My dole jsme pro

Na základně u Rigy slouží na patnáct set aliančních vojáků. Z toho je padesát pět Čechů. Je to dost na tak malou zemi, připočteme-li, že i ona má své vojáky a v sousedních zemích taktéž aliančních, jsou další a další vojáci připravení dát Rusům co proto. Když v červenci sem čeští vojáci přijeli, očekávali prý ruskou odezvu, jak přiznali před Vánoci. Provokaci, na kterou by bylo třeba rázně odpovědět, nestalo se však nic. Z ruské strany zazněla jen slova kritiky a prohlášení, že adekvátně na novou hrozbu ze strany NATO, čímž ruské vedení myslelo zmíněné posílení aliančních sil v Pobaltí, odpoví. Odpovědělo, jak víme, jen cvičením nevybočujícím z normálnosti. NATO naopak v blízkosti severních ruských hranic cvičilo ve velkém. Kdo tedy provokoval?

V těchto dnech jsme se dozvěděli o ruské raketě mající zcela nové parametry. Rychlost, s jakou se pohybuje, je zřejmě pro generály z bruselské centrály šokující. Také přesnost zásahu na cíl tisíce kilometrů vzdálený. I to jistě vyvolalo pot na čele. Do toho zprávička, pokud možno zastrčená mezi jinými, že syrské asádovské síly sestřelily letící izraelské rakety mající zasáhnout cíl zřejmě na území Sýrie, však musela rozčílit. Šlo vlastně o antirakety, které po známém sestřelení ruského letadla sem do Sýrie dodal její ruský spojenec.

Co ale dál? Budou se rychle vyrábět další zbraně v amerických a dalších zbrojovkách, vytvářet nové základny kolem Ruska a dávat další a další peníze na další a další zbrojení, nebo konečně dostane »světové«, tedy to proamerické, společenství rozum a začne myslet reálně? O tom, že Rusko nelze vojensky zničit, že doba »uzbrojení« podle receptu Ronalda Reagana je dávno pryč a že by bylo lepší si sednout za jednací stoly a změnit válečnou rétoriku na mírovou? Zdá se, že naděje na takové myšlení je malá. Kovbojové ze zámoří a jejich evropští sateliti nejsou schopni pochopit, že hrozbami zbraněmi a sankcemi všeho druhu neuspějí. Rusko se jen připravuje na obranu. Jakýkoli neuvážený čin by byl pro něj sebevražda. A Putin a lidé kolem něj nejsou sebevrazi.

Neměli bychom si proto u novoročního stolu dát závazek, že nejdůležitějším činem roku 2019 bude konečně odhodit válečnické choutky a dát planetě mír? My dole jsme pro.

Josef ŠENFELD


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 80 hlasů.

Josef ŠENFELD

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-12-30 00:23
Bude to ovšem jen hlas byť většinový, volajícího na poušti, proti
hlasu bezohledné napakované menšiny ovládající mainstream i politiku
s jejími poslušnými ratlíky. Tupce, kteří si nevidí ani na špičku
nosu a myslí si, že jím to sežerem.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.