Rozhovor Haló novin s Christinou Karterisovou, tajemnicí mezinárodního oddělení ÚV KSČM

Dětská práce tvoří velký podíl v textilním průmyslu

V Bulharsku, v hlavním městě Sofii, jste se zúčastnila mezinárodního politického fóra, které pořádala Strana evropské levice ve spolupráci s Bulharskou levicí při příležitosti 200. výročí narození Karla Marxe. S jakým tématem jste na tomto setkání vystupovala?

Karel Marx a dětská práce.

Jaký význam podle vás má Karel Marx pro dnešní generace, které nezažily socialismus, a má-li vůbec ještě nějaký?

Rozhodně význam má, protože základní problémy společnosti a principy fungování ekonomiky, které Marx popisuje, se od jeho dob nějak výrazně nezměnily. Stále přetrvává problém nízkých mezd a toho, že většinu nadhodnoty, kterou vyprodukuje běžný zaměstnanec, si stále přivlastňují majitelé korporací. Česká republika je zemí, odkud odtéká ročně na dividendách a dalších platbách korporací až několik stovek miliard korun. Čeští pracovníci tedy financují zisky v zahraničí a lze říci, že Marxova teorie nadhodnoty je ekonomicky platná i v současnosti. Myšlenky K. Marxe a jeho teorie jsou univerzálně platné i dnes. Navíc je zřejmé, že například současné požadavky hnutí žlutých vest ve Francii reflektují stále narůstající nespokojenost obyčejných pracujících občanů s politikou. Anketa britské BBC v roce 1999 vyhlásila Marxe největším myslitelem druhého tisíciletí.

A co vás dovedlo k závažnému a velmi ožehavému tématu dětské práce?

Veškerá témata na tomto politickém fóru se měla týkat Karla Marxe a jeho odkazu. Po prostudování jeho Kapitálu mne ihned zaujalo, že Karel Marx byl jedním z prvních myslitelů, který se stavěl velmi kriticky k dětské práci. Problematika dětské práce mě vždy velice zajímala, a z tohoto důvodu byla má volba tématu jasná.

Čerpala jste i z konkrétních příkladů minulosti nebo i současnosti?

Historicky dětská práce vždy existovala a rozmohla se především s příchodem průmyslové revoluce v 18. a 19. století. Čerpala jsem z konkrétních příkladů z minulosti, ale i současnosti.

Jaký má podíl dětská práce v současné světové tržní ekonomice?

Přesný podíl dětské práce v současné tržní světové ekonomice je obtížné kvantifikovat, ale dětská práce tvoří velký podíl zejména v textilním a obuvnickým průmyslu v zemích jako jsou např. Indie, Pákistán, Bangladéš.

V kterých zemích se nejvíce dětské práce využívá a kde jsou pro děti nejubožejší podmínky?

Dle Mezinárodní organizace práce na světě pracuje 218 milionů dětí ve věku od pěti do 17 let. 152 milionů z nich jsou oběti dětské práce a 73 milionů dětí pracuje v těch nejubožejších podmínkách. Nejvíce dětí je nuceno pracovat v Africe, Asii a zemích v oblasti Pacifiku (62,1 mil). Na světě pracuje každé sedmé dítě.

Tržní kapitalistický systém ignoruje toto téma v médiích a politické strany to vůbec neřeší. A když už to někdo vytáhne, hledají si různé omluvy, jak dokonce těm rodinám pomáhají, a stylizují se do role i jakýchsi zachránců. Je to tak?

Ano, je to tak. Politické strany to neřeší, protože jsou více zaměřeny na domácí a populistická témata.

Jaká jsou podle vás řešení této problematiky?

Jedná se o začarovaný kruh, kdy jsou děti v důsledku chudoby, neschopnosti dožadovat se svých práv nebo kulturních zvyklostí nuceny pracovat již v nízkém věku, nemají šanci chodit do školy, a tudíž se jejich šance na kvalifikovanou práci snižují. Sedmdesát procent dětí pracujících v chudých zemích pracuje v zemědělství, v domácnostech nebo žebrají na ulicích. V manufakturách, kde jsou děti placeny lépe než v zemědělství, pracuje méně dětí. Když v současném systému přestaneme nakupovat například oblečení, obuv nebo hračky z manufaktur, tak tyto děti budou nuceny pracovat v lepším případě v zemědělství a v tom horším se z nich stanou oběti dětské prostituce.

Chceme-li tuto problematiku vyřešit alespoň částečně, tak potřebujeme silné zákony, které by těmto dětem poskytovaly ochranu, a problematika dětské práce by se měla stát celosvětově hlavním tématem. Politici, média, firmy, lidé by před tímto problémem neměli zavírat oči. Mnozí, kteří čtou tento článek, mohou namítnout, že se nás dětská práce v České republice nebo EU netýká, ovšem pravdou však zůstává, že dětská práce souvisí i s našimi potřebami. Je velmi pravděpodobné, že každý z nás vlastní doma výrobek, který je poznamenaný dětskou prací. Dětská práce má za následek snižování ceny práce na pracovním trhu, zrušením dětské práce by mohla být zaměstnána větší část populace v chudých zemích, došlo by ke snížení praní špinavých peněz a děti by chodily do škol.

Budete tento váš velmi zajímavý příspěvek někde publikovat?

Na tomto místě si dovolím poděkovat Haló novinám za projevený zájem o toto téma. Je to problematika, o kterou bych se ráda zajímala i nadále. Můj projev ze Sofie by měl být publikován ve sborníku projevů.

Co byste popřála do budoucna nejen komunistickým politikům, ale i novým generacím naší společnosti vůbec?

Poslancům KSČM, zaměstnancům a členům KSČM přeji, aby více než kdy jindy společně pevně a odhodlaně pracovali pro dobro KSČM, pro své voliče a všechny občany této země. Poslancům KSČM a europoslancům přeji, aby pilnou prací získali důvěru dalších voličů a podařilo se jim prosadit důležitá témata ve prospěch všech občanů.

Novým generacím přeji nadšení, zájem učit se a být lepšími než ty předchozí generace. Společnosti přeji, aby byla laskavá, bez předsudků, bohatá v každém směru, a to jak osobně, tak i duševně. Rodinám přeji, aby držely pohromadě, protože rodina je základem společnosti. Štěstí, zdraví a lásku všem.

Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 18 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.