Neměl by ministr Petříček protestovat?

Jak jsme se dozvěděli, Trump prý ani ruku Putinovi nepodá kvůli ukrajinským námořníkům, kteří prý protiprávně jsou drženi v Rusku. Evropská unie zase prodloužila sankce, protože Rusko se nechová, jak by mělo. Rusko v našich médiích je líčeno jako totalitní stát mající daleko k demokracii. Ohrožuje mír ve světě a je, podle exnáčelníka Petra Pavla, naším největším nepřítelem. Naproti tomu Ukrajina je demokratická, Rusko ji ohrožuje. Uzmulo jí Krym, pomáhá separatistům z východu země, překrucuje historii. Tak bychom mohli pokračovat. Tak nám také situaci servíruje mainsteramový tisk a zvláště pak veřejnoprávní televize.

O tom, že všechno má své »trhliny«, se nikdo nezmiňuje a tyto »trhliny«, ač velké »jako trám«, velkoryse přehlíží. Naposledy takovou »trhlinou« bylo jednostranné vypovězení ukrajinsko-ruské smlouvy o spolupráci a partnerství, která se měla automaticky prodloužit na dalších deset let a přece jen, přes napjaté vzájemné vztahy, lecčemus dokázala zabránit. Prý proto, tak to sdělil světu prezident Ukrajiny Porošenko, se tak definitivně rozhodlo skončit »s koloniální minulostí«. Nevím, zda ukrajinský prezident se někdy seznámil s obsahem slova »koloniální«. Ale země, která byla druhou nevýznamnější a všechno ovlivňující v rámci SSSR, tedy Ukrajinská SSR, měla v nejvyšších funkcích a dokonce i těch úplně nejvyšších své zástupce (Dybenko, Podvojskij, gen. Kameněv, gen. Gamarnik, maršál Rybalko, Chruščov, Brežněv, Ponomarenko ad.), mohla být někdy opravdu jen kolonií? Ale budiž.

Další zpráva je ovšem varující. Pro svět, nikoli pro Rusko. Ukrajinský parlament schválil zákon, že členové banderovských organizací (UON i UPA) bojujících za války po boku Němců, pak chvíli proti nim, aby se zase připojili k německým nacistům, dostanou status válečných veteránů. Jak známo, mnozí z těch, co bojovali na frontách 2. světové války proti hitlerismu, v Porošenkově Ukrajině tento status ztratili. Někteří z nich se nevyhnuli dokonce obvinění, že vlastně na Ukrajinu přivedli okupační vojska, tedy Rudou armádu, která zemi osvobodila. Mezi nimi, jak víme, byli i příslušníci Svobodovy armády a za osvobození Kyjeva několik z nich dostalo dokonce titul Hrdiny SSSR (Sochor, Tesařík, Buršík). Ti také byli vlastně okupanty?

Kdo byli oni noví ukrajinští veteráni? Někteří z nich příslušníky v Norimberku odsouzené SS (Grenadierdivision der SS), většina však byli členy zmíněných dvou seskupení. Byli tak hrdinští, že dokonce ze zálohy zabili velitele Ukrajinského frontu Vatutina a jednoho z velitelů interbrigád ve Španělsku proslaveného generála Waltera, po válce dokonce polského ministra obrany, generála Swierczewského a tisíce židů, Poláků, Rusů a nebanderovských Ukrajinců. Za války jim šlo o etnické vyčištění Volyně. Proto vyvraždili polsky mluvící obyvatele v Parosli, poté následovaly Lipniky, Janov, Dolina, Ugla, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki atd. Některé už dokonce po skončení války. Za války jejich akce kulminovaly (červenec 1943) tzv. »krvavou nedělí«, během níž bylo napadeno 530 polských vesnic, osad a statků a brutálně zavražděno kolem 17 000 polských civilistů. V srpnu pak následovalo 85 dalších vesnic (např. ve volyňské vesnici Ostrówki bylo povražděno 483 Poláků, včetně 246 dětí). Způsob vraždění byl nebývale krutý, že až nacisté se ho zhrozili. Také volyňských Čechů se jejich řádění za války dotklo. I na hrůzách v Českém Malíně měli svůj podíl ukrajinští fašističtí nacionalisté. A stejně tak jednali se židy, proto dodnes proti nim protestují židovské organizace z celého světa (po schválení uvedeného zákona proti němu okamžitě, jak jsme se také mohli dočíst v tisku, protestoval předseda Ukrajinského židovského výboru Dilinsky) a je jim to málo platné. Přesto Unie se Spojenými státy stále omlouvá nedemokratickou situaci na Ukrajině, nejen ve zmíněném směru, podporuje ji finančně a úzce spolupracuje s prezidentem Porošenkem a toleruje jím chráněné postbanderovce (Bandera se opět má stát národním hrdinou!). Přitom něco podobného by se v tolik odsuzovaném Rusku stát nemohlo.

Proto se ptám: Neměl by ministr zahraničí České republiky, když jsme údajně podle havlovců jakýmsi arbitrem lidských práv ve světě, podat proti zmíněnému ukrajinskému zákonu protest?

Václav ŠENKÝŘ, předseda Kontrolního výboru města Děčína (KSČM)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 68 hlasů.

Václav ŠENKÝŘ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.