Ilustrační FOTO - Pixabay

Pitný režim pro zdravé trávení

Přichází období svátků a s ním spojeného většího a pestřejšího množství jídla. Mnoho lidí již přemýšlí nad tím, jak jídelníček rozvrhnout tak, aby se zbytečně nepřejídali, nebo aby si nevhodnými pokrmy nerozdráždili zažívání. Ne všichni ale myslí i na jinou část pestrých stolů – na nápoje. Přitom správně zvolený druh nápoje a jeho množství může pozitivně ovlivnit zažívání a tedy celkový pocit po dobrém jídle. Ale také naopak – špatný nápoj, nebo špatná kombinace může v břiše rozpoutat peklo…

Pití tekutin bylo vždy základním předpokladem přežití. Dnes je moderní pít vodu, ale v dobách, kdy vodní zdroje často přinášely smrtící epidemie, se pily nápoje vyžadující tepelné zpracování – v naší zemi to byla hlavně medovina a pivo. I když jsme se pak vrátili k bezpečné vodě, popíjení piva nám zůstalo, zejména v kombinaci s hůře stravitelným jídlem (tzv. typicky českou kuchyní). Ukázaly to i výsledky průzkumu iniciovaného letos v říjnu AquaLife Institutem, – k nejoblíbenějším kombinacím jídla a alkoholického nápoje u nás jednoznačně patří vepřo knedlo zelo a pivo (26 %), následuje (mezi 15 a 10 %) ryba a víno, kachna nebo husa a pivo, guláš a pivo, italské jídlo a víno, sýr a víno, klobásy a pivo.

Co tedy pít?

Ze všech koutů často slyšíme co jíst a nejíst, abychom byli zdraví. Na rozdíl od mnoha informací, které nás pronásledují v souvislosti se skladbou jídla a vhodných či méně vhodných potravin, nápojům taková pozornost věnována není. Kombinování pokrmů s nápoji je ovlivněno regionem (zahraniční kuchyně), národními zvyklostmi (pivo ke guláši v české kuchyni, ale nikoliv v maďarské kuchyni) a především rodinnými tradicemi. »V kombinaci s invazivním moderním rychlým stravováním se začaly k jídlu masivně konzumovat slazené perlivé limonády, převážně kolového typu. Konzumace slazených nápojů, zejména v dětském a adolescentním věku, přitom představuje nejen riziko nadváhy, ale i negativní preferenci konzumovaných jídel,« varuje v návaznosti na výsledky průzkumu nutriční terapeutka Tamara Starnovská, předsedkyně Sekce výživy a nutriční péče.

Podle odborníků ale není až tak podstatné co konkrétně k jídlu pijeme. Z hlediska stravitelnosti je významnější spíš dostatek tekutin než jejich druh. Pro mobilizaci produkce trávicích šťáv funguje zejména pravidelnost, prostředí a vůně, z pohledu nápojů pak spíše mírně hořký nápoj (aperitiv). Nahořklý a jemně perlivý nápoj nám vyhovuje k těžkým a tučným jídlům (pivo). »Alkohol, zejména koncentrovaný (panák na vytrávení), je však v kombinaci s tučným a smaženým jídlem rizikovým řešením. Často jde o pomyslnou poslední kapku před rychlým převozem do nemocnice s akutní pankreatitidou« varuje Jan Piťha z Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol a z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM.

Vhodnější než sklenka něčeho ostrého na vytrávení je pak nahořklá káva, kterou pijeme po jídle pro pocit zlepšení trávení.

Správné načasování

Díky zvyklostem z dětství se úspěšně přenášejí do dalších generací i některé mýty. Zdaleka nejtypičtějším je mýtus o tom, že k jídlu se nemá pít, případně jen v minimálním množství, aby se neředily trávicí šťávy. Tento mýtus se dokonce objevil i ve výukovém materiálu pro vysokoškolské studenty. Realita je jiná – pro optimální zpracování jídla potřebujeme dostatek tekutin jak před jídlem, tak během jídla, případně i po jídle.

Důležitý je reálný objem konzumovaných tekutin. V běžném životě nevypijeme krátce před jídlem litr či více tekutin. Běžné napití představuje asi 1 dcl tekutiny, oblíbený lok 25–35 ml. V průběhu standardního hlavního jídla je obvyklé vypít 400–500 ml nápoje, při slavnostních hostinách s předkrmy zhruba 800 ml. Pokud konzumujeme stravu s vyšším podílem vody, například zahajujeme řidší polévkou, můžeme počítat s menší dávkou tekutin k pití. V současném stravování formou rychlého občerstvení jde však spíše o suchou stravu, často se smaženými či pečenými pokrmy, které vyžadují více průběžného zavlažování.

Dostatek tekutin před jídlem nám umožní mít k dispozici dostatek slin, které potřebujeme při kousání a rozžvýkání soust. Ta se slinami promísíme, a tím startujeme první kroky úspěšného trávení. Průběžné zapíjení soust nám pak umožní zajistit v žaludku žádoucí řidší konzistenci rozžvýkané potravy. Jen tak ji žaludek dokáže úspěšně promísit s žaludeční šťávou a dostatečně řídkou pak odesílat k dalšímu trávení do střeva.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Tab:

1. Pijeme dostatek tekutin v průběhu celého dne. Ideálním zdrojem tekutin je pramenitá a přírodní minerální voda, která je čistá, neupravená, bez chemických přídatných látek.

2. Před začátkem jídla vypijeme zhruba 1 dcl vody, v případě trávicích obtíží minerální vodu z léčivého karlovarského pramene.

3. Během hlavního jídla vypijeme 400–500 ml vody, nejlépe mineralizované s obsahem hořčíku (podporuje produkci trávicích šťáv).

4. Čím méně tekutin v jídle máme, tím více je doplníme nápojem.

5. Slazené nápoje dodávají energetickou hodnotu a ovlivňují chuť jídla, proto už děti učíme pít neslazenou vodu.

6. Vhodnou součástí každodenního pitného režimu dospělých i dětí jsou přírodní minerálky, slabě a středně mineralizované, které doplňují tělu důležité minerální látky, aniž by ho zatěžovaly.

7. Při kombinacích jídla s pivem volíme nealkoholické varianty.

8. Tučná jídla nezapíjíme koncentrovaným alkoholem.

 


 

Čím zapíjet léky?

Možná někomu tato otázka bude připadat banální, ale u mnoha léčiv je více, než zásadní. Totiž to jak a čím zapijeme léky, může mít velký vliv na jejich vstřebání do organismu a tedy i působení léčiv v těle. Jsou kombinace léků a nápojů, které mohou léky podpořit, ale jsou i kombinace, které mohou působení léku naopak utlumit, nebo příliš zesílit. V takových případech při dlouhodobě špatném zapíjení může jít až o ohrožení zdraví. Od nesprávných léčivých výsledků až po perforaci jícnu, uvízne-li tabletka spolknutá na sucho v krku…

Ani v této disciplíně medicíny neplatí vše stoprocentně, nicméně existují extrémy i bezpečnější nápojová cesta k užívání léků.

Dostatečné množství!

Jedním ze zásadní chyby, které se mnozí dopouští, je fakt, že lék berou v nevhodnou dobu a hlavně jej zapíjejí příliš malým množstvím vody. »Aby lék ve formě tablety pro spolknutí mohl začít působit, musí se dostat až do žaludku. Na to nestačí jeden hlt, nebo dokonce lék pouze spolknout. Pacient by měl lék zapít minimálně osmi doušky vody, aby tableta doputovala až do žaludku a nezůstala někde na půl cesty. V jícnu se nejen že správně nerozpustí a nevstřebá, ale může zde způsobit i poškození, v extrémních případech i perforaci,« vysvětluje Jan Piťha, z interní kliniky 2. LF UK a FN Motol, laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM, a člen Fóra zdravé výživy.

Další podmínkou pro správné vstřebání léků je i jejich užívání s jídlem. Většinu léků je vhodné užívat při jídle, kdy se nejen rychle společně s jídlem vstřebají. Jsou ale léky, které je potřeba brát určitou dobu před jídlem, nebo naopak po jídle. Dbejte tedy pokynů lékaře i lékárníka.

Riziko průjmů

Jen málokoho napadne zapíjet léky mlékem, přesto se můžeme setkat s oddanými příznivci mléka také v této oblasti. Vápník v mléce a mléčných produktech (jogurty, sýry) snižuje vstřebávání některých antibiotik, konkrétně tetracyklinů, které by neměly být zapíjeny mlékem zcela určitě. Ani u ostatních léků ale není zapíjení mlékem optimálním řešením. Mléko navíc umocňuje i účinek některých projímadel, což může mít pro postižené osoby závažné, i když spíše společenské, následky.

Zákeřnost grapefruitového džusu

Spousta lidí pije grapefruitový džus při snídani, což je i nejčastější doba pro užívání léků. Jenže grapefruitový džus blokuje přeměnu celé řady důležitých léků v játrech, a tak zvyšuje jejich účinnost. Může zvýšit účinnost léků proti vysokému krevnímu tlaku, na snížení cholesterolu, některých léků užívaných při psychiatrických onemocněních, ženských hormonů v tabletové formě (estrogenů), hormonální antikoncepce, léků proti alergiím, léků podávaným po transplantaci orgánů a mnoha dalších. Ostatní džusy včetně citrusových tento účinek nemají. Ani pomerančový džus by však neměl být konzumován s léky proti žaludeční kyselosti (antacidy), které obsahují hliník, protože zvyšuje jeho vstřebávání do těla, což není vhodné. Zároveň snižuje účinek antibiotik, neboť zvyšuje kyselost žaludečních šťáv, které pak antibiotika více rozkládají. Na druhou stranu džusy obsahující vitamin C, tedy kyselinu askorbovou (pomerančový, grapefruitový) zvyšují vstřebávání preparátů železa, zabraňujících anemii (chudokrevnosti) a následnému nedostatečnému okysličování tkání. V tomto případě je tedy naopak vhodné preparáty těmito džusy zapíjet, aby se zvýšil jejich účinek. Například grapefruitový džus je u některých drahých léků doporučován úmyslně, aby se zvýšila jejich účinnost a stačily jejich menší dávky. Tento postup však patří výhradně do rukou lékařů.

Soutěž s nervy

U některých léků by měla panovat značná ostražitost, pokud jsou zapíjeny nápoji obsahujícími kofein. Klasickým příkladem je káva a některé druhy tmavých čajů nebo kolové nápoje. Tyto nápoje mohou výrazně zvyšovat účinek léků zvaných theofyliny. Jde o léky poměrně často užívané při chronických zánětech průdušek i při plicním astmatu. Setkání uvedených nápojů a léků může mít za následek zvýšenou nervozitu, třes, nespavost, bolesti hlavy, bušení srdce a výraznou celkovou nevolnost. U pacientů, kteří pijí více než 6 šálků kávy denně, může užívání těchto léků způsobit vážné zdravotní problémy, i když nejsou zapíjeny přímo kávou. Ovocné čaje tento efekt nemají, ale pozor na třezalku, která může výrazně snížit účinek řady léků včetně hormonální antikoncepce u žen.

Hra o život

Zapíjení léků alkoholem patří spíše k adrenalinovým sportům než k léčebným postupům. I malé množství alkoholu totiž může výrazně změnit působení řady léků. Na to by se mělo myslet především u léčby nervových onemocnění, včetně deprese a nespavosti, u antibiotik, antialergik a léků na ředění krve. Jejich účinek může být alkoholem zcela nepředvídatelně zvýšen. Nežádoucí účinky vzájemného působení alkoholu a nervových léčiv jsou zřejmě nejčastější příčinou úmrtí či přijetí do nemocnice ze všech lékových a potravinových interakcí. Mezi sto nejčastěji předepisovanými léky je přibližně polovina těch, které obsahují látky reagující s alkoholem. Alkoholem by se proto léky neměly zapíjet nikdy a alkohol by se téměř u všech, ne-li u všech léků neměl vůbec konzumovat.

Sázka na jistotu

Zcela bezpečný břeh při užívání a zapíjení léků vypadá přibližně následovně. Zapíjet léky nejméně 200 ml tekutin – čistou chladnou vodou nebo vodou minerální. V případě vysoce mineralizovaných vod je třeba dát pozor na vyšší obsah soli, který by mohl snížit účinek léků proti vysokému krevnímu tlaku, případně by mohl bránit úspěšné léčbě srdečního selhání. Naopak, je-li v minerální vodě hořčík, případně draslík, jde o velice příznivé faktory, které mohou léčbu vysokého krevního tlaku i srdečního selhání vhodně doplňovat. Určité močopudné léky, používané při léčbě srdečního selhání, totiž mohou hladiny těchto minerálů nebezpečně snižovat. Není také vhodné zapíjet léky sycenými nápoji (například sodovkou), protože mohou zvýšit kyselost žaludečních šťáv a vést ke znehodnocení řady léků ještě před jejich vstřebáním.

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 10 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.