S přítelkyní Věrkou a vnučkou

S Liborem Petrů silvestrovsky

Milí čtenáři, držíte v ruce letošní poslední přílohu Bonus Pro Vás. Silvestr je tu cobydup – a ani my nechceme být pozadu. Dnešní rozhovor má proto ryze silvestrovské ladění. A kdo jiný by nám ho mohl zpříjemnit než bavič, imitátor, moderátor, hudebník a organizátor sportovního týmu celebrit Českoslovesnký lev Libor Petrů!? Právě on je totiž studnicí dobré nálady a umí rozesmát své blízké i davy posluchačů. Jaký humor ale baví jej osobně? A co dalšího vtipného o sobě prozradí? Inu, hurá do čtení následujících rádků…

Jak budete trávit Silvestra a jak Nový rok?

S přítelkyní budeme nedaleko Bystřice ve westernovém městečku. My jsme tam spolu byli už letos v létě a strašně se nám tam líbilo, takže jsme si objednali pobyt ze 31. prosince na prvního ledna. Dělají se zde různá představení, kde hrají hlavní roli kovbojové, jezdí na kolejích a střílejí po sobě. Je to western pro diváky, umocněný tím, že to tam vypadá všude okolo opravdu jako na Divokém západě.

Co pro vás vlastně znamená Silvestr? Je to jen jeden ze 365 dnů v roce, nebo je pro vás speciálním dnem?
Dříve jsem hodně jezdil na vystoupení se Zdeňkem Srstkou. V poslední době jsem už i trochu líný a většinou hlídáme s přítelkyní mladým pejska a jsme doma. Takže je to pro mě jeden den v roce. Speciální je pro mě Štědrý den, Silvestr nikoliv.

Mnozí lidé slaví poslední den v roce se sklenkou v ruce. Jiní říkají, že k tomu, aby se napili, nepotřebují zrovna Silvestra. Co vy?

Já si dám rád pivečko, občas panáka, s alkoholem to rozhodně nepřeháním, takže klasika. O půlnoci si připijeme na zdraví, obvoláme příbuzné, pošleme SMS, nic mimořádného.

Jaký váš dosavadní Silvestr byl nejvtipnější, nejkurióznější či
nejpikantnější?

Vtipný Silvestr to úplně nebylo ono, ale kuriózní to jo. Vždy to bylo spojené se Zdeňkem Srstkou. Jednou jsme měli spolu asi 4 vystoupení za sebou na Moravě a při přejezdu ze 3 na 4 vystoupení jsme nemohli autem vyjet do kopce - bylo náledí, všude nasněženo. Asi 3x jsem to zkoušel a nic. Pak to vzal Zdeněk do ruky, že jsem prý neschopnej, a kaskadérsky to rozjel. Skončili jsme mimo silnici hluboko v závějích. Volali jsme pořadateli, ať pro nás pošle auto. Přivezli nás na to vystoupení upachtěný a špinavý. Naštěstí už všichni byli pod parou a po skončení nám celá skupinka těchto rozjařených lidí pomáhala vytáhnout auto ze sněhu. Nakonec se to podařilo a domů se vrátili někdy na Nový rok na oběd. A jednou opět se Zdeňkem jsme jeli z Loun a já chtěl ještě stihnout doma přípitek, tak mě Zdeněk vyhodil na metru, že budu doma dříve. Metro mi ale frnklo, čekal jsem na další a domů se dostal 5 minut po půlnoci.

Jste imitátor, vypravěč a bavič. Jakou historkou z právě končícího roku byste pobavil naše čtenáře?

Nebylo to tenhle rok, ale historka je to pěkná. Jel jsem na vystoupení s hercem Jardou Sypalem - a řídil Jarda. Od té doby jsem s ním jako s řidičem necestoval, údajně se hodně zlepšil. Tenkrát jsme jeli přes železniční přejezd a Jarda místo, aby přibrzdil, tak šlápnul na plyn  - pedál jako pedál. Letěli jsme vzduchem jako Fantomas. Myslím, že i Zdeněk kaskadér by nás za tenhle kousek pochválil. Jardu rozhodně…

A co dokáže nejvíce pobavit vás?

Nejvíce mě baví televizní staré pořady, které uváděl pan Menšík. To je absolutní špička! Stejně jako Felix Holzman nebo můj bývalý principál z divadla Luděk Sobota. Ti umějí dokonalé scénky, které přesně vystihují můj styl humoru.

A když se oprostíme od televize – při čem se dobře bavíte?

Třeba když jsem v dobré společnosti a vyprávějí se vtipy.

Který vtip, jejž jste v poslední době slyšel, se vám nejvíce líbil?

Přijde mladík do knihkupectví a ptá se prodavačky, kde najde knihu: Doma rozhoduje muž! Prodavačka se zamyslí a pak mu řekne, že pohádky jsou v prvním patře.

A když to úplně obrátíme – jaký humor není vaším šálkem kávy?

Řekl bych to asi tak, že nemusím, když je černý humor hodně černý. Jakmile jsou ty vtipy přes čáru, jsem tak trochu nesvůj… A když jsme u silvestrovských oslav, řeknu vám ještě něco, co opravdu nemusím. Rachejtle! Jednak je to nebezpečné a jednak mi vadí na uši. A úplný vrchol jsou lidi, kteří je jsou schopni bouchat ještě v pět hodin ráno na Nový rok…

Tuhle otázku jsme často pokládali v rubrice Humor. Dnes jsme ji nahradili jinými, a tak se na ni může dostat zde: jaký byl váš největší životní trapas, kterému se ale s odstupem času smějete?

Napadá mě jeden ze Slovenska, kde jsme hráli s naším týmem fotbal. Den předtím jsem si objednal večeři, a protože mám rád pečené masíčko, vybral jsem si »bravčovú pečeň«. Pak mi to přinesli a mně to ani trochu nechutnalo. Byla to játra, která bytostně nesnáším! Přišel jsem za panem vrchním se stížností, že mi dali něco jiného. Že jsem si objednal pečeň, a ne játra. »Veď tu máte pečeň,« zněla odpověď. »Po našom je to pečeň, po vašom játra.« Jak jsem dobrý ve slovenštině, tohle jsem fakt nevěděl. Byl to dobrý trapas – a já nakonec zůstal u toho, že jsem snědl jen tu rýži a maso nechal…

Dáváte si na Nový rok nějaká předsevzetí? A jak jste na tom s jejich
případným dodržováním?

Dříve jsem si něco málo jako předsevzetí dával, ale nic nevyšlo, takže už radši nic nepokouším. Jakože třeba nebudu mluvit sprostě...

To se vám fakt nedaří?

Ne. A taky mi nikdy nevyšlo předsevzetí zhubnout. Vždycky jsem aktivně sportoval, a když už člověk nemá na ten pohyb tolik času, bříško se prostě a jednoduše zakulatí. Proto jsem se několikrát rozhodl, že budu hubnout, a jednou jsem dokonce zvolil i dietu. Měsíc jsem to vydržel, opravdu zhubnul, ale pak se dostavil jojo efekt a kila šla zase nahoru. Moje vůle asi není tak pevná, jak by být měla. Já se kolikrát vrátím z vystoupení ve dvanáct hodin – a celá lednička je v ten moment moje (smích)! A navíc, moje přítelkyně tááák skvěle vaří…!

Co od ní máte nejraději?

Kuřecí nebo kachní stehno na černém pivu. A pak zapečená masíčka nebo třeba gulášek. Zkrátka klasickou českou a moravskou kuchyni. A vlastně nejen ji! Ještě se mi nikdy nestalo, aby Věrka něco uvařila, a mně to nechutnalo.

Máte společný i styl humoru?

Víte, my spolu ještě nejsme tak dlouho, jen nějaké tři roky. Ale zdá se mi, že máme opravdu hodně podobný styl humoru. Alespoň to tak chodí, že když řeknu něco vtipného, Věrka se směje. Leda že by se přetvařovala (smích).

Co byste na závěr popřál sobě, svým blízkým a také našim čtenářům do
nového roku 2019?

Popřál bych hlavně štěstí, protože když máte štěstí, tak máte i zdraví... no všechno a čtenářům pak především dobrý zrak!

Petr KOJZAR

FOTO – archiv Libora PETRŮ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 2 hlasy.

Petr KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.