Rozhovor Haló novin s Pavlem Kováčikem, předsedou poslaneckého klubu KSČM

K naplnění našich programových cílů využíváme i politické prostředky

Rok 2018 je za námi. Jaký to byl čas pro poslanecký klub KSČM, který po volbách v roce 2017 výrazně početně oslabil? Projevilo se to nějak na práci komunistických poslanců?

To, že klub KSČM má polovinu členů, než měl v minulém volebním období, neznamená, že odvádíme jen polovinu práce. Myslím si, že je patrná zvýšená intenzita a chuť do práce, do plnění věcí, které předkládáme i nad rámec našeho legislativního plánu. A jsem přesvědčen, že je zřejmá i navenek. Tím myslím, že ji tak vnímají naši členové, voliči i široká veřejnost. Naše práce v Poslanecké sněmovně je zkrátka vidět, je o nás slyšet. Také proto, že skutečně pracujeme, jsme aktivní.

Ať už jde o návrhy zákonů či pozměňovací návrhy k vládním předlohám i iniciativám jiných klubů. A také mnohem více spolupracujeme a získáváme pro spolupráci i ostatní poslanecké kluby. Jsem přesvědčen o tom, že se nám daří, byť je nás méně než v minulých volebních obdobích, soustřeďovat pozornost médií i veřejnosti na komunistickou stranu a její politiku, a výsledky vidět jsou.

Pár dní před vánočními svátky se z naší iniciativy uskutečnila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny ke druhému čtení zákona o zdanění tzv. církevních restitucí. Předloha vlastně byla zablokována ve druhém čtení už od loňského září – druhé čtení se vlastně uskutečnilo v září, bylo přerušeno do října, a pokračovalo se v něm i v listopadu, ale jeho  konec byl kvůli obstrukcím pravicové opozice v nedohlednu. Jsme rádi, že se nám nakonec podařilo dostat návrh, který přináší zdanění finančních náhrad, které dostávají církve za nevydaný majetek, do třetího, tedy posledního čtení v naší komoře. A když bude třeba, a obstrukce budou pokračovat, můžeme použít stejnou taktiku i pro končené schvalování naší předlohy. Opravdu je to pro nás hodně důležité. A myslím si, že stejně to vnímá když ne většina, tak i hodně občanů České republiky. Využíváme tedy i politických prostředků, které máme po ruce, abychom naše programové priority naplnili.

Dá se tedy říci, že jste spokojený?

V těchto dnech (rozhovor se uskutečnil ještě před vánočními svátky – pozn. red.) dochází také k hodnocení toleranční smlouvy, kterou jsme uzavřeli s hnutím ANO. A jsme rádi, že opakovaně zveřejňovaných oněch našich sedm prioritních bodů postupně naplňováno je. Samozřejmě, že vše nemůže být hned a najednou. Pokud jde o personální otázky, ty jsme vyloučili, o nich se nebavíme, ani bavit nebudeme. Tam nebude vůle – ne od tolerovaných partnerů, ale od nás, od členů a funkcionářů KSČM, kteří nechtějí, abychom se o personálních otázkách bavili, což respektujeme. Ale věcná témata přinášíme. Ať už se to týká tzv. církevních restitucí, předložili jsme i návrh ústavního zákon o obecném referendu, což asi moc nepřekvapilo, protože obdobné předlohy z naší dílny tu byly i v minulých volebních obdobích. Opětovně naši poslanci předložili k projednání ve Sněmovně návrh zákona o náhradním výživném, ale také třeba návrh zákona o zajištění bezplatné právní pomoci. Sociálně slabší občané by dostali možnost, aby jim náklady na právní zastoupení v civilních sporech nebo rozhodčích řízeních hradil zcela nebo částečně stát. Jsou mezi námi lidé, kteří se potřebují domoci svých práv před soudem, nemohou si však dovolit platit obhájce. Proto nejednou na uplatnění svých práv rezignují. A těmto lidem, ale jde také o firmy, se snažíme pomoci. Platná právní úprava poskytování bezplatné právní pomoci v zásadě sice umožňuje a praxe ji také zná, návrh na změnu zákoníku práce, jejímž cílem je pět týdnů dovolené pro všechny zaměstnance.

KSČM přišla také s iniciativou, týkající se nepromlčitelnosti privatizačních zločinů z 90. let minulého století. Sněmovna se už konečně na náš popud začala zabývat námi navrženým bodem pod názvem Nezaplacené podniky privatizované vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992–1998. Předseda ÚV KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip před koncem roku řekl v dolní komoře našeho parlamentu jasně, oč jde nám všem, ale od roku 2011 se nám to nedaří dosáhnout – jde o změnu trestněprávních předpisů v oblasti prodloužení promlčecí doby.

Nedávno jsme předložili novelu trestního zákona, kterou už mají poslanci v lavicích. Jejím cílem je právě nepromlčitelnost trestných činů souvisejících s privatizacemi státního majetku. Promlčecí lhůty by se neměly vztahovat ani na činy spáchané při zadávání, schvalování nebo provádění veřejné zakázky. U privatizačních činů nyní zaniká trestní odpovědnost po 20 letech. A ukázalo se, že mnohé trestné činy spáchané při realizaci zákona o tzv. velké privatizaci nebyly potrestány po uplynutí promlčecí doby, přestože potrestány být mohly. Proto je podle nás nutné tento stav do budoucna změnit. Jde nám o to, aby tyto věci byly přezkoumány, aby nedošlo k promlčení lhůt a aby se mohly alespoň zčásti formálně i věcně napravit. Tím vším chceme na věci upozornit a snažíme se zachránit to, co ještě zachránit lze z doby už popřevratové, kdy se podle mínění řady našich spoluobčanů nevládlo, ale kradlo, a my bychom rádi, aby se to dalo do pořádku. Chceme, aby norma sloužila jako pojistka do budoucnosti. Je ještě co ze státního majetku tunelovat. Jsou tu České lesy, Budvar i majetkově významné energetické či dopravní firmy.

Kdy by podle vás měla Sněmovna zákon projednat?

Trváme na tom, aby se tento návrh zákona projednal dřív, než budou ony privatizační zlodějny promlčeny všechny.

To jest?

To je brzy, v prvním pololetí letošního roku.

Mnohé naše iniciativy se týkají také oblasti sociální a zdravotní. Naši zástupci opakovaně navrhují změnu ve stanovení odvodů státu do zdravotnictví. Novela, kterou jsme předložili před Vánoci, počítá s tím, že za státní pojištěnce bude stát počítat pojistné ze čtvrtiny průměrné mzdy. Je to především systémová změna s cílem vytvořit automatický výpočet a platbu zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Chceme tak narovnat současnou praxi, která musí být zohledněna současně vládním nařízením a zároveň reaguje na průměrnou mzdu bez dalšího ovlivnění při rozhodování o výši platby za odvody.

V tomto volebním období vzrostl počet poslaneckých klubů na rekordních devět. Je to na práci Sněmovny znát?

Je to náročnější na koordinaci. Navíc bych řekl, že méně platí dané slovo, byl jsem zvyklý, že dohody se v minulosti lépe a více držely. Ale věřím, že se to nějak utřese. Co je však zásadní rozdíl mezi současným a minulým volebním obdobím, je to, že probíhá neustálý politický souboj části opozice versus vládní koalice. Ostrý politický souboj je podle mého soudu samozřejmě správný, od toho ve Sněmovně jsme, ale jeho metody jsou nyní leckdy už za hranou. Mimo toho ostrého politického souboje máme přeci také odvádět práci na zákonech a řešit problémy lidí. Jde třeba o růst minimální mzdy, což se podařilo, o valorizaci důchodů, což se také podařilo. A na konci roku 2018 byla aktuální otázka sjízdnosti dálnic a dopravy vůbec.

Toleranční smlouva uzavřená mezi KSČM a ANO se vás dotýká i jako zemědělce a místopředsedy zemědělského výboru Sněmovny. Mám teď na mysli především ochranu vodních zdrojů, opatření související se zmírněním následků sucha...

Jsem rád, že v tomto směru se komunikace velmi daří. Zatím jsme s ministerstvem zemědělství ve shodě, vycházíme si vzájemně vstříc, s našimi náměty se pracuje velmi vážně. Namátkou – zavlažování na jižní Moravě prostřednictvím zvednutí vodní hladiny na Nových Mlýnech. Nebo se nám vychází vstříc v našich dlouhodobých námětech například na zvětšování dosavadních rybníků či vodních děl obecně. Na obnovu starých či budování nových je doslova na »dostřel« úprava stavebního řízení tak, aby při zřizování nového vodního díla – mám na mysli především malé a střední plochy – bylo zjednodušeno tak, aby se mohla v dohledné době budovat díla pro zadržování vody v krajině, ale také zásobování vodou, vodovody a kanalizace. V tom jsme s ministerstvem zemědělství v souladu, ostatně naší podmínkou při sjednávání dohody o toleranci bylo, že voda bude mít jednoho pána, a tím pánem bude ministerstvo zemědělství. A v tomto koridoru se podle mého názoru politika vlády pohybuje.

Nad rámec se nám podařilo nejen zachovat, ale také obnovit tzv. zelenou naftu, čili slevu spotřební daně pro zemědělce. A nejen to – ještě ji rozšířit na tzv. citlivé komodity pomoci živočišné výrobě, ale třeba také vinařům. Rozšířila se totiž sleva na spotřební dani na naftu spotřebovanou při obdělávání vinohradů. To je rovněž vedlejší pomoc pro nejvíce suchem postižené regiony. Naše opatření navíc ještě pomáhá návratu živočišné výroby, pestrosti plodin, pícnin. Jde o plodiny, které pomáhají zadržovat vodu, zvyšovat podíl humusu v půdě, pomáhají obnovovat vnímací schopnost půdy. Ale to už jsou podrobnosti.

Stručná odpověď na vaši otázku zní: Ano, mám prostě pocit, že se nám konečně daří, že naše myšlenky někdo nejen slyší, ale také o nich přemýšlí a snaží se je i prakticky realizovat.

KSČM už v tomto volebním období předložila hodně zákonů, mnohé brzy po volbách, některé opakovaně. Přes dohody s vládou, kterou tolerujete, se na některé stále nedostává. Je to jen obstrukcemi pravice? Některé sněmovní schůze se protahují, aniž by tomu odpovídal objem toho, co poslanci projednali...

Faktem je, že to není úplně ideální, ale když si vzpomenu, jak pohrdavě se stavěly předchozí vládní koalice k našim návrhům, tak tentokrát se naše návrhy alespoň projednávají ve Sněmovně, i když třeba ne všechny a ne tak rychle, jak bychom si možná přáli. Nové je to, že se pravidelně před schůzí o jejím programu vážně bavíme. Alespoň jde o jednání předsedů klubů obou vládních stran a mne s cílem, že postupně i naše návrhy mají svůj prostor pro projednání. A pokud se je nedaří projednávat, nebo to jde pomaleji, než si představujeme, jde většinou o předlohu, vnímanou více politicky. Nyní je to konkrétně u zmíněného zdanění finančních náhrad církvím. To pak pravicová opozice více obstruuje. Proto jsme vyvolali mimořádnou schůzi, i když to jistě není úplně standardní postup. Ale nejde-li to normálně, musí to jít jinak. My se snažíme téměř za každou cenu naše témata prosadit, samozřejmě zákonnými a ústavními prostředky.

Kromě zmíněného celostátního obecného referenda navrhují poslanci KSČM opakovaně také změnu Ústavy, konkrétně jde o ztrátu mandátu zákonodárce kvůli zradě programu, za který byl poslanec či senátor zvolen.

To je náš evergreen, jde především o tzv. přeběhlictví. Snad to nemusím vysvětlovat, čtenáři Haló novin a naši voliči určitě vědí, oč jde. Jedná se o to, že poslanec či senátor zradí stranu, za jejíž program, který také ve volbách prosazoval, mu dali lidé ve volbách své hlasy a zvolili ho. On pak svůj slib nejen nedodrží, ale zradí voliče, protože opustí poslanecký klub a stranu či hnutí a bez uzardění oblékne dres jiného politického subjektu a s ním pak prosazuje úplně jiný volební program.

A pak je tu ještě další problém. Stále více se stává zvykem mít kumulované funkce. My jsme naopak stále přesvědčeni o tom, že poslanecký mandát je práce na plný úvazek a že příliš mnoho dalších obročí k tomu není možné přidávat tak, aby všechna obročí byla plněna správně. Naplno. Čtyřiadvacet hodin denně nikdo nemůže pracovat. A takové úvazky, jako jsou na hejtmanstvích nebo ve vedení měst a obcí, např. starostů apod., podle mě moc dobře kumulovat nejde. Proto v souvislosti i s tímto zákonem také chceme, aby byly nějakým způsobem definovány podmínky, za které jít ještě lze, kde je funkce ještě slučitelná s mandátem poslance a kdy už není slučitelná. Ono to mnohdy není slučitelné fakticky.

Jestli chci být naplno poslancem, nemůžu sedět jinde ještě jako hejtman nebo jeho náměstek. Nemohu přece být na několika místech současně. Zpravidla se termíny jednání a zasedání překrývají a něco vždy musím trošku ošidit. A zpravidla bývá ošizena Poslanecká sněmovna, protože hejtman je blíž lidem než poslanec, a starosta je lidem ještě blíž. Většinou se dává přednost těmto místům a ve Sněmovně pak ti lidé chybí. Není to jen o tom, že by takoví poslanci chyběli ve Sněmovně, ale většinou nepracují ani ve výborech, podvýborech, komisích... Uvažuje se o zpřísnění docházky do Sněmovny. Nás by se pokuty za neúčast netýkaly. Ale už dnes jsou v jednacím řádu Sněmovny určité možnosti, jak postihnout absentéry – zkrácení platu i finančních náhrad. A že by se mělo přitvrdit? Tento problém opravdu není naším problémem, my máme dobrou účast.

Legislativní iniciativy poslanců KSČM se často týkají oblasti sociální a zdravotní. Co byste vy osobně nyní připomněl?

Prošlo třeba zrušení karenční doby. Byť se to nestalo přesně v našem návrhu, je pro nás důležité věcné řešení. Nemocní tak budou pobírat nemocenskou i v prvních třech dnech nemoci. A karenční doba byla po letech zrušena i díky našemu neustálému tlaku a díky našim návrhům. Výsledek je dobrý, a my máme oprávněný pocit, že na něm máme lví podíl. Už jsem říkal, že nedávno jsme přišli s návrhem na změnu zákoníku práce – jde o dovolenou v délce pěti týdnů. Pětitýdenní dovolená je u řady firem standardní, a my chceme, aby to bylo v celé ekonomice, v celém státě stejné. Zákonný nárok na pětitýdenní dovolenou a zkracování pracovní doby, to je požadavek doby, a kdo jiný než komunisté by měli s takovými požadavky přicházet? O dalších našich iniciativách v sociální oblasti už jsem se zmínil. Je jich však samozřejmě mnohem víc.

Sněmovna podle očekávání schválila hlasy vládních poslanců ANO a ČSSD a také díky podpoře komunistických poslanců státní rozpočet na příští rok. Bylo to těžké rozhodování?

Po dlouhé době jsme měli důvod státní rozpočet podpořit. A nebylo to jen z rozhodnutí nás poslanců, ale samozřejmě také na doporučení stranických orgánů. Ten rozpočet je výsledkem politického kompromisu. Menšinová vláda musela hledat ve Sněmovně hlasy, a jednala s KSČM. Pochopitelně, že jsme přišli s určitými návrhy a jsme rádi, že jsme uspěli. Pochopitelně bychom chtěli víc, ale zároveň si uvědomujeme, že vše nelze najednou. Připomeňme tedy, že díky naší předsedkyni rozpočtového výboru Miloslavě Vostré dojde v rámci rozpočtových kapitol k přesunu 600 milionů korun. Polovina je určena na výstavbu a opravy obecních základních a mateřských škol a druhá polovina pro obce na investice do nájemních bytů. Místopředseda výboru pro bezpečnost, stínový ministr vnitra Zdeněk Ondráček uspěl s navýšením příjmů pro hasiče o 70 milionů na pořízení nových hasičských zbrojnic, a dalších 30 milionů korun půjde díky němu na balistickou ochranu policistů. Místopředsedkyně sociálního výboru, stínová ministryně práce Hana Aulická Jírovcová dosáhla navýšení prostředků na sociální služby o 200 milionů. Uspěl jsem i já s doprovodným usnesením, které vyzývá vládu, aby o miliardu korun navýšila rozpočet ministerstva zemědělství. Tyto peníze mají přednostně sloužit k výkupu majetkových podílů ve vodovodních a kanalizačních společnostech do majetku obcí.

Jsme rádi, že už vládní návrh obsahoval některé podstatné věci, směřující přímo k občanům – je dobře, že se zvýšily platy a valorizovaly důchody. Podle nás nejde rozhodně o žádný diskriminační rozpočet, nechybí v něm peníze ani na platy učitelů, ani na sociální služby. Jak jsem řekl, je to kompromis, který ČR rozhodně neohrožuje. Rozpočtové provizorium jsme si rozhodně nepřáli.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 53 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.