesvolané manifestace.

Trosky výstrahou: již nikdy válka!

Pátý tábor lidu na Ostré hůrce má datum 23. září 1945. Více jak 100 tisíc lidí manifestovalo za rovnoprávnost Slezska a za požadavek na urychlenou výstavbu válkou zničené země. Heslem tábora lidu bylo »Srovnané trosky památníku musí být nejen připomínkou, ale i výstrahou, aby se již válka neopakovala!«

Jako by se Slezsko znovu probudilo – k 12. září 1965 bylo návrší Ostré hůrky pietně upraveno. Zrodila se myšlenka obnovy památníku, bylo uvažováno o svolání tábora ke 100. výročí prvního tábora na září 1969.

Šestý tábor lidu se na Ostré hůrce konal 21. září 1969, kdy se zdejší lid sešel k odhalení obnoveného památníku slezského odboje. Přihlásil se k tradicím táborů lidu, k historii Ostré hůrky i oprávněným požadavkům Slezanů.

Sedmý tábor lidu se na Ostré hůrce uskutečnil 19. května 1990 a jeho svolavatelem byla Matice slezská. Slezsko znovu vyjádřilo svou vůli, své cítění žít ve spravedlivě uspořádaném společenství všech národů a národností v nově utvořené České a Slovenské Federativní Republice.

Ostrá hůrka je památným místem Slezanů a místem občasného setkávání občanů k významným událostem.

Ladislav LUDVÍK

(S využitím publikací: Otto Broďák: Háj ve Slezsku. Pohled do minulosti obce. Vydala Obec Háj ve Slezsku 1994, str. 101-104; Ostrá hůrka. Historie slezského odboje. Nakladatelství Slezské dílo v Opavě 1925, str. 51-57)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 5 hlasů.

Ladislav LUDVÍK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.