Vila mecenáše Lanny

Vila nesoucí jméno významného mecenáše a podnikatele Vojtěcha Lanny je jedním z méně známých skvostů naší metropole. Mezi měšťanskými vilami však patří k nejkrásnějším. Památkově chráněná novorenesanční budova se nachází v Bubenči, ve čtvrti výstavných paláců a vil, které v současnosti slouží zpravidla jako diplomatická zastoupení. Jejím majitelem je Akademie věd ČR, jež ji užívá jako reprezentační, konferenční a ubytovací středisko. Jak je zřejmé z webových stránek, probíhají v ní i akce pro veřejnost.

Vilu nechal v letech 1868-1872 postavit průmyslník, podnikatel v oboru lodní dopravy, stavebnictví a obchodu a sběratel umění Vojtěch rytíř Lanna (1836-1909) jako svou zejména letní rezidenci - tehdy lokalizovanou na předměstí Prahy, i když nedaleko Pražského hradu.

Vojtěch Lanna ml. pokračoval v rozvoji velkého a mnohaoborového podnikatelského impéria svého otce, také Vojtěcha (Adalberta) Lanny st. Vydělané peníze Lanna-syn vkládal do uměleckých předmětů a do podpory umění, kterým byl fascinován. Byl mj. jedním z mecenášů Umělecko-průmyslového musea v Praze, což si ostatně může každý návštěvník tohoto velkoryse zrekonstruovaného uměleckého stánku přečíst na jedné z barevných vitráží nad vstupním schodištěm. Působil jako předseda komise pro nákup uměleckých předmětů do tohoto muzea, k čemuž ho opravňovaly funkce jednatele Společnosti vlasteneckých přátel umění, jeho bohatství, vliv i zkušenosti získané návštěvami muzeí, galerií, antikvariátů a aukcí. Za mecenášskou a dobročinnou činnost byl roku 1868 povýšen do šlechtického stavu s právem nosit titul rytíř a v roce 1891 byl jmenován doživotním členem panské sněmovny Říšské rady.

Altán v zahradě

Podnikavost, vysoké pracovní nasazení a mecenášství připodobňovaly Lannu vrstevníkovi, největšímu českému mecenáši umění a vzdělanosti Josefu Hlávkovi (1831-1908). Konec života rytíře Lanny byl však chmurný. Měl pocit, že obdarované instituce nedávají dostatečně najevo svůj vděk a jeho potomci nejevili zájem o pokračování mecenášských aktivit. Proto svou obsáhlou sbírku vydražil.

Po první světové válce byla stavební firma Lanna prodána bance a rodina se vystěhovala do Německa. Po roce 1948 byla začleněna do n. p. Československé stavební závody.

Zakladatelé

Vojtěch rytíř Lanna byl synem Adalberta, tedy také Vojtěcha Lanny st. (1805-1866), podnikavého člověka, jenž se svou pílí vypracoval na jednoho z nejschopnějších průmyslníků své doby. Rod Lannů (historicky Lannerů, Lahnerů či Lähnerů) pocházel z Horního Rakouska a zabýval se přepravou soli po vodě. Kolem roku 1700 se příslušníci rodu objevují v pramenech jako zaměstnanci solního úřadu. Dalšími v pokolení Lannů byli loďmistři.

Vojtěch Lanna st. se narodil v loděnici ve Čtyřech Dvorech v jižních Čechách. Vyučil se kormidelníkem, naučil se stavbě lodí a pronikl do tajů obchodu. Smrt otce ho v mladém věku donutila převzít podnik a starost o mladší sourozence i matku. Byl šikovný, dokázal si získávat četné kontakty, což přispělo k rozhojnění jeho majetku - byl majitelem lodí, loděnic, přijímal státní zakázky na regulační práce na Vltavě a Labi. Lanna obchodoval se solí i dřevem a měl stále nové a nové plány, které mu veskrze vycházely. Nebál se riskovat, když se stal jedním z mála měšťanských akcionářů koněspřežné železnice Budějovice - Linec.

Připomeňme si však nejznámější výsledky práce Lannových podniků: stavba pražského vlakového nádraží (dnes Masarykova) či Negrelliho viaduktu. Stal se akcionářem společnosti, jež postavila řetězový most, později nazvaný podle Františka I. (roku 1898 byl snesen a na jeho místě postaven most, dnes zvaný Legií). Lannova firma dodávala po vodě i souši pro stavbu tohoto druhého v pořadí pražského mostu stavební materiál a obdržela zakázku na zbudování přilehlého nábřeží.

Roku 1843 Lanna obrátil pozornost k hutnictví železa, kdy v Adolfově u Českých Budějovic vystavěl slévárnu litiny. Pak své aktivity nasměroval do kladenského regionu, když se rozhodl, že zde založí velký hutní a důlní závod. Pro dopravní obsluhu kladenského uhelného a průmyslového komplexu postavil Buštěhradskou dráhu. To mu však nestačilo, koncem 50. let se vrhl do stavby železnic. Jeho firmy vystavěly např. tratě Pardubice – Liberec, Praha - Plzeň, Turnov – Kralupy ad. Další řetězový most postavila Lannova firma na Vltavě u Podolska, zbudovala silnici v zátopovém území mezi Zbraslaví a Prahou aj.

Lanna st. vykazoval všechny znaky úspěšného podnikatele své doby s mezinárodními úspěchy a stálým dychtěním po novinkách. Podporoval školy, sociální ústavy, zakládal záložny, pořádal průmyslové výstavy, sbíral zkušenosti v zahraničí. (Čerpáno z článků Milana Hlavačky z Historického ústavu AV, Akademický bulletin.)

Návštěva Merkelové

Na místě, kde se dnes v Praze rozkládá Vila Lanna (V Sadech 1), stál původně dům čp. 1 patřící Václavu Štorchovi. Lanna ml. jej v roce 1868 koupil, původní dům nechal zbořit a postavil nový, velmi luxusní. Po roce 1880 byla vila rozšířena o dům čp. 3 původní majitelky Marie Skalické. Na místě zbouraných dalších dvou domů byla založena zahrada.

Po smrti rytíře Lanny roku 1909 zdědil vilu syn dr. Vojtěch Lanna, jenž pokračoval v podnikání svého otce a děda. Jeho rodině vila sloužila do roku 1913, kdy byla s veškerým vybavením prodána staviteli Aloisi Potůčkovi. Pak následovali další majitelé, až v roce 1948 přešla do vlastnictví čs. státu a od roku 1957 je ve správě Akademie věd. Nyní slouží i pro potřeby různých národních a mezinárodních konferencí a setkání. Zde se například konala oslava 90. narozenin bývalého předsedy AV prof. Rudolfa Zahradníka, na kterou přijela i jeho dávná studentka, dnes německá kancléřka Angela Merkelová.

Výmalby v lannovském stylu

Vila je postavena podle plánů Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. Pozoruhodné jsou především nástěnné fresky a štukové reliéfy na fasádě. Vnitřní malby provedli Hanuš Makart, Adolf Fridrich Menzl či Leopold Rottman. Pro venkovní malby s náměty dětských her byly použity kartony Josefa Mánesa. Vše je citlivě zrestaurováno. Některé prostory vily jsou vyzdobeny v pompejánském dekorativním stylu, jiné zdobení naznačuje činnosti Lannova podnikání a sběratelství.

Na budově zaujme také dvoupatrová věž tyčící se nad bočním křídlem. Na jejím vrcholu je vyhlídková terasa. Věží vede točité schodiště. Vila má svého »bratříčka« - velmi podobná stavba, byť bez náročné výzdoby, vyrostla ve vzdáleném letovisku rodiny Lannů v hornorakouském Gmundenu.

Je dobře, že tento objekt, kdysi reprezentující a symbolizující svého stavebníka jako podnikavého a uměnímilovného člověka, se nyní nachází v péči vrcholné akademické instituce, jež má ve svém štítě mnoho z toho, čím oba Vojtěchové Lannové vynikali.

Monika HOŘENÍ

FOTO – autorka


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 11 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.