K problematice exekucí hovořili Apolena Rychlíková (s mikrofonem) a Daniel Prokop (vpravo).

Exekuce jako černé svědomí

Skoro každý desátý obyvatel České republiky čelí exekuci, je to necelých 900 000 lidí. Polovina z tohoto počtu se nachází v pasti vícečetných exekucí. Na problém se z mnoha úhlů podívalo levicové periodikum A2larm ve spolupráci s agenturou Median.

Server A2larm si nechal od Medianu vypracovat výzkum, který se zaměřil na způsob, jak se dluhy proměnily v exekuce, jak vznikaly a jaký dopad měly na domácnosti a jejich členy. Svůj zájem soustředil na chudší domácnosti, jejichž příjem se nachází pod hladinou příjmového mediánu. Současně se výzkumníci zajímali, jaký mají domácnosti, které jsou napadené exekucí, vztah ke společenskému systému, jeho domácím i zahraničním institucím a volební aktivitě. Výzkum financovala Nadace Rosy Luxemburgové.

Podle sociologa Daniela Prokopa se 57 % domácností propadlo do exekuce v závislosti na nesplacených spotřebních úvěrech a dalších krátkodobých půjčkách. Další v pořadí jsou neuhrazené nájmy a poplatky s bydlením (27 %). Často jde vlastně o vytloukání klínu klínem, jak poznamenal Prokop, neboť lidé si půjčují na to, aby spláceli předchozí neuhrazené závazky (za to se dostalo do exekuce 32 % domácností z těch, jež jsou exekučně postiženy). Oproti tomu jen 11 % domácností se dostalo do exekuce přímo za půjčku na velké domácí spotřebiče a jen cca pět procent za půjčku na dárky.

Podle Prokopa zde kromě nezodpovědnosti těch, kdož si půjčili, v minulosti hrál negativní roli i fakt, že jim nemělo být vůbec půjčeno. Odborníci na exekuce zdůrazňují, že odpovědnost musí být na obou stranách, u dlužníka i věřitele.

Méně důvěřují státu, EU i lidem

Lidé se zkušeností exekucí výrazně méně důvěřují institucím státu a Evropské unie, nevěří ve spravedlnost a právo. Méně důvěřují i dalším lidem. Podle Michala Kunce z Medianu mezi chudší polovinou Čechů ve věku 18-65 let (průzkum byl proveden mezi 819 respondenty) převládá postoj, že změny společenského systému po roce 1989 měly smysl (53 % souhlasí, 32 % nesouhlasí), jiná jsou data u lidí v exekucích: smyslu společenských změn po roce 1989 důvěřuje jen 41 % a převládá negativní postoj (46 %). Potýkání se s institucemi snižuje důvěru lidí ve stát. »Psychologii lidí nelze podceňovat,« míní Apolena Rychlíková, redaktorka A2larmu, jež se problematice exekucí a osudům lidí jimi postižených zabývá v rámci publicistického cyklu Exekuce: Černé svědomí Česka. Lidé se zkušeností exekucí se také méně účastní voleb. Exekuce jsou tedy podle výzkumníků důležitým faktorem důvěry v polistopadový režim.

Výzkum také ukázal, že zkušenost s exekucemi jednoznačně souvisí s odchody z regulérního zaměstnání a přechodem do šedé ekonomiky, což vede k poklesu odváděných daní. Podle sociologa Prokopa takto odešlo z legální práce až 200 000 lidí. »Je-li člověk v exekuci, tak se mu nezabavitelná částka při růstu příjmů z 12 na 21 tisíc korun navyšuje jen velmi nepatrně, při vyšších příjmech je pak zabaveno vše a pracující tak navíc ztrácí nárok na některé sociální dávky vypočítávané dle příjmů před exekucemi,« poznamenal Prokop. Lidé jsou tak paradoxně motivováni mít nižší příjmy nebo pracovat načerno.

Stres a paralýza

Také celková sociálně-psychologická situace rodin a jednotlivců v exekuci je skličující. »Paralýza všeho. Takto nazývají lidé v exekuci stav, ve kterém se nacházejí. A častá agresivita od exekutorů ještě zvyšuje stres,« předala Rychlíková své postřehy, které získala z rozhovorů s lidmi v exekuci. Připomněla, že v takovémto stresovém prostředí vyrůstají i děti, u nichž se to často projevuje ve zhoršeném školním prospěchu. Proto je přesvědčena, že se musí změnit systém komunikace s dlužníky od exekutorských úřadů.

Jak z toho ven? Výzkumníci i představitelé serveru A2larm jsou pro zjednodušení systému oddlužení. Podle Rychlíkové bylo chybou, že došlo k privatizaci exekutorů, tento fakt kritizuje. Prokop je jiného názoru, přistoupil by spíše k parametrickým změnám systému. »Na obou stranách jsou lidé, kteří se chovají slušně a neslušně,« vysvětlil.

O výsledcích průzkumu i problematice samotné budou organizátoři tiskové konference diskutovat 11. prosince se zákonodárci na semináři konaném v Poslanecké sněmovně.

(mh)

FOTO - Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 14 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.