Nejde jen o klimatické změny

Před několika dny skončila bez jasných a závazných závěrů dlouho očekávaná 24. konference OSN o změnách klimatu (COP 24). Jejím cílem bylo přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů tzv. pařížské klimatické dohody z roku 2015 a odpověděla na varovné zprávy vědců. Konference sice ukázala řadu přesvědčivých důkazů o stále kritičtějším stavu světového klimatu (a v tomto smyslu byla pohlavkem k prozření Václavu Klausovi), nicméně své ambice nenaplnila. Stačí, že druhý největší producent skleníkových plynů - USA - oznámil, že od dohody ustoupí. Přitom žádný záložní plán neexistuje.

Bylo by zavádějící kritizovat pouze zhoršování životního prostředí a pohoršovat se nad neúctou k přírodě a přírodním zdrojům. Srovnatelně nebezpečný je i neřízený konzum. Nejen proto, že významně přispívá k plýtvání přírodními zdroji i pracovní silou, ale i proto, že orientace na jeho růst je ve většině států světa jedním ze základních, často fetišizovaných nástrojů ekonomického růstu. Růst spotřeby domácností činí ve vyspělých ekonomikách (vč. naší) až dvě třetiny růstu hrubého domácího produktu, mylně vydávaného za důkaz ekonomického rozvoje a bohatství společnosti.

Upozorňuji na to proto, že nežádoucí konzum i jeho strukturu lze ovlivnit racionální politikou národních vlád, zatímco ochrana klimatu je otázkou plně globální. Ve vztahu k tvorbě skleníkových plynů a dalších forem znečišťování životního prostředí jsme proti USA, Číně či Indii marginální. Naopak v recyklaci a celkovém hospodaření s odpady, stejně jako v oblasti potravinové racionality, patříme per capita k předním subjektům.

Připomeňme si několik výmluvných údajů. Zhruba třetina světové produkce potravin se nespotřebuje. V Evropské unii se více než 40 procent vyhozeného jídla znehodnotí na úrovni domácností. Průměrný Čech nespotřebuje za rok přes 80 kg potravin. Potravinová banka v Praze a Středočeském kraji rozdává měsíčně 196 tun potravin. Pokud jde o odpad, vykazuje se 34 mil. tun odpadu vyprodukovaného ročně v Česku (z toho je 5 mil. tun komunálního), z nichž téměř 10 procent končí na skládkách. V průměru na občana připadá pouze komunální odpad v celkové výši 870 Kč. Naopak relativně dobře si stojíme v recyklaci odpadů, kde se 75% podílem patříme k evropské špičce.

Není to důvod k vážnému zamyšlení? Neotevírá se zde široký prostor pro iniciativu nejen resortnímu ministerstvu?

Ladislav ŠAFRÁNEK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 18 hlasů.

Ladislav ŠAFRÁNEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.