Rozhovor Haló novin se starostou Rožmitálu pod Třemšínem Josefem Vondráškem (KSČM)

Prostřednictvím ZUŠ J. J. Ryby rozšiřujeme kulturu i za les

Pošesté za sebou jste byl zvolen starostou, celé období je stejné složení koalice – KSČM, ČSSD a Nezávislí. To je nejen důkaz, že to funguje, ale určitě i velká výhoda. Nebo ne?

Velkým plusem pro obce je, když se vedení města nemění každé volby – dají se potom mnohem lépe plnit dlouhodobé úkoly. Je hodně na starostovi a vedení města, co se v obci děje. My jsme na radnici šesté období, máme jistou koncepci. V průběhu let se nám podařilo zmodernizovat veškerá školská zařízení, vystavět knihovnu, Podbrdské muzeum, zplynofikovat a doodkanalizovat město, zřídit nová sportoviště a areály zdraví… Jsou to akce, které jsme byli schopni udělat díky dotacím a které bychom dnes již nezrealizovali, neboť dotační tituly nejsou vypsány.

Jaká je vaše koncepce?

My jsme měli vždy ambici udržet si ve vlastní režii provozování vodohospodářské infrastruktury, výrobu a prodej tepla, chod bytového hospodářství, technické služby apod. A daří se nám to. Například vodné a stočné včetně DPH je 57,50 Kč/m3 a nepochybuji o tom, že kdybychom našich pětadvacet kilometrů vodovodu a dvacet kilometrů kanalizace svěřili provozovatelské společnosti, lidé ve městě by »za vodu« platili mnohem více.

Samozřejmě, chce to mít pro správu vodovodu a kanalizace zkušeného odborníka a tým šikovných lidí na kvalitní údržbu a případné opravy. Jen bych byl rád, kdybychom mohli vodovod a kanalizaci rozvést i po všech našich osadách. Ale s ohledem na značné vzdálenosti by to stálo desítky milionů korun. Na to bohužel zatím pomýšlet nemůžeme, stejně jako na plynofikaci osad.

Jak je to s komunálním odpadem?

Pokud jde o komunální odpad, jeho svoz zajišťuje smluvní firma. Dobře třídíme, provozujeme vlastní sběrný dvůr a kompostárnu, takže náklady za svoz odpadu udržujeme v přijatelné výši. Nyní máme daň z věcí nemovitých na koeficientu 2 a z jejího zvýšeného výběru dotujeme poplatky za svoz komunálního odpadu. Například za vývoz nádoby o objemu 120 litrů jednou za čtrnáct dnů se za roční známku platí 1130 Kč, tedy o dvě stě korun méně než loni.

Čína údajně přestala z Evropy dovážet nasbírané plasty, odbyt této komodity vázne – a do toho všeho vstupuje chystané razantní zvýšení skládkovného už od roku 2024. Nyní se začalo hovořit o tom, že z celých středních Čech se bude vozit komunální odpad do chystaného zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) až v Mělníku. Už teď se děsím, na kolik nás vyjde vagónování odpadu a jeho odvoz z našeho jižního cípu Středočeského kraje až za Prahu do Mělníka, pokud se tenhle nápad uskuteční. Přitom do ZEVO v Chotíkově u Plzně to máme jen zhruba 45 kilometrů. Jenže Chotíkov je v jiném kraji…

Zmínil jste modernizaci škol. Můžete to rozvést?

Před zhruba osmnácti roky jsme přijali velmi šťastné rozhodnutí, že začneme masivně investovat do městem zřizovaných škol, tedy do školy mateřské, speciální, základní i základní umělecké. Zrekonstruované školy jsou zatepleny včetně výměny oken, uhelné kotelny v nich byly nahrazeny dálkovým a plynovým vytápěním, byla rozšířena kapacita mateřské školy, základní škola má novou jídelnu, všichni učitelé dostali k dispozici kabinety atd. Troufám si tvrdit, že jsme během uplynulých let do škol vložili bezmála dvě stě milionů korun, samozřejmě s tím, že jsme čerpali i dotace. Zkrátka, máme pěkné, na úrovni vybavené moderní školy, a navíc výborné ředitele a pedagogické sbory.

Nicméně provoz škol není levný. Jistě, v rozpočtovém určení daní dostaneme letos od státu přes 13 tisíc korun na každého žáka. Jenže když chcete, aby ve školách fungovala třeba počítačová síť nebo aby se lépe vybavilo školní hřiště, pak tyto peníze zdaleka nestačí. Nehledě na to, že město z vlastního rozpočtu doplácí všem dětem bez rozdílu desetikorunu na oběd – nechtěli jsme prstem ukazovat na děti ze sociálně slabších rodin, jimž by obědy maminka jinak nemohla zaplatit. Proto mezi těmito dětmi a dětmi z tzv. normálních rodin nerozlišujeme ani v jídelně.

Dotace obědů však zdaleka není tou největší výdajovou položkou na řádný chod škol…

Všechny spádové obce, které vysílají své občánky do Mateřské školy a Základní školy v Rožmitále, mají zákonnou povinnost uzavřít se zřizovatelem těchto institucí »Smlouvu o školském obvodu«, aby měly zajištěno vzdělávání pro své malé obyvatele, když mateřskou nebo odpovídající základní školu nemají. V rámci této smlouvy jsme požádali okolní obce o příspěvek pět tisíc korun na každého jejich žáka. Kromě jedné obce nebyl problém se na příspěvku dohodnout.

Stát na každého žáka základní školy poskytuje 35 tisíc korun. Když se započítá i zvýšení platů učitelů, k nimž došlo loni v listopadu, a vezmou se v úvahu mzdové náklady na školníky a kuchařky, i náklady na údržbu, opravy či investice, tak vyjde, že průměrné náklady na každého žáka naší základní školy činí nikoliv 35 tisíc, ale přes 80 tisíc korun! V této sumě je nejen těch 13 tisíc korun z RUD, ale i 10 tisíc korun, které město letos vydá z vlastních zdrojů na každého žáka ZŠ, neboť jsme u ní rekonstruovali hřiště za pět milionů korun. Ve speciální základní škole, kde je nyní třicet dětí spolu se čtrnáctičlenným personálem, náklad na žáka vychází dokonce přes čtvrt milionu korun. Ta výsledná horentní suma je ovlivněna hloupou inkluzí. Nejméně deset žáků, kteří by měli navštěvovat tuto školu, sedí nesmyslně v lavicích základní školy…

Je příjemné, že v rámci RUD byla váha kritéria »počet žáků a dětí navštěvujících školu zřizovanou obcí« zvýšena ze sedmi na devět procent. Jenže nestačí a města, jako je naše, na »své« školství nadále doplácejí. Z tohoto důvodu bych byl pro to, aby se váha kritéria zvýšila alespoň na 12 procent, čímž by městům a obcím, které jsou zřizovateli škol, odpadly případné, někdy i nedůstojné dohady s okolními obcemi, jež do těchto škol posílají své žáky. Máme o mladé eminentní zájem, proto každý rožmitálský přírůstek dostává 3000 Kč při vítání občánků, prvňáčkové dostávají zdarma výbavu v hodnotě 500 Kč.

Jakou rekonstrukci hřiště jste měl na mysli?

V pátek 22. června se uskutečnila v areálu našich škol tradiční Zahradní slavnost. V rámci programu, který připravili rodiče a učitelé pro děti, bylo otevřeno zcela předělané a zmodernizované víceúčelové hřiště. Jedno z nejkrásnějších hřišť široko daleko bylo realizováno čistě z prostředků města a vyšlo na téměř pět milionů korun. Věřím, že se tato investice do dětí a sportovní veřejnosti bohatě vyplatí a jistě i mnohonásobně vrátí – byť ne v peněžním vyjádření. Na hřišti se švédským povrchem, na podkladu ze zámkové dlažby (realizovala firma PRECOL), byly vyměněny všechny ochranné sítě, doplněny mantinely a konstrukce, které doposud chyběly. Prostor je vpravdě víceúčelový. Je zde možno hrát hokej na in-line bruslích, florbal, volejbal, nohejbal, kopanou, házenou, tenis, košíkovou aj.

To ale není jediné sportovní a volnočasové místo, kterým se můžete pochlubit?

Protože jedním z našich dlouhodobých cílů je udělat maximum pro rozvoj sportu a využití volného času v našem městě, realizujeme i další projekty, které k tomu mají přispět. Prvním byl projekt na zlepšení podmínek koupání v naší požární nádrži, což nás dlouhodobě tížilo. Velký problém byl zachovat velkorysý, již vybudovaný rozsah nádrže a zároveň vodu udržet v co nejvyšší kvalitě. Nad návrhy nádrž zmenšit, udělat velikost klasického bazénu se dnem a boky pokrytými fólií a dalšími, zvítězila filosofie rizikovější z hlediska kvality vody. Nechat současnou velikost a tvar, na které je veřejnost zvyklá, vyspravit a zpevnit dno i žulové boky nádrže, zvýšit hladinu vody a vybudovat zcela novou filtraci pro celou nádrž.

Na tuto akci, zejména kvalitu vody, která hlavně díky nákladnému řešení filtrace (velký objem vody) stála z rozpočtu města více než 2,5 milionu korun, máme zatím kladné odezvy. Částečnou kritiku slyšíme na vybudované oplocení. Věřte, že ani nás toto opatření netěší, ale zbytky střepů z rozbitých sklenic, nedopalky cigaret a další nepořádek z nočních sedánek okolo bazénu, který opakovaně uklízeli zaměstnanci technických služeb a vodního hospodářství, už vyžadoval řešení. Cílem není vstup nijak omezit, jen udělat maximum pro zachování čistoty, čisté vody a bezpečnost koupajících. Areál byl doplněn o další herní prvky pro nejmenší, bylo vybudováno i odpovídající zázemí.

Jsem moc rád, že několikaleté diskuse, co s rožmitálským koupacím místem, vyústily v rozhodnutí zainvestovat větší částku a vytvořit tak možnost koupání, odpovídající velikosti a významu našeho města. Atypické horké léto tak mohly strávit stovky občanů a návštěvníků města v chladivé, průzračné vodě. Za úspěšnou realizaci modernizace koupacího místa a především za náročnou každodenní údržbu je třeba poděkovat Ing. Berkovi a celému kolektivu střediska vodovodů a kanalizací města.

Dalším projektem, který by měl zaplnit »bílé místo« ve sportovní mapě našeho města, je vybudování skateparku. Zde bylo největším problémem zvolit vhodnou lokalitu, což se letos podařilo směnou pozemků v areálu zdraví ve Starém Rožmitále. Tento krásný areál se dvěma rekonstruovanými hřišti, cvičícími prvky a novými prvky pro nejmenší by mělo doplnit další kvalitní sportoviště.

Ve vašem městě tedy funguje mnoho příležitostí už pro nejmenší děti, jak smysluplně trávit volný čas?

Ano, ať už je to Knihovna manželů Tomanových spojená s naším infocentrem, která pořádá bezpočet akcí pro nejmenší včetně Nocí s Andersenem, nebo různé soubory při ZUŠ J. J. Ryby či mladí fotbalisté v TJ Spartak (ale úspěšně hrajeme i českou házenou). Naši základní uměleckou školu navštěvuje osm set dětí. Detašovaná pracoviště má například ve Hvožďanech, Bohutíně, Jincích a Obecnici – my říkáme, že »rozšiřujeme kulturu i za les«. Když se rodičům podaří zapojením svých dětí do sportovních či kulturních aktivit u nich překlenout »telecí léta«, tak se potom jejich potomci nechytají různých pochybných part a netropí žádné velké hlouposti. V Rožmitále to máme vyzkoušeno a hodně nám v tom výchovou »drobotiny« pomáhají i hasiči v šesti sborech dobrovolných hasičů a v jednotce požární ochrany II. stupně, která příští rok oslaví 20 let svého trvání.

Co Rožmitálu chybí, aby se stal lákadlem pro turisty?

Naše město se nachází v nádherném kraji – a jsme na to patřičně hrdi. Ale jeho odlehlost je pro mnoho turistů stále překážkou. Pokud k nám návštěvníci přijedou například do Podbrdského muzea, jehož je město zřizovatelem a které velkou část expozic věnuje právě Jakubu Janu Rybovi, tak u nás stráví půl dne, nanejvýš jeden den, a pak už zase spěchají dál.

Ve městě se stále něco děje, ale bohužel k nám zatím kromě přespolních a věrných příznivců a přátel našich akcí z celé republiky nepřijíždí příliš mnoho dalších návštěvníků. Jistě, je také třeba pro ně zlepšit a rozšířit služby, ať už jde o ubytování či stravování. Také proto bylo otevřeno naše turistické informační centrum, které návštěvníkům města nabízí plnohodnotné služby srovnatelné s obdobnými zařízeními ve známějších turistických destinacích.

Jaké velké kulturní akce pořádáte?

V Rožmitále máme tři kulturně-společenské podniky nadregionálního významu. Festival dechových orchestrů ZUŠ (letos 30. ročník!), Den s českou královnou Johankou (letos 16. ročník!) a Myslivecko-rybářskou slavnost (letos 3. ročník). Není to zrovna málo, ale chtěli jsme více. Vzpomínáme na slavný rod Lvů z Rožmitálu, vzdáváme hold práci našich rybářů a myslivců, Festivalem dechových orchestrů ZUŠ navazujeme na úžasnou kantorskou a skladatelskou práci J. J. Ryby.

Byl takový velikán, že jsme se rozhodli oslavovat a zviditelňovat jeho celoživotní dílo vlastním hudebním festivalem na národní úrovni, přičemž za partnery chceme získat mj. i Plzeň a Prahu. Věřím, že ze spolupráce města, ZUŠ J. J. Ryby s panem Šimonem Kaňkou, ředitelem komorního orchestru L´Armonia Terrena a jednatelem společnosti Anthonea Musica s. r. o., vzejde tradice, která proslaví jak dílo J. J. Ryby, tak i naše město, a jeho návštěvníci se sem budou vracet třeba i v letní turistické sezóně, nejen v době, kdy se těšíme na tóny České mše vánoční.

Pouze se při slavnostech na náměstí a v ulicích města musíme natočit zády k dominantě města, renesančnímu zámku, který pustne a chátrá. Zahraniční majitel sice čas od času zaplatí pokutu vyměřenou správním památkovým úřadem, ale pro záchranu objektu vůbec nic nedělá a žádný zákon jej nedonutí k tomu, aby se konečně začal chovat jako zodpovědný vlastník.

To nebyl moc optimistický závěr… Máte i další podobnou zkušenost?

Navštívila nás regionální ředitelka provozu ČS, a. s., s poměrně stručným oznámením: »Pobočka ve vašem městě je nerentabilní,« - česky řečeno, točí se v ní málo peněz. A ukončila tak na konci loňského září provoz. Její dlouholetí klienti nyní musejí jezdit do poboček v Březnici nebo v Příbrami. V Rožmitále jim zbyl pouze bankomat. Snaha vedení města o zachování jediné kamenné bankovní pobočky ve městě byla usilovná, leč marná. Žádná z mnoha institucí, na které se město obrátilo s prosbou o pomoc, aby v Rožmitále bankovní ústav zůstal, bohužel nepomohla. Téměř stoletá tradice bankovní instituce ve městě vzala za své.

Spořitelna nás nestoudně odkopla, radnice tedy přešla k Československé obchodní bance, zatím k úplné spokojenosti, a k Poštovní spořitelně (v rámci hotovostních plateb). ČSOB vybavila radnici i střediska města, kde probíhají hotovostní platby, platebními terminály. Dnes lze i vodné a stočné platit platební kartou, je to pro obě strany komfortnější.

Co k tomu dodat? Sametová nás připravila o fabriky a provozy, o 1500 pracovních míst, nastolení světového míru pod dohledem NATO nás připravilo o kasárna, zámek v rukou Američana nám padá na hlavu, rakouská banka matka (Erste) přikázala dceři (ČS, a. s.) zrušit jedinou kamennou bankovní pobočku ve městě, které spolu s nejbližšími okolními obcemi reprezentuje na 7000 občanů republiky. Co asi bude následovat?

Ale nemůžeme přece končit pesimisticky…

Tak se vrátím k těm kulturním akcím. Festival dechových hudeb základních uměleckých škol se opírá o tradici hudební výuky v naší Základní umělecké škole J. J. Ryby a město na festivalu vždy skvěle reprezentuje Dechový orchestr mladých, který už v roce 1976 založil, dnes již bohužel zesnulý Karel Šuchman. Vystoupení našeho orchestru doprovázejí výborné mažoretky, mimochodem rovněž žákyně »zušky«. Festival dává široko daleko o Rožmitálu vědět. Zúčastňují se dechové orchestry mladých z Benešova, Švihova, Plzně apod. Dechový orchestr mladých je zásobárnou pro poloprofesionální hudební tělesa, především pro náš dechový orchestr Rožmitálská Venkovanka. Tu znají milovníci pravé české dechovky v celé republice. Bez podpory města by tomu zdaleka tak nebylo.

Scénář letošní Slavnosti královny Johanky se značně pozměnil, náměstí se stalo tržištěm, všechno denní dění se odehrávalo v zámecké zahradě (pod padajícím zámkem) a bylo to moc pěkné, zpestřené jezdci na koních až z vedlejší republiky. Velké poděkování za skvělou myšlenku a její provedení patří Ing. Ivě Ježkové, Mgr. Rudolfu Šimkovi a celému kolektivu Podbrdského muzea i všem účinkujícím, našim technickým službám a velkému množství štědrých sponzorů. Nejcennější na akci je to, že do její přípravy i průběhu jsou zapojeny snad všechny spolky ve městě, skauti, skupina historického šermu – a samozřejmě také základní i základní umělecká škola apod. A významně pomáhají i okolní obce.

Zbyšek KUPSKÝ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 14 hlasů.

Zbyšek KUPSKÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.