Ilustrační FOTO - pixabay

Úspěch. Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce

Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10.26 pekingského času (03.26 SEČ).

Sonda s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média. Vzhledem k tomu, že se sonda nachází na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země, není přímá komunikace s pozemským řídícím střediskem možná. Spojení udržuje satelit, který Čína již v květnu vyslala na oběžnou dráhu kolem tzv. libračního centra L2 (Lagrangeův bod L2) v soustavě Země-Měsíc. Librace je označením pro kývavý pohyb Měsíce vůči pozorovateli ze Země, který díky tomu může spatřit zhruba devět procent povrchu odvrácené části Měsíce. Dosavadní mise směřující k přírodnímu satelitu Země přistály všechny na přivrácené straně Měsíce; odvrácená část je sice známá ze snímků, zblízka je ale neprobádaná. »Je to poprvé, co se Čína pokusila o něco, o co se jiné vesmírné velmoci nepokusily,« řekl zpravodajskému serveru BBC News astronom Jie Čchüan-č' působící na Kalifornském technologickém institutu.

Průzkum a experimenty

Na palubě sondy jsou přístroje ke geologickému průzkumu odvrácené strany Měsíce, která je oproti té druhé více hornatá, zvlněná a posetá krátery, a k biologickým experimentům. Sonda Čchang-e 4 má za cíl probádat Von Karmánův kráter, který se nachází v Aitkenově pánvi, jež podle předpokladu vědců vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin. O tomto místě se vědci snaží již dlouho získat více informací. »Tato obří struktura – Aitkenova pánev – má průměr přes 2500 kilometrů a hloubku 13 kilometrů. Jedná se o jeden z největších impaktních kráterů v celé sluneční soustavě a o největší, nejhlubší a nejstarší pánev na Měsíci,« řekl Andrew Coates, profesor fyziky z Mullardovy vesmírné laboratoře londýnské univerzity UCL.

Brambory i huseníček

Na palubě sondy, která odstartovala z kosmodromu Si-čchang loni 7. prosince, jsou také brambory a semena plevelné rostliny zvané huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), kterou vědci vzhledem k její nenáročnosti a krátké generační době používají jako modelový organismus. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace. K biologickým experimentům dopravila sonda na Měsíc také vajíčka bource morušového.

První Číňan

USA na Měsíc v letech 1969 až 1972 údajně vyslaly 12 astronautů. V roce 1976 na Měsíci přistála sovětská sonda Luna 24 a o 37 let později pak čínská Čchang-e 3. Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíš seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně bude možná už příští rok zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.

Uchytila se Luna

Měsíc je jediný přirozený satelit Země. V mytologii měl různá jména, třeba Řekové jej nazývali Selene nebo Artemis, Římané Luna, což se uchytilo i ve staré češtině. Měsíc je po Slunci druhý nejjasnější objekt na obloze. Obíhá kolem Země. Jelikož se úhel mezi Zemí, Měsícem a Sluncem mění, je ze Země možné pozorovat různé fáze Měsíce. Čas mezi následnými novy je 29,5 dne (709 hodin). Průměrná vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km, rovníkový průměr 3476,2 km (zhruba 3,7krát menší než Země), jeho povrch je 0,074násobkem povrchu Země a hmotnost 0,01 hmotnosti Země. Průměrná teplota je zde minus 30 stupňů Celsia. Většina hornin na povrchu Měsíce je zřejmě stará až 4,6 miliardy let, tak staré horniny se na Zemi najdou jen výjimečně.

Dva základní tvary

Na Měsíci jsou dva základní terénní tvary: staré vysočiny, hojně poseté krátery, které jsou tvořeny původní kůrou Měsíce, a mladší moře (mare), která jsou obrovskými krátery později zaplněnými lávou. Vlivem vázané rotace se Měsíc přivrací k Zemi stále stejnou polokoulí (přivrácenou stranou). Většina kráterů na přivrácené straně byla pojmenována podle slavných postav z dějin vědy (např. Tycho, Copernicus, Ptolemaeus), hlavní útvary na odvrácené straně mají jména modernější, k nejvýznamnějším patří krátery Ciolkovskij a Hertzsprung, jsou zde i útvary pojmenované Apollo, Gagarin, Planck, Mendělejev, Koroljov, Van de Graaff a Von Kármán. Je zde i řada útvarů pojmenovaných po českých vědcích (Palacký, Nušl, Šafařík, Cori, Marci, Bečvář, Mendel). Moře (opticky tmavší oblasti na měsíčním povrchu) jsou koncentrována na přivrácené straně Měsíce. Na odvrácené straně jsou menší Mare Moscoviense (Moře moskevské) či Mare Ingenii (Moře touhy). Na rozhraní odvrácené a přivrácené strany je Mare Orientale (Moře východní), které je ze Země takřka neviditelné. První snímky většiny odvrácené strany Měsíce pořídila 7. října 1959 sovětská sonda Luna 3.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.9, celkem 13 hlasů.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


halonoviny
2019-01-04 13:25
Celý svět viděl hollywoodské představení, které podle řady
odborníků vznikalo v jeskynních a pouštních systémech v USA. Když
chcete věřit tomu, že pět let posílali astronauty na Měsíc jen
kvůli tomu, aby se v něčem vyrovnali (předstihli) SSSR, a pak ho
dobrovolně na dalších 47 let opustili (že by si ho dávno
nerozparcerovali), vaše věc... R. Janouch
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.