FOTO - archiv Jana Kůrky
Rozhovor Haló novin s plk. Janem Kůrkou, olympijským vítězem z Mexika 1968 v malorážce na 50 metrů vleže

Především poctivou prací se každý člověk zušlechťuje

Mohl byste nám v kostce přiblížit, zejména pro mladší ročníky, váš největší sportovní olympijský úspěch?

Do Mexika na olympiádu 1968 jsem byl nominován na tři disciplíny, a to anglický závod 60 ran vleže, třípolohový závod a maratonovou střelbu 3x40 ran na 300 metrů velkorážní terčovnicí. Samozřejmě ten největší úspěch se dostavil při prvním závodě, kde se nejvíce cení, že jsem vyhrál, já však musím připomenout i to, že vítězství bylo v novém olympijském rekordu 598 bodů. A rovněž je potřeba zdůraznit, že vše proběhlo ve velmi těžkých podmínkách, kde olympijský areál byl postaven na takzvané větrné hůrce, kde soutěžit nebylo tak úplně jednoduché. V těchto zemích je totiž pravidlem, že sportovní střelecké areály jsou stavěny většinou v nehostinných lokalitách. Na rozdíl od nás, tady jsme byli zvyklí na střelnici v Lobzích nebo Kobyliskou střelnici, což byly nádherné kryté areály a ty výsledky byly potom o dost snadnější. Samozřejmě o to více si vážím tohoto vítězství a té olympijské medaile, navíc z toho důvodu, že celý život mám brýle s dioptriemi číslo pět.

Jste dlouhá léta ředitelem téměř největšího střeleckého areálu v Lobzích a každoročně u vás probíhají mezinárodní střelecké závody. Rozšiřujete neustále svůj program, nebo udržujete především kvalitu už zavedených střeleckých závodů?

Než začnu, velmi rád bych chtěl poděkovat Armádě České republiky a těm, kdo se zasloužili o technickou dokonalost našeho armádního stadionu. Není to jen střelnice, ale je to armádní střelecký stadion, a jak už vyplývá z názvu, armáda se o toto naše zařízení stará s velkou péčí, za což jí ještě jednou velmi děkujeme. V současné době se dokončuje velká rekonstrukce, zejména odkanalizování celého objektu, který zabírá pár hektarů. Dále se opravila hlavní budova, zůstala nadále ta naše pěkná, útulná restaurace a další provozní budovy. Nicméně velkým nákladem se vše kompletně zrekonstruovalo, budovy se zateplily. Ale původní otázka směřovala na naše mezinárodní závody Velká cena osvobození. Tady bych rád zdůraznil, že značný zájem o tento závod je především kvůli tomu, že závodníci mají nejen komfortní a krásné zázemí, ale i vynikající balisticky dokonalé střelnice. Žádný závodník, a že jich tam letos bylo okolo osmi set celkem z pětatřiceti států, nemá nejmenší možnost se na cokoli vymluvit. Pakliže svůj výkon neukáže zde, tak je vidět, že ještě není zralý, není dokonalý. Ona totiž většina států, které k nám posílají na tyto závody svou střeleckou elitu, má jako jeden z hlavních cílů nominovat své závodníky na různá mistrovství a nejrůznější světové střelecké soutěže. To je hlavní důvod, proč o naše závody neustále usilují. Letos se konal 49. ročník a už intenzivně připravujeme jubilejní 50. ročník, který se bude konat příští rok první týden v květnu, stejně jako každý rok, neboť podléháme termínovému kalendáři ISSF, tedy Mezinárodní střelecké federace. Jsme rádi, že vůbec v tomto kalendáři figurujeme, protože zákulisní boj různých střeleckých svazů se vede o to, dostat se na tuto mezinárodní úroveň. A my jsme v tomto kalendáři ISSF zařazeni, protože jsme si to vybojovali a poctivě odpracovali velmi kvalitní organizátorskou prací. To se odráží zpětně na tom, že je velký zájem o náš vysoce kvalitní mezinárodní střelecký závod.

A co magistrát, podporuje váš střelecký areál? Dokáže si město Plzeň uvědomit význam těchto závodů a střeleckého stadionu?

Mám-li pokračovat v jakémsi děkování, tak je to především Magistrátu města Plzně, ne nadarmo se říká, že je to město sportu. Dále Obvodnímu úřadu Doubravka, kam spadáme, ale také Krajskému úřadu Plzeňského kraje se svými správními orgány, které se o nás velmi dobře starají. A za to jim rovněž moc děkujeme.

Pane plukovníku, vy se také angažujete politicky, jak jste spokojený s podzimními regionálními a senátními volbami, jak ve vaší straně SPO, tak celkově?

Tak samozřejmě jsem nespokojen s tím, že jsme jako Zemanovci tentokrát nefigurovali v tom počtu, jak bychom si to představovali, nicméně je to dané také určitým neúspěchem v předešlých parlamentních volbách, kdy nám klesla členská základna, takže více méně nabíráme síly do budoucna, což znamená připravit si nové kádry a připravit se na další volby, kde bychom chtěli ukázat náš program, o kterém si myslíme, že je vyloženě prolidový a nám všem tedy prospěšný.

Jako zastupitel za vaši stranu, můžete říci, co jste až dosud prosadili a na jakých tématech vy osobně pracujete?

Získali jsme v koalici dva mandáty v Zastupitelstvu města Plzně a zároveň jsme získali účast v osmi komisích. Ale abych nebyl jen u komisí, kde jsem členem, musím pochválit i spolupráci a přátelské styky s příhraniční oblastí, s bavorskými spoluobčany, kde probíhá také řada kulturních a sportovních akcí. V komisích máme před sebou některé těžké úkoly, kde na prvním místě je kůrovcová kalamita. Ukazujeme na řadu viníků této kalamity, protože nic není samo sebou. To, co hlásají zelení, není celá pravda. Na té kalamitě má největší podíl člověk a bohužel, zatím nejsou tyto věci dokonale rozkresleny a zkompletovány, aby viníci kůrovcové kalamity byli řádně potrestáni. Špičkové a nejlepší stavební dřevo je smrk a je těžko nahraditelné. A dalším faktorem k tomuto problému přispěla sama příroda bez zásahu člověka (i když bychom i zde mohli najít svůj podíl), a to je obrovské sucho, které už přes dva roky trápí střední Evropu. Dnes se probouzejí noví »vynálezci«, aby nakonec akceptovali to, co už dříve staří sedláci dělali dávno a automaticky, různé sádky a různé poldry. Řeky a potoky nechávali v jejich přirozených korytech, nechávali také zdvojnásobovat vodní kubaturu, která byla vždycky hospodářsky v rezervě.

Další problém je rozšíření plevelného druhu vysoké zvěře, především jelena Siky, který se bezproblémově páří s laněmi našich karpatských evropských jelenů a kupodivu naši jeleni na ně vůbec neútočí. Dále je to také nesprávné hospodaření s černou zvěří. Ta má totiž, abych to trochu objasnil, sofistikovanou sociální strukturu a výchovu, kde celé stádo vede nejstarší bachyně a ta nedovolí oplodnit žádnou mladší takzvanou bašku, dokud nedosáhne pěti let. Teprve až vše umí, má naučenou třeba plachost, starostlivost o skupinu, umí odehnat a ubránit skupinu před vnějšími vlivy, vyhledat potravu a podobně, teprve potom jí dovolí se rozmnožovat. To má například výhodu v tom, že skupina černé zvěře nevychází do polí ve dne, ale až v noci, a tím nezpůsobuje tak značné škody, jako když tu nejstarší bachyni zastřelíte, nebo uhyne, a vedení stáda přebere nezkušená, dvouletá baška. Proto se musí do plánu na odstřel zahrnovat především mladá zvěř, ale dnes je tomu často naopak. Správné a koncepční lesní hospodaření nejen s divokou zvěří má vliv nejen na ekonomiku, ale hlavně na náš ekosystém.

Nechtěl byste se ještě vrátit ke kůrovcové kalamitě?

Ano, chci k tomu ještě něco dodat. Vím od lesních hospodářů, že zdravý les, respektive zdravý strom, si s kůrovcem snadno poradí. Prostě a zjednodušeně řečeno, při napadení ho zaleje pryskyřicí a je hotovo. Kdežto při víceletém suchu, kdy stromy nemají potřebnou vláhu a klima, je naopak kůrovcové riziko velmi vysoké. Pokud chceme s lesem dobře hospodařit, je nutné okamžitě zasáhnout a strom, případně stromy, ihned pokácet. Mohu to sám potvrdit i prakticky, neboť jako malý kluk jsem chodil pálit kůru, která pocházela z čerstvě pokácených kůrovcových stromů, takže většinou ke kalamitě ani nedošlo. Mám to takto naučené od mládí, a když jsem viděl řešení kůrovcové kalamity na Šumavě, hned jsem věděl, že se děje něco značně nekalého a že to je základ velikého budoucího problému, což se nakonec potvrdilo. Z obchodního hlediska je pro země, co dřevo zpracovávají, lepší dovážet stavební dřevo ze zemí, kde umějí hospodařit s lesy a kde je cena stavebního dřeva tak nízká, že jim cena pokryje náklady i zajistí vysoký zisk. A proto je škoda, že dřevo většinou vyvážíme. V samotných západních zemích mají především smíšené lesy, a navíc mají jiný způsob hospodaření s nimi než my.

Co říkáte nedávno vyvolané vládní krizi a vůbec na vnitrostátní politiku u nás?

Především musím říci, že to byla uměle vyvolaná krize. Jen hlupák by si nevšimnul, jak byl načasován 17. listopad a tím pádem byli prakticky dehonestováni skuteční hrdinové, kteří kvůli svému jasnému postoji proti fašistům přišli o život. Je mi opravdu líto, že živly, které se nedokáží smířit s tím, že prohrály v demokratických volbách, se tímto způsobem, nedůstojným vzdělaného, inteligentního člověka, domáhají něčeho, na co by si měly intenzivní prací počkat, až doběhne volební období, které tentokrát prohrály. Určitě mezi těmi demonstrujícími nebyli ti, kteří ty volby vyhráli. Hlavně je nutné si uvědomit, že 17. listopad je především svátek umučených studentů v boji proti fašismu a ne svátek poražených rádoby stranických lídrů.

Jak se díváte na tyto věci skrze média a jejich interpretaci?

Té obrovské neobjektivnosti sdělovacích prostředků – že já jako obyčejný občan musím připomínat mediím, že je to ve skutečnosti svátek umučených studentů a ne to, co prezentují – se divím. Přitom jsem přesvědčen, že různí redaktoři vědí přesně to, co vím já. Čili proč já vedu jinou řeč a oni taky vedou jinou řeč? Ale jsem přesvědčen, že nemám zapotřebí nějak lhát. Pojďme však k pozitivnějším věcem, jsou přece vánoční svátky a lidé mají příležitost si nejen odpočinout, vidět se s rodinou a popřemýšlet o věcech, které si nestihnou promyslet během roku, mají také možnost si vzájemně odpustit a upevnit či narovnat vztahy, které jsou součástí našeho života. A do nového roku 2019 přeji každému hodně zdraví, našemu prezidentovi Miloši Zemanovi rovněž, a také všem pracovní úspěchy, neboť především poctivou prací se každý člověk zušlechťuje.

Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 25 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.