Rozhovor Haló novin s Petrem Pickem z Občanské iniciativy Ne základnám

Odhaduji kolem tisíce základen USA či NATO

Ve dnech 16. až 18. listopadu jste se zúčastnil v irském Dublinu První mezinárodní konference proti americkým vojenským základnám a vojenským základnám NATO. Byl jste již někdy na podobné mezinárodní akci?

Na konferenci podobného formátu a velikosti jsem dosud nebyl, nicméně coby účastník přípravného týmu jsem se podílel na mezinárodní konferenci v Brdech v obci Březnice konané dne 20. 10. 2007 při příležitosti organizovaného odporu českých občanů proti stavbě americké vojenské základny.

Jaké jsou vaše bezprostřední dojmy z místa konání?

Lidé, se kterými jsem na konferenci v Dublinu mluvil, mne překvapili a potěšili svým jasným odhodláním být aktivní, dříve než »budou radioaktivní«, řečeno slovy klasika. Také mne velmi potěšilo setkání s lidmi a skupinami, kteří se účastnili před lety oné březnické konference. Nejsilnější pro mne ale bylo zjištění, že jediným místem na celém světě, kde se podařilo odvrátit umístění americké vojenské základny, je právě Česká republika.

Popište nám, jak velká to byla akce, kolik přijelo účastníků, států, organizací, co bylo na programu?

Konference v Dublinu byla třídenní, zúčastnili se jí lidé ze šesti kontinentů, z více než 32 zemí, celkem se sešlo asi 300 účastníků, převážná část jich byla na konferenci vyslána jako zástupci svých organizací.

Pátek, první konferenční den, byl ve znamení happeningu před hlavní poštou města Dublinu k připomenutí velikonočního povstání a významného bodu boje irského lidu za nezávislost - což je společné téma všech zemí, na jejichž území jsou umístěny základny USA nebo NATO, které ovlivňují a jistí politické směřování daných zemí.

V další části konference pak organizátoři přivítali přítomné a svoji řeč přednesli poslanci irského parlamentu Aengus Ó Snodaigh, Clare Daly, mezi dalšími řečníky byli i Socorro Gomes, prezident Světového mírového koncilu, Mairead Maguireová, laureátka Nobelovy ceny míru, nebo Alfred L. Marder, prezident amerického mírového koncilu.

V sobotním dopoledni přednesli své příspěvky na téma militarismu, jaderných zbraní a vojenských základen celkem čtyři řečníci, například Dave Webb, předseda kampaně za jaderné odzbrojení. Dalším významným okruhem bylo téma dopadu vojenských základen na zdraví a životní prostředí. Hodně silné je například téma látek PFOS a PFOA ve spodních vodách v okolí základen a jejich souvislost s neplodností v okolí základen.

Druhé poloviny soboty a neděle byly věnovány jednotlivým kontinentům, kde byly popisovány situace v konkrétních státech, přístupy tamních vlád, konflikty mezi hostitelskými vládami a občany, kteří nesou důsledky »vedlejších škod pobytu spřátelených jednotek«, rovněž byl zmiňován i politický a historický rámec událostí.

Závěr nedělního dne pak byl věnován konkrétním plánům v zemích, navazování kontaktů a vytváření akčního plánu pro příští rok.

Proč má tato konference pořadové číslo »první«, když víme, že bylo již bezpočet mezinárodních mírových konferencí?

Pokud je mi známo, jedná se o první mírovou konferenci zabývající se konkrétně základnami USA/NATO coby hlavními narušiteli míru ve světě. Číslovka první znamená, že je třeba koordinovat úsilí v odstranění vojenské přítomnosti USA a NATO z oblastí mimo vlastní území a že je třeba se i nadále setkávat a organizovat se.

Kolik bylo celkově řečníků a co bylo jednotící linií jejich projevů?

Na konferenci promluvilo celkem 47 řečníků, dílem hovořili o aktivitách svých organizací, dílem o rámcových tématech panelů. Jednotící linií bylo rozhodně téma důsledků přítomnosti základen USA/NATO na bližší i vzdálené okolí.

Řečníci pocházeli z 32 zemí, jmenovitě například z USA, Izraele, Argentiny, Řecka, Německa, Kuby, Japonska, Filipín, Keni, Jihoafrické republiky a dalších zemí.

Měl jste možnost vystoupit i vy nebo diskutovat v nějakém panelu?

Bohužel se nezdařilo zařadit mé vystoupení do programu konference, nicméně řečník Českého mírového hnutí pronesl příspěvek shrnující situaci v České republice a hlavní události posledních deseti let z pohledu americké vojenské základny.

Pak jste ale jistě diskutoval s delegáty neformálně, o čem hlavně?

S účastníky jsem diskutoval hlavně během regionálního plánování akcí a měl jsem vždy zájem vytvořit komunikační linie mezi organizacemi s cílem vzájemné podpory.

Kolik je vlastně amerických vojenských základen po světě?

Odhad je zhruba 1000 základen - odhad proto, že řada základen je tajných a jsou o nich jen nepřímé zmínky, Tvoří 95 procent všech cizích vojenských základen na světě. To číslo je dost k zamyšlení…

Kdo kromě vás se ještě konference v Dublinu zúčastnil?

Českými účastníky byli členové Českého mírového hnutí vedení předsedou Milanem Krajčou. Dorazilo nás do Dublinu celkem pět Čechů - dále Vladimír Sedláček, Petr Vlček a europoslanec Jaromír Kohlíček. Myslím, že spolupráce mezi námi byla na velmi dobré úrovni.

Byly nějaké rozpory mezi delegáty, něco, na čem jste se neshodli a co se neobjevilo v závěrečném komuniké?

Pokud mohu soudit, vládla jednota a shoda s tématy i obsahem, neboť jednotícím tématem byly základny USA/NATO. Cílem konference nebylo vyhledávat rozpory, ale společnou bázi. Největší shoda byla kromě závěrečného komuniké také na tom, že konference, bohužel, trvala příliš krátce.

Jaký byl mediální zájem o konferenci v Irsku samotném? Informovali místní novináři o události v televizi, rozhlase, tisku? A zahraniční novináři? V České republice podaly informaci jen Haló noviny.

Mediální ohlas jsem v zahraničních médiích prakticky nezaznamenal. Zřejmě světová média neuznala za vhodné o tomto tématu informovat své občany… Je to výzva do dalšího roku, aby dílo, které bude během roku provedeno, stálo za světovou pozornost.

Výstupem konference bylo komuniké (otiskli jsme 28. listopadu), v jehož obsahu čteme například, že se rozeběhne globální kampaň na organizování a mobilizování veřejnosti celého světa proti vojenským základnám USA a NATO. Jak si ji máme představit?

Opakujeme to často. Občan kteréhokoliv státu nemá šanci rozpoutat – a ani nerozpoutal - mezinárodní konflikt, válku. Voliči i nevoliči nemají zájem o rozšiřování cizích vojenských základen na územích suverénních států. Jsou to politické elity, nadnárodní uskupení, které stojí za vyvoláváním strachu, konfliktů, s cílem uplatňování svých zájmů.

Jak se do této kampaně zapojí OI Ne základnám?

Naše iniciativa chce prohlášení přijaté v Dublinu na První mezinárodní konferenci proti vojenským základnám US/NATO realizovat na konkrétních krocích: Oslovovat politické strany, aby veřejně deklarovaly, že bez mandátu od voličů, občanů, neomezí suverenitu našeho státu, jeho celistvost. S přihlédnutím k porušování mezinárodního práva, agresi, některých členů NATO proti suverénním státům bude vyzývat politické strany k odstoupení od severoatlantické smlouvy. Dále informovat občany o zločinech NATO, protože média, která si musí občané platit, o tom informovat nebudou.

Jednou z akcí bude demonstrace proti přistoupení České republiky k severoatlantické smlouvě s připomenutím, jak byli občané obelháni podle hesel »Již nikdy nebudeme v žádném vojenském paktu« nebo »O nás bez nás«.

Jsou některé významné státy světa, které na konferenci neměly své zástupce?

Pokud odhlédneme od zemí, které veřejně nehostí žádné základny USA či NATO (Rusko, Čína, Indie a Francie), měly na konferenci své zástupce všechny země, které naopak »hostí« americké vojenské základny. Evidentně místní obyvatelé vnímají určitý vliv základen na chod jejich země a nemají pocit, že více základen USA/NATO znamená více bezpečí ve světě.

Hostitelské role se ujala Irská aliance za mír a neutralitu. Jak se jí pořadatelství vydařilo? A jakou má tato organizace pozici ve své zemi, uvědomíme-li si, že OI Ne základnám, České mírové hnutí i České mírové fórum v ČR nejsou masové organizace?

Irská aliance za mír a neutralitu (PANA) se podle mého názoru zhostila organizování akce skvěle, nezaznamenal jsem žádné problémy v rámci průběhu akce. Nepozoroval jsem v ulicích Dublinu ani vysoké sympatie, ani vysoké antipatie k happeningu. Z toho usuzuji, že organizace nebude asi masová, nicméně politická podpora poslanci irského parlamentu ukazuje schopnost argumentačně oslovit širší vrstvy obyvatelstva. Taktéž každoměsíční pochody na americkou vojenskou základnu u města Shannon ukazují, že podpora veřejnosti nebude malá.

Irská aliance za mír a neutralitu sdružuje politické strany i odbory, jsou v ní zastoupeny i náboženské skupiny.

Do Dublinu jste jel jako reprezentant OI Ne základnám se stanoviskem (publikovali jsme v Haló novinách 20. listopadu), které jste chtěl distribuovat mezi delegáty. Podařilo se to? S jakým ohlasem?

Během konference jsem se setkal se všemi řečníky i delegáty jiných organizací a předal jim zmíněné stanovisko. Přijali je s mírným nadšením - text by zasloužil více času k analýze - a s rozhodným stanoviskem vytvořit kontaktní vazby. Vzhledem k situacím v jednotlivých zemích budou na podobné vlně podnikat podobné kroky směřující k odstranění vojenské přítomnosti základen USA/NATO na jejich území. Což byl jeden z cílů mé účasti.

Jste mladý člověk. Máte možnost diskutovat se svými vrstevníky o problematice vojenských základen USA a NATO? Jaké jsou jejich názory?  Jaký vztah mají k Severoatlantickému paktu?

Možnost diskuse zatím mám, i když vzhledem k turbulenci politických témat a událostí ne vždy je možné jít do hloubky a dobrat se nějakého konkrétního závěru. Pokud už se lidé v mém okolí zajímají o politiku - která, ač se nás dotýká a tvaruje naše životy, nebývá sledována s tou úrovní důležitosti, kterou by si zasloužila - jsou ve většině na straně mainstreamu. Představy typu »americká základna by nás ochránila před vpádem Rusáků« jsou sice poněkud mimo geopolitické, historické i mezinárodní reálie, jsou však vypáleny do přehlcených mozků lidí, kteří o tom nestíhají přemýšlet. Pokud už si najdou čas o tom diskutovat, většinou zjistí, že implantované informace nedávají smysl (například útok Ruské federace na ČR? Důvod/cíl? Česká armáda v počtu 7000 lidí ve zbrani má být připravena kdekoliv se postavit Rusku?).

Přesto, že je možné dnes získat řadu informací i z oficiálních zdrojů, ne vždy česky píšících, dělá řadě lidí obtíže číst například přístupovou smlouvu k NATO a hledat myšlenková spojení této smlouvy se silničním průjezdem amerických vojenských sil apod. V důsledku toho jsou tito lidé drženi v představách, které šíří český mainstream o zárukách daných naším novým »velkým bratrem« opět na věčné časy.

Žel, obtížně se jim vysvětluje, že jsou odpovědni oni sami za sebe a za všechny a že už nelze říkat »to jsme nevěděli, o tom se nepíše, to nám nikdo nevysvětlil«. Nejkrásnější je, že většinou jsou dnes lidé ideologicky připraveni na minulý konflikt, kterým je podle nich srpen 1968, a nepřemýšlejí o tom, že svět se dost podstatně změnil, a ne všechny figurky dříve prezentované jako bílé z definice jsou jimi dodnes.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 47 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-12-07 14:12
Pan Jakub Janda, sice ne pornoherec ale zato pornoposlanec za ODS, se při
rozpočtových tahanicích dal slyšet (nevím co to tam vůbec hledalo),
že hnutí Ne základnám je extrémistické. Tak jsem konečně pochopil.
Kdo je proti válce je extrémista. Podobně, že kdo nemá vojenské
základny po celém světě je agresor. Vyplynulo mi z toho nakonec ale i
to, že kdo volí ODS je vůl.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.