K problému »evropských univerzit«

Evropská komise hodlá vytvářet tzv. evropské univerzity »světové úrovně«, příslušné plány už jsou na stole a může se přistoupit k realizaci pilotního projektu.

Oč se vlastně jedná? Koncem října minulého roku představil francouzský prezident Macron na Sorbonně svoji »Iniciativu pro Evropu«, přičemž horoval nejen pro »evropskou armádu«, ale také pro »společné evropské vysoké školství« v duchu své velmi diskutabilní teze, že »to, v čem Evropa nejvíce drží pospolu, bude vždy kultura a věda«. Tento svůj plán Macron nastolil také na Světovém hospodářském fóru v Davosu v lednu t. r., kde prohlásil, že při vytváření »suverénní, sjednocené a demokratické Evropy« je vzdělání »prvním pilířem obnovy«.

Netrvalo dlouho a Macronových představ, majících silnou oporu u německé vlády, se ujala Evropská komise, jež už v listopadu 2017 představila svůj plán nazvaný Posílení evropské identity vzděláním a kulturou, který o měsíc později schválila Evropská rada. Plán předpokládá vytvoření sítě »evropských univerzit světové úrovně«, spolupracujících úzce přes národní hranice; v první fázi jde o vytvoření svazku tří až šesti univerzit, resp. vysokých škol, z několika členských států EU, kde mají být studenti připravováni ve více jazycích, mají mít za povinnost absolvovat studijní pobyty v zahraničí a na konci studia složit tzv. evropskou zkoušku.

Termín k podávání přihlášek vysokoškolských zařízení, aspirujících na »evropskou univerzitu«, končí 28. února 2019; podle plánu komise má vzniknout nejprve šest evropských univerzit, do roku 2024 jich má být minimálně dvacet.

Referování tzv. mainstreamových médií o projektu »evropských univerzit« bylo a je nadšené. Jako by skutečně stačilo vytáhnout jako králíka z klobouku několik evropských univerzit a závažné problémy s růstem nacionalismu, krajní pravice a populismu budou mizet jako sníh na slunci. Jenže ono to tak snadné nebude.

»Kormidelníci« EU horují pro »jednotu, smíření a porozumění«, ale vůbec nezmiňují odstředivé tendence v EU, její už reálné štěpení a vnitřní konkurenční boj, který se projevuje i v oblasti školství. A rádobyelitářské evropské univerzity mu budou rovněž podrobeny. Kritické hlasy v tomto směru by neměly být proto přehlíženy a zametány pod stůl. Například Konference rektorů německých vysokých škol, podpořená shodným stanoviskem své polské partnerské organizace, konstatovala, že Macronův plán, resp. plán Komise, je sporný, neboť nezahrnuje celý trojúhelník »vzdělání-výzkum-inovace«, a vznikají obavy, že evropské univerzity se budou v prvé řadě zabývat »občanskou a státní výchovou ve smyslu EU« - tedy přípravou evropských elit, přičemž věda a výzkum přijdou zkrátka. Lze také očekávat, že přístup studentů na evropské univerzity nebude snadný, neboť zařízení toho druhu budou vznikat v prvé řadě v ekonomicky silných regionech.

Nikoliv, vzdělání, resp. vzdělávání, není prvním pilířem obnovy EU. Tím by měl být pilíř sociální, ale ten je v nedohlednu...

Jiří MAŠTÁLKA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 10 hlasů.

Jiří MAŠTÁLKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-12-06 13:32
Nechme to na Sorose. Ten to zorganizuje za prachy Washingtonu odkud
pochází i největší mozky, jako Werner von Braun, Einstein, Teller,
Oppenheimer a spousta jiných. A budeme se divit.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.